Podoba
Tana French
Dublinské oddělení vražd série
< 2. díl >
Brožované vydání úspěšného thrilleru. Tana Frenchová přichází po svém mimořádně zdařilém debutu V lesích se stejně působivou detektivkou, kterou potvrzuje, že patří mezi nejzajímavější nové autory detektivní literatury. Detektiv Cassie Maddoxová nastupuje na oddělení domácího násilí. Když ji bývalý kolega zavolá na místo činu svého nového případu, s hrůzou zjišťuje, že zavražděná dívka je její dvojnice. Ba co více, v průkazu totožnosti je uvedené jméno Lexie Madisonová, tedy identita, kterou Cassie před lety používala jako agent oddělení tajných operací. V případu, v němž chybí jakékoli stopy, podezřelí i jediný náznak Lexiiny skutečné totožnosti, nachází Cassiin bývalý šéf životní příležitost - poslat Cassii namísto oběti a vylákat vraha, aby se pokusil dokončit svoje dílo.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
The Likeness, 2008
více info...
Přidat komentář
K této knize nemám žádnou připomínku. Napínavá, čtivá až do konce a i když se někomu zdá, že ta neuvěřitelná podoba zavání sci-fi, tím je to zajímavější. Napínavé, skvělé dialogy, vygradování děje, to vše se mi velmi líbilo a doporučuji
Mrazivé čtení. Atmosféra na záčátku byla skoro hororová, až mě jednu noc vzbudila a donutila hodinu koukat do stropu. Vždycky jsem si myslela, že záměna člověka za jiného, byť fyzicky stejného není možná, ale tady fungovala. I když to spíš bylo proto, že Cassiini kamarádi chtěli věřit, že přežila, že mají šanci pokračovat v životě, který milovali. Pak je tady otázka: Je možné žít trvale s přáteli pod jednou střechou? Jak takový vztah ovlivní každodennost a lásky? Hrozně zajímavé bylo, jak se vyšetřovatelka sžívala s životem své dvojnice, jak ji lákala intimita vztahu skupiny přátel. Skutečně si přála žít jako oni, mít blízké přátele, pohybovat se v intelektuální atmosféře univerzity i domova, tvořit společně společný domov. To vše pro ni znamenalo skutečně a opravdově žít. Její vysněný život vyšetřovatelky byl proti tomu nudný. Lákadlo bylo tak silné, že riskovala kariéru i vztah se Samem. Vzpamatovala se, ale až na poslední chvíli. Pořád ještě se její podlehnutí svodům společného života dalo vysvětlit.
Je to jen otázka osobních preferencí, nemám pro to konkrétní důvod, ale tento druhý díl mě chytil víc než první. Zejména vstupní situace je tady rozehraná daleko zajímavěji a kromě trochu hluchých partií, než se Cassie konečně rozhodne do případu jít, je to napínavé až do konce. Stejně jako u prvního dílu je konec zneklidňující a to mně začíná na této autorce bavit. Chci za čas zkusit i díl třetí.
Oproti prvnímu dílu celkem sešup, místy jsem se musel docela nutit do čtení. Cassie je mimo kontrolu, chová se jako ambiciozní kravka (jak píše renefer, je nevyzrálá). Třetí díl možná časem dám, když je tam jenom Frank, ale teda bude nutný hodně velký časový odstup...
Pro mě možná ještě lepší díl než jednička. Líbí se mi autorčin styl psaní, psychologie postav, napětí,.. Už se nemůžu dočkat třetího dílu a doufám, že autorka v budoucnu napíše další:).
Mně se knížka líbila moc, jako všechno od Tany French. Jsem v tomto případě málo kritická, protože dokonalá dvojnice prostě neexistuje! Ale žrala jsem to, věřila jsem tomu a četla jak zběsilá. Víc napsat nechci, protože bych něco prozradila, jak to někteří dělají.
Mně se zkrátka nechtělo věřit, že by si byli dva cizí lidé tak podobní, že by je od sebe nerozeznali ani dobří přátelé. Ovšem pokud to přijmete jako nadsázku a občas přeskočíte nějaký nekonečný nadbytečný dialog, může vás kniha bavit.
Zápletka vcelku zajímavá, některé scény až děsivé, ale jako celek nevim, nevim, něco tomu prostě chybí. Lepší tři hvězdy.
Opět mám u této autorky problém s hlavní postavou. Jedná zcela nelogicky, zatajuje důkazy, proč?
To její sžití s obyvateli Hlohovce je taky zvláštní, když vezmeme v potaz, proč tam vlastně je. Cassie působí strašně nevyzrále, jako by si neuvědomovala, že řeší vraždu, bere to jako hru. Takto můžu ocenit pouze to, jak ji Frank stírá...
Kniha se mi líbila více, než předešlá (V lesích). Neuvěřitelně mě vtáhla do děje a já s hlavní hrdinkou pomalu začínala mít rada další obyvatele Hlohovce a chtěla rázem studovat na vysoké škole a sedávat u krbu, popíjet víno a číst si se čtyřkou parádních kamarádů. Pro jistotu bych schovala všechny nože. Skvěle čtivé, úžasná volba slov a perfektní zápletka. Nad podobou policistky a zesnulé jsem se nezastavovala, je to jen kniha. Tuhle knihu číst pro mne byl zážitek a já mám v plánu vhrnout se na další autorčinu knihu!!!
I přes rozsáhlost knihy jsem se ani na chviličku nenudila, děj mě tak vtáhl, že jsem si připadala, že na Hlohovci žiji s nimi. Co se týče podobnosti dvou lidí, brala jsem to jako fakt a díky tomu jsem si knihu maximálně užila. Moje druhá kniha od Tany a hned si ji přidávám mezi oblíbené autorky.
Určitě nedoporučuju číst Podobu, aniž byste přečetli V lesích.
První díl se mi líbil, na druhý jsem se tudíž moc těšila, Tana French je dle mého jedna z nejlepších spisovatelek tohoto žánru. Skvěle vykresluje charaktery, atmosféru, píše čtivě a i když její knížky nepatří k nejtenším, dokáže udržet napětí. Mně se hodně líbila zápletka, tohle je něco, co opravdu můžu! Všechno se rozjelo poměrně rychle, nebyla zde žádná hluchá místa.. Poznámku si neodpustím právě k té podobě - ano, je to už trošku na hraně sci-fi - dvojnice a ještě tak "blízko"? Ale upřímně, ani mi to nevadilo, čtení jsem si moc užila, hlavně to nekonečné rozplétání celé záhady. Knížku určitě doporučuju a sama se k ní ráda někdy vrátím.
muselala sem se přemáhat aby jsem ji dočetla...kolikrát mi přišlo že děj se neposouvá...ale ke konci mě mile překvapila, nemohla sem od ní odtrhnout oči, musela sem ji co nejdriv dočíst....: )
Po přečtení V lesích jsem se vrhla na Dokonalou podobu - ale podoba obou knížek jen vzdálená. Cassie (je v tomto příběhu vypravěčkou) se za přispění svého nadřízeného pouští do těžko uvěřitelného dobrodružství. Je možné, aby si byly dvě cizí osoby tak podobné, že by ani dlouholetí nejbližší přátelé neodhalili záměnu? No budiž, ale že by to dlouhodobě fungovalo a vedlo k odhalení vraha?
Autorka se snaží čtenáře přesvědčit, že tato možnost existuje. Ale ...Na mnoha stránkách jsme následně svědky místy konverzačního dramatu, občas se děj přesune směrem k salonní komedii, jinde máte dojem, že se autorka inspirovala gotickým románem - mimochodem tady jsem se vlastně docela slušně bála. Agentka Maddoxová bloudí opuštěnou noční krajinou, v místech, kde byla nalezena oběť, a láká vraha. Největší slabina knížky - mnohomluvnost, opakování situací, které děj neposouvají (líčení života mezi přáteli zavražděné). Další knížky určitě přečtu, a uvidíme, jak obstojí dublinská parta.
Ajaj, první knížka V lesích byla naprosto skvělá. Kdežto Podoba jí sotva dýchá na záda... U první knížky spolu všechno skvěle hrálo - zajímavý vyšetřovací tým, příběh z minulosti, vyšetřování současné vraždy - prostě pořád se něco dělo. Kdežto tady se pořád jenom kecá a nic moc se neděje. Navíc Cassi se často chová dost nerozumně a zatajuje kdejaké důkazy, to mi moc uvěřitelné nepřišlo. No po téhle knížce nevím, jestli si ještě nějaké další díly přečtu...
Nevím, co k této knize napsat. Nápad byl originální, i když o reálnosti se zde asi hovořit nedá. Každopádně na můj vkus hodně táhlých 300 stran, a pak když to nabírá konečně akčnost a vtáhne to čtenáře pořádně do děje, tak mi to přijde strašně odbyté. Všechno šlo tak rychle a zrovna v téhle části bych brala více detailů. Narozdíl od díla V LESÍCH slabší...
Velmi zvláštní detektivka.. zápletka mě celkem zaujala, ač je jasné, že je těžce přitažená za vlasy (podoba taková, že to nepoznají ani její nejbližší přátele? To asi ne ;-) ). Nicméně to docela šlo, ale Tana už napsala lepší knihy.
Autorovy další knížky
2010 | V lesích |
2012 | Na Věrnosti |
2013 | Ztracený přístav |
2015 | Místo pro tajnosti |
2017 | Vetřelec |
Toto je hodně vysoko postavená laťka pro další psychologické detektivky. Ponurý dublinský les, stará kamenná usedlost, parta pěti studentů, vražda. A opět vás Tana French nesmlouvavě uchopí a vtáhne do děje a těžko vám nechá i chvilku na nadechnutí. Musím ocenit vyjadřovací schopnosti Tany, dokonale vykreslené postavy, někdy jsem měla pocit, že nečtu, ale vše prožívám s nimi.
Polovinu knihy o 518 stránkách jsem si byla téměř jistá, že znám vraha, a hle - na straně 495 jen tak lehoučce zmíněno, na pár řádcích se dozvídám, že je vše jinak. Cože, ten? Věřím, že se to dá i přehlédnout. Tana je skvělá spisovatelka, doporučuji