Podobizna Doriana Graye
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172822/bmid_podobizna-doriana-graye-172822.JPG
4
6931
6931
Příběh s fantastickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně. Krásného Doriana Graye portrétuje malíř Basil Hallward, který je Dorianovým vzhledem uchvácen a naivně si myslí, že sličný mladík je a vždy bude ztělesněním dobra. Uzavřený malíř se přátelí s lordem Henrym, ten je povahově zcela jiný. V každé společnosti je Henry ozdobou, oslňuje hlubokomyslnými úvahami, nemá žádné morální zábrany. Na bohatého sirotka Doriana, původně stydlivého a nezkaženého mladíka, má Henry zničující vliv. Také před nadaným malířem rozpřádá neuctivé teorie o zbytečnosti portrétování. Portrétovaný člověk stárne, kdežto obraz zůstává nepříjemným svědectvím o ztraceném mládí. Doriana ta představa poleká natolik, že si přeje, aby místo něho zestárl jeho obraz. Tím, jak se ocitá plně pod Henryho vlivem a mění se jeho povaha, mění se portrét ve stvůru, která odráží ošklivost Dorianovy duše, avšak sám Dorian Gray nadále září půvabem a pelem mládí. Chová se už jako lord Henry. Pohrdne svou romantickou láskou, nezastaví se ani před zločinem. Nakonec zaútočí na podobiznu ohyzdného starce, ve kterou se původní portrét proměnil…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1927 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Tak na rovinu tuhle knížku jsem četla jen proto, že jsem potřebovala knihu starší než autor, abych splnila první téma v čtenářské výzvě 2017 :D Ale jsem docela mile překvapená :) Oscar Wilde tvořil samá super díla, o tom není pochyb :) Ale tohle je psáno s tak super nadhledem.. kniha je o tom, že každý podvod nebo postavení se proti přírodě a její přirozenosti je následně potrestáno... Vytknula bych jen příííííšerně dloooouhé popisy... Někdy to opravdu bylo až na několik stran a já když nemám pravidelně přímou řeč v textu, tak se nudííím :D
Rozhodoval jsem se mezi dvěma a třemi hvězdami. Nakonec volím tu horší variantu. Bez pochyby se nejedná o jednoduchou četbu. Číst Doriana bylo jako dívat se na jeho měnící se obraz a při každé stránce cítit novou dávku zhnusení - a tohle slovo myslím nejlépe vystihuje celou knihu. Dorianův guru Wilde, převlečený za lorda Henryho, byl snad ještě ohavnějším společníkem, který mi neskutečně lezl na nervy. Co stránka, to hnus, cynismus, bezohlednost, paradox, pokřivenost, nemorálnost, ale zároveň je to přitažlivé, fascinující a okouzlující jako Dorianova tvář. Ačkoli z Wildova způsobu psaní a myšlení mě jímá hrůza, přesto mě dokáže nejedním epigramem přinutit k zamyšlení. Vskutku nevím, jak ke knize vlastně přistupovat. Musím se tomuhle portrétu bránit, ale přesto se na něj dívat. Ani v nejmenším se nedivím, že v době vydání vyvolala kniha takové pozdvižení a vedla i k soudu. Odsouzeníhodná však není. Zdá se vám to jako paradox k mým dvěma hvězdám? Zkuste si Obraz Doriana Graye přečíst.
Zajímavá kniha, která vás buď pohltí, nebo ji odložíte po pár stránkách.
Já dávám 5 hvězdiček. :-)
Jediné co mě na knize štvalo, byly neskutečně dlouhé popisy a neustále text přes celou stránku. Kvůli tomu se mi kniha nečetla lehce a občas mě nudila. Jinak ale určitě zajímavá kniha, která mě uchvátila a doporučuji.
Obraz Doriana Graye je moje nejoblíbenější kniha. Myslím, že je v ní mnoho věcí nad kterými se člověk prostě musí zamyslet.
Portrét Doriana Graye není jednoduché čtení. Když jsem ho četla poprvé, byl to pro mě jen hodně špatně napsaný příběh o nevychovaném floutkovi.
Teď, po 10 letech, jsem se přinutila přečíst knihu znovu - přece jenom jsem o něco starší, takže bych mohla mít jiný názor. A mám. Kniha opravdu není pro každého. Kdo chce pouze příběh, toho kniha asi opravdu příliš nenadchne. Zajímavá je kniha ale tím, že ukazuje různé pohledy na svět. Ukazuje nonkonformní názory sira Henryho, a také to, jak to dopadne, když se pouhé teoretizování promění v realitu. Ukazuje, jak to dopadá, když někdo nemá svědomí a nemusí veřejně nést následky svého chování. Z tohoto pohledu jde o velmi zajímavou knihu.
Snad kazdy zna ten pribeh a ja ke vsemu jeste znala film s okozlujicim Benem Barnesem. Takze jsem necekala, ze me kniha prekvapi, ale dokazala to.
Je to zvlastni dilo. Uplne chapu, ze se nekomu nelibi. Ve dvou castech jsem premyslela, zda netrisknout hlavou o zed: pri zbytecnem vycislovani objektu, ktere Dorian sbiral (od drahokamu po vysivky, vse si to mohl rovnou strcit do te sve jiste okozlujici a pevne ****) a pri Henryho monolozich v zaveru knihy, kdy uz jsem ocekavala vyvrcholeni a on se tam vykecaval na pohovce. Ale kniha me neskutecne a nepochopitelne pohltila a podmanila si me svou krasou jazyka. Pritom je ton vypraveni velmi casto falesny. Je podmanivy tak, ze mu clovek chce verit, ale zaroven az moc nepravdivy, takze skrze tu fales vyjde beztak najevo moralka. Wild dokonale vystihl podstatu umeni (tedy tu, v kterou veril). Krasa a fales na povrchu, a neskutecne moc skryto pod povrchem a mezi radky, prohnilost, stejne jako pravda zivota. Nebo ze smyslne radovanky nejsou to same jako radost ze zivota.
Srovnani s filmem je mimochodem take fascinujici. Byla jsem napjata, kolik toho, co je ve filmu celkem evidentne znazorneno (napr. (homo)sex, drogy a rock n' roll) si Wild dovolil napsat v 19. stoleti do knihy. Dovolil si dost, i kdyz nemohl byt doslovny ci telesne presnejsi. Myslim, ze by se mu libilo, jak to producenti filmu interpretovali a snad by jim i odpustil, ze herec Doriana nebyl blond. Navic film ma neskutecnou gradaci a postava Emily na konci je genialni, jak k sebeuvedomeni filmoveho Doriana tak k potrestani filmoveho Henryho. V knize se mihne pouze nejaka Hetty. Dokonce i to jmeno zni jak lonske seno, ktere nehne fakt s nicim. Sibyl je v knize znacne nerealna a plocha postava, jejiz smrt je naprosto teatralni a bezvyznamna. To ve filmu ji dodali poradny duvod. Konecne u filmoveho Doriana ma clovek pocit, ze to je vlastne stale kladna postava, ale v knize je opravdovy zmetek a ja se pristihla, jak velmi fandim vsem pokusum ho dodelat, at uz skrze Jamese Vanea ci Campbella. No aspon to hosi zkusili.
Neskutecna skoda, ze Wild dostal od svych soucastniku za tuhle knihu takove kapky. Je to upravdu skvely kus umeni.
Knize jsem chtěla dát původně pět hvězd, ale nedalo mi to. Stále tam bylo na mě pár ne moc čtivých pasáží, které mě úplně odnášely pryč od knihy a dlouho mi trvalo, než jsem je zvládla přelouskat.
Nic to ale nemění na tom, že kniha se mi opravdu líbila a určitě předčila všechna moje očekávání, příběh je velmi dobře promyšlený, donutí vás přemýšlet a konec překvapí. Nepochybuji, že si v budoucnu přečtu další Wildova díla a Obraz Doriana Graye určitě doporučuji.
Obraz Doriana Graye je útlá kniha, ale naprosto bravurní. Je plná vzájemně provázaných a na sebe navazujících myšlenek, jejíchž řetěz nekončí. Je to přesně ten text, který na skromném rozsahu poskytuje obrovskou škálu interpretací i potravy pro tu část mozku, která chce přemýšlet.
https://tomasstambera.cz/clanek/obraz-doriana-graye-oscar-wilde/17
Obraz Doriana Graye. Jedním slovem dokonalost, kniha, která poutá čtenáře každým slovem. Očekával jsem nějakou nudnou povinnou četbu, ale velmi příjemně jsem byl překvapen. Knížka utíkala vcelku rychle, když jsem si zvykl na styl, kterým byla napsána. Nutila mě přemýšlet, přesně takové knihy oceňuji nejvíce. Ponurá atmosféra a trochu ponurá atmosféra čtenáře doslova polhtí a s každou další stránkou chcete vědět, jakou další životní údálost prožije Dorian Gray a vy s ním.
Kniha která předčila všechna moje očekávání. Děj je půvabný, ale ještě mnohem půvabnější je myšlenka, která je v knize ukrytá. Na každé straně je minimálně jedna pasáž, která by se mohla tesat do kamene.
Nejlepší kniha co jsem kdy četl. Převážně oceňuji smysl pro zachycení smyslů a vnitřních myšlenkových a citových pochodů. Naprosto dokonalé hraní si s jazykem. Příběh mě uchvátil svou plynulou ladností děje, nezasekával se.
Dorian Gray mě donutil přemýšlet, a to od knih, které čtu očekávám.
Kniha byla velmi zajímavá, příběh poměrně bizarní a mě se to opravdu moc líbilo a velmi dobře četlo. Bylo zde velké množství zajímavých myšlenek a ten konec? jenom kvůli němu si to přečtěte :)
První kniha zprvu nucená ke čtení kvůli maturitní četbě. Po plandavém začátku napříč nezajímavou anglickou smetánkou jsme ale dostali výborně napsaného a strhujícího příběhu, který končí takovým způsobem, že jen sedíte s otevřenou pusou a nevíte jestli máte dál číst, nebo jen přemýšlet nad tím, co se vám právě honí hlavou. Ten zmatek je velký ale nezapomenutelný. V dobrém slova smyslu!
Velmi čtivá klasika, která se mi do ruky dostala šťastnou náhodou. Docela lituji, že toto dílo nemáme na seznamu četby k maturitě, myslím, že je to jedna z knih, které nemají příliš těžký rozbor a příběh je to strhující.
Knihu jsem si vybrala k maturitní četbě, protože mě zaujal příběh. Ze začátku mě kniha nebavila a trvalo mi zvyknout si na způsob, jakým je napsaná, ale později se pořádně rozjela zápletka a kniha mě začala bavit. Až na pár nudnějších nepodstatných informací a částí se mi kniha velice líbila. Doporučuji přečíst a nevzdávat se pokud vás to ze začátku nebude bavit.
Oscar Wilde musel být velice okouzlující osobnost. Pokud je pravdou, že lord Henry je jeho knižním obrazem, naslouchat jeho názorům musela být hotová výprava do nejexotičtějších zákrutů lidské mysli.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
„Tragédie stáří není v tom, že jsme staří, ale v tom, že jsme nezůstali mladí. Knihy, které svět označuje jako nemorální, jsou knihami, které ukazují jeho vlastní hanbu. Nic víc."