Podšité chvilky
Boris Vian
Sbírka povídek Podšité chvilky uzavírá česká vydání povídek Borise Viana. Tento výbor se skládá ze tří částí: první tvoří povídky ze samostatného souboru nazvaného Podšité chvilky (psaných v letech 1948–1949), druhou jeden z prvních Vianových pokusů, Pohádka pro průměrné lidi (1943), napsaná pro jeho budoucí ženu Ursulu Kubler. Třetí součástí tohoto výboru jsou Pornografické spisy (psaných v letech 1946–1956), jejichž téma usměrňuje všudepřítomný Vianův humor do patřičných mezí. Sem patří Vianova přednáška o pornografické literatuře a povídka Drankula.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2001 , GaramondOriginální název:
Les Lurettes fourrées / Conte de fées à l'usage des moyennes personnes / Écrits pornographiques
více info...
Přidat komentář
Z první části knihy Podšité chvilky Podšité chvilky, tedy souboru tří středně dlouhých povídek na mě dýchnul blažený pocit nostalgie. Ikdyž Vianovo vyprávění je obecně vzato až kolotočářsky barevné, v těchto třech povídkách jsem vnímal lehké zúžení smyslů a vymezení těchto barev na jeden odstín. Odstín podzimu. Pád je typicky striktně obyčejná hnědá - jasná jako retrospektiva vlastního života. Hasiči jsou světle hnědí s příměsí žluté a oranžové, jako malý plápolající ohýnek. A Důchodce ? Sytě rubínově hnědá krev, vytékající z nebohého Lagrigeho. Lehký úsměv věnovaný Bukowskému :-)
Když si přečtu okolnosti, za kterých byla napsána "Pohádka pro průměrné lidi", považuji toto dílo za geniální. Lehkost, s jakou se Vian proplétá pohádkovými nástrahami, nutně musí čtenáře přimět k úvaze, že Vian byl zaprvé snílek a pošetilec, jehož mozek se neohlíží napravo nalevo a zanechává za sebou vyrytou brázdu plnou barevného prázdna, a za druhé přemýšlivý člověk, který se nebojí psát konkrétní kritiku. Jinými slovy - Boris Vian byl génius.
Na přebalu je použit skvělý obraz Jiřího Slívy.
Komentář: Není důležitý.
Vian: Boží.
Podšité chvilky: Přečtěte si!
Pornografické spisy jsou sice takové divně podivné, ale jinak je to prostě typický Vian. I když v sobě kniha ani zdaleka nemá příchuť té krásné něhy a poetiky z Pěny dní, je prostě dokonale ulítlá. A Hasiči jsou nejlepší. Kdo nemiluje, nepochopí. Kdo chce, dost se nasměje.
"Josef trávil život mezi svým psem a svým koněm (ne na výšku, ale napříč.)" A já trávím ráda čas i večeři u Viana s Vianem.
Autorovy další knížky
1994 | Pěna dní |
2005 | Naplivu na vaše hroby |
2009 | Srdcerváč |
1994 | Podzim v Pekingu |
2000 | Červená tráva |
Všechny tři povídky Podšitých chvilek mne doslova dostaly. Vianovsky vynikající. Vianovsky důvtipné. Vianovsky čtivé. Těm bych dal pět hvězdiček. Zbytek mne již tolik neoslovil.