Podruhé doma
František Fajtl
Kniha vzpomínek zachycuje hrdinství československých letců na východní frontě po jejich ústupu ze SNP.
Přidat komentář
Prokousával jsem se touto knížkou tentokráte obtížně. Ne a ne se začíst a zhltnout ji. Jestli je na vině fakt, že je to třetí kniha od generála Fajtla v řadě, kterou čtu, nebo tentokrát méně akce, nevím. Pravdou ale zůstává, že se tu dost často čte jedno a to samé - úprava letiště, přesun, výcvik, a neustálé "pochvalné vyjádření od zástupců rudé armády". Chápu, ve které době kniha vyšla, ale tohle soudruzi dost přepálili. Stejně jako doslov, který jsem po zdejším upozornění jen prolistoval. Takže se velká část knihy zaobírá prostým faktem, jak měla rudá armáda největší borce na všech místech. Nicméně pak přišel závěr, popis první cesty domů, do rodného domu a tam je to zcela jiný příběh a velmi kouzelné čtení.
Vcelku pěkně napsáno, ovšem některé věty se tam opakovali až mockrát. A taky mě namíchl doslov... neni moc dovedně napsán...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) SNP - Slovenské národní povstání českoslovenští letci
Autorovy další knížky
1969 | Sestřelen |
1993 | Dva údery pod pás |
2002 | Generál nebe |
1980 | Vzpomínky na padlé kamarády |
1991 | Létal jsem s Třistatřináctkou |
Jako všechno od Františka Fajtla je i tato knížka super, ale trochu jsem z ní cítil, že se na ní podepsali komunističtí cenzoři. Myslím, že František Fajtl žádnou extra velkou láskou k SSSR neoplýval. Kniha se překrývá s koncem knihy První doma a popisuje autorovu válečnou anabázi až po jeho návrat domů. Cením, že autor v knize popisuje osudy příslušníků 1. československého stíhacího pluku, kteří zůstali po porážce SNP zůstali na Slovensku. Kniha není tak "akční" jako jiné Fajtlovi knihy, ale i tak stojí určitě za přečtení.