Podobizna Doriana Graye
Oscar Wilde
Příběh s fantastickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně. Krásného Doriana Graye portrétuje malíř Basil Hallward, který je Dorianovým vzhledem uchvácen a naivně si myslí, že sličný mladík je a vždy bude ztělesněním dobra. Uzavřený malíř se přátelí s lordem Henrym, ten je povahově zcela jiný. V každé společnosti je Henry ozdobou, oslňuje hlubokomyslnými úvahami, nemá žádné morální zábrany. Na bohatého sirotka Doriana, původně stydlivého a nezkaženého mladíka, má Henry zničující vliv. Také před nadaným malířem rozpřádá neuctivé teorie o zbytečnosti portrétování. Portrétovaný člověk stárne, kdežto obraz zůstává nepříjemným svědectvím o ztraceném mládí. Doriana ta představa poleká natolik, že si přeje, aby místo něho zestárl jeho obraz. Tím, jak se ocitá plně pod Henryho vlivem a mění se jeho povaha, mění se portrét ve stvůru, která odráží ošklivost Dorianovy duše, avšak sám Dorian Gray nadále září půvabem a pelem mládí. Chová se už jako lord Henry. Pohrdne svou romantickou láskou, nezastaví se ani před zločinem. Nakonec zaútočí na podobiznu ohyzdného starce, ve kterou se původní portrét proměnil…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1927 , Hynek (Alois Hynek)Originální název:
The Picture of Dorian Gray, 1891
více info...
Přidat komentář
Obraz Doriana Graye je skutečně dobře napsaná kniha s důležitým poselstvím, na než by si měl každý z nás přijít. Nemám co vytknout, inteligentní dialogy a celkově vysoká úroveň Wildeova psaní mi v tom brání.
Jediným důvodem, proč jsem nedala plný počet, je fakt, že Dorian Gray je z hlediska psychiky pro emočně senzitivní jedince tak trochu utrpením. Hlavně projevy lorda Henryho a manipulace, která ze stránek přímo prosakuje. A sledovat, jak to s Grayem jde z kopce, jak se stává prázdnou slupkou přetvořenou k obrazu svého zkaženého mentora, jak si ospravedlňuje své činy naučenými frázemi, to je vážně něco. :-)
Velmi působivá kniha. Jen pro mne, jakožto hodně citlivého člověka na psychický nápor (který se sám setkal s nebetyčnou manipulací), trochu silné kafe. :-)
Jedno z nejlepších děl, jaké jsem kdy četla. Wildeův styl psaní je úžasně čtivý, poutavý a obrazotvorný. Jeho vyprávěcí umění jen těžko někdo překoná. V díle se nezapřou jeho názory, osobnost a pohled na svět. Skvěle vykreslené postavy, propracované prostředí a neobyčejně originální zápletka z knihy tvoří něco neskutečného. Obvykle v knize najdete jednu, dvě myšlenky, které vás donutí se zamyslet. Tady člověk musí přemýšlet skoro 5x za stránku. Přečetla jsem knihu jedním dechem.
"Ve vlastních výčitkách je kus přepychu. Když se obviňujeme sami, máme pocit, že už k tomu nemá právo nikdo jiný." Přála bych si mít svůj obraz Doriana Graye.
Krásný a bohatý jazyk, zajímavé myšlenky... ale pro mě tomu chyběl děj, který by mě zaujal a nutil číst dál. Takže nakonec nuda a nedočteno.
Úžasné,člověk se úplně vcítí do děje a neodtrhnete se až dokonce.Velmi zajímavé myšlenky jsou v této knize vloženy a geniální předmluva autora
Krásné poutavé dílo, které rozhodně doporučuji. Myšlenka této knihy se hodí do jakékoliv doby a rozhodně vás donutí se nad vším tím zamyslet.
Nadčasové dílo. Kniha mě upoutala hned od začátku. Ukazuje a lidskou morálku a narcismus, který je v dnešní době dost aktuální téma, dle mého názoru. Určitě doporučuji každému!
Kniha jejíž myšlenka mě občas straší v určitých životních chvílích...Každý by si jí měl přečíst.
Kniha, kde děj je spíše prostorem k rozvíjení myšlenek. Což nemusí být vždycky na škodu, esteticky je příběh krásný, opojný jako jaro, jako šeříky, ke kterým můžeme čichat spolu s Dorianem. Objevila jsem tam spoustu omamných pasáží, až poetických, které plynou přes člověka a šimrají ho na patře. Které se mihnout koutkem oka. Pravda, příběh by mohl být méně kostrbatý a více plynulý, kniha by se určitě dala trochu více natáhnout a rozvinout, ale i tak hodnotím vysoko a ráda se k ní někdy vrátím.
Musím říct, že se mi kniha nelíbila. Dala bych hvězdy 2, ale nechci kazit knize průměr, nýbrž jsem jedna z mála, které nesedla. Postavy neskutečně nesympatické, a na mě moc "okecané", děj by se dal stáhnout tak do poloviny.
I když se knížka zdánlivě ubírá pomalým tempem dialogy a celkové dění zaručuje, že i ty nejpomalejší sekvence knihy si užijete. Samozřejmě míra morálního poselství knihy je nezvratná, o tom ani nemá cenu se bavit.
Obraz Doriana Graya mi úplne vyrazil dych! Priznávam, že som dávno nečítala niečo, po čom mi ostal taký silný pocit a rozvibrovaná hruď, že som nielen v hlave, ale i nahlas ešte dlho po prečítaní uvažovala, či skôr rozjímala o svedomí, čistote človeka, pózach, manipulácii, sile rozhodnutí, ktoré dokážu zmeniť celý život, láske a oddanosti, krutosti a samoľúbosti... Bol to nesmierne sugestívny čitateľský zážitok!
Byl jsem zvědavý jaký bude tento román. Hodnocení má vysoké a je to jedna z nejčtenějších knih vůbec. A tak jsem ji musel také přečíst abych si udělal vlastní názor. Na svojí dobu to musela být bomba, ale v jednadvacátém století jsem musel místy otáčet oči v sloup. Některé pasáže byly tak nudné, že jsem to chtěl vzdát, ale dal jsem to. Týpek (Dorian Gray) je sice krásný, ale naprosto tupý, když snad ani na jednu věc nemá pořádně svůj vlastní názor a je ovlivněn jistým lordem, který je snad cynik století. Jinak bych řekl, že pointa románu je dobrá na to jak je starý. Styl psaní mi trochu lezl na nervy, ale dalo se to vydržet. Takže taková slušná jednohubka z konce devatenáctého století.
Kniha, kterou jsem se chystala už dlouho přečíst, ale neměla k tomu dříve odvahu. Je to ponurý příběh o mladíkovi z hezkou tváří a čistou duší, který postupně podléhá vlivu ďábeského a cynického lorda Henryho. Ač sám zůstává stále mlád, jeho zlé skutky se promítají do jeho podobizny na obraze. Nápad obrazu coby zrcadla vlastní duše a svědomí je zajímavý. Kniha určitě stojí za přečtení.
Tahle kniha mne přivedla k Oscarovi a jeho dalším knihám. Kniha mne bavila a nemam k
ní ani co vytknout.
(10/10) Ač mě ve škole do téhle knihy nikdo nenutil, stejně jsem se k ní v příslušném věku dostal sám. Děj je celkem jednoduchý, ale to, na čem kniha stojí, je její filozofie. Oslavuje krásu a mládí, což mi je blízké, neb mám ze stárnutí tak trochu strach a hádám, že čím budu starší, tím hůř se mi bude toto dílo číst :D Ve zdejších komentářích mě zaujala častá nenávist k Henrymu. Ano, je to cynik, ale zároveň mě jeho postava bavila i v případech, kdy jsem s ním nesouhlasil.
Působivá a velice moudrá kniha, které jsem se na SŠ (nevím proč) vyhnula obloukem, abych jí objevila až v dospěláckém věku, kdy mne vyloženě okouzlila. Počtem stran nepříliš rozsáhlá, zato silou myšlenek velkolepá.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura irská literatura rozhlasové zpracování gotické romány nesmrtelnost viktoriánská fantastikaAutorovy další knížky
1999 | Obraz Doriana Graye |
2005 | Jak je důležité míti Filipa |
1999 | Lady Fuckingham |
2004 | Strašidlo cantervillské |
1919 | Slavík a růže |
Oceňujem štýl písania autora, ktorý ma zaujal. Celkový dojem z knižky je u mňa pozitívny.