Podmořský lovec
John Vanzo , Hans Göbeler
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/153914/podmorsky-lovec-153914.jpg
5
20
20
Hans Göbeler se podobně jako mnoho jiných mladých německých mužů vyrůstajících v prostředí nacistické totality dobrovolně přihlásil k vojenské službě. Jeho snem bylo stát se námořníkem na ponorce a ten se mu splnil. V letech 1941-45 sloužil v kormidelně ponorky U-505 se základnou ve francouzském přístavu Lorient. Kniha je jeho vyprávěním o službě na palubě bojového plavidla z pohledu řadového námořníka.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2012 , OmnibooksOriginální název:
Steel boat, iron hearts, 2008
více info...
Přidat komentář
Potřeboval jsem si trochu oddechnout od leteckých memoárů, potřeboval jsem vzpomínky od člena nějaké jiné zbraně.
Docela náhodou jsem narazil na tuhle knížku, a z nesmělé obálky se vyklubaly jedny z nejčtivějších pamětí, jaké jsem četl. Autor se nepáře s úvodem, a jde rovnou na věc. Knížka taky obsahuje snad všechno, co nováček u knížek z ponorkového prostředí může chtít: plavby v exotických mořích, jemnou erotiku, akci, zásah vlastním torpédem, sebevraždu kapitána uprostřed akce, dramatické zajetí... Skutečně čtivé a informativní.
Co mi kapku vadilo (a za co strhávám hvězdu) byl autorův až příliš... těsný pohled. Na jedné straně si stěžuje, že se o námořnících mluvilo jako o nacistech, na druhou stranu píše, že po návratu z války utekl před procesem denacifikace (která obnášela i návštěvy koncentračních táborů, pokud se nepletu), o kterém pejorativně mluví jako o „převýchově“. Neupírám autorovi odvahu, ponorková služba v tehdejší době byla velmi těžká, na druhou stranu by mne zajímalo, co si tento opravdu velmi hrdý Němec myslel třeba o Holocaustu. Co by řekl po návštěvě Osvětimi? Jistě by si našel nějakou výmluvu...
Kniha je jinak výborná, a mohu ji tedy doporučit.
A pokud si během její četby pustíte i výborný německý válečný film Ponorka (Das Boot) od Wolfganga Petersena, vaše prožitky z těsné paluby se ještě umocní.
P.S. A pro pohled z druhé strany doporučuji knížku Bitva o Atlantik od kontradmirála Daniela V. Galleryho, který popisuje, jak tuhle konkrétní ponorku zajal.
Jedna ze dvou knih, jejichž autoři jsou bývalí příslušníci Kriegsmarine. Pěkná čtivá kniha popisující bez příkras jednak život na válečné ponorce během bojových akcí za druhé světové války, tak i zážitky odehrávající se na pevnině v době odpočinku mezi jednotlivými plavbami. Určitě se k této knize ještě vrátím.
Kniha, která stojí určitě za pozornost nejen čtenářů, kteří čtou válečnou literaturu. Tato kniha je dokonalým obrazem války, jak ji viděl obyčejný námořník. V knize je vykreslen kompletní život na ponorce a nejen válečné operace a tím se vytváří naprosto jedinečný a ucelený obraz, který je velmi příjemně napsán a čte se téměř sám. Jak sám autor několikrát upozorňuje kniha nemá být přesným popisem událostí, ale jeho osobním, životním příběhem a tím se stává velmi cennou a jedinečnou a ukazuje, že i ve válce válčí lidé s názory, pocity a starostmi.
Velmi naturalistické vyprávění. Je znát, že autor byl řadový námořník, nikoli kapitán, jako to je v jiných knihách.
Naturalismem myslím popisování takových těch běžných strastí jako je mořská nemoc, používání kyblíků, léčení různých nemocí na moři. Poměrně zajímavé bylo také popisování období značných sabotáží, kdy se U-505 téměř půl roku nepodařilo vyplout na žádnou pořádnou bojovou plavbu. O této problematice jsem zatím v jiných knihách o U-bootech nečetl, přitom to musel být v některých obdobích i velmi běžný problém. Výborná kniha.