Podvolení
Michel Houellebecq
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/255415/bmid_podvoleni-Xu7-255415.jpg
4
813
813
Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem.... celý text
Přidat komentář
Směstnání celé apokalyptické vize do tak krátkého období, naprostá absence jakéhokoliv společenského odporu (jako by byla společnost tvořena pouze postavami jako Francois a jako by směřování společnosti určovaly pouze politické strany a povolební vyjednávání) velmi ubraly románu na věrohodnosti a nedokázal jsem brát jeho velkou část vážně. Ale je to záměrně provokativní, OK. Je to burcující, OK. Místy mi to připadalo myšlenkově kreativní. A postava hlavního suchara mě správně srala. Takže za zbytečné tohle dílo nepovažuji.
Tak to bylo překvapení! Myslela jsem si, že mě čeká klasický Houellebecq, ale tato kniha byla oproti jeho klasické tvorbě přece jenom trochu jiná. Tato kniha nabízí větší spád, ale i milovníci "klasického Houellebecqa" si přijdou na své. Typický hlavní hrdina i značně intelektuální, filosofické pasáže zůstávají. Mě tato kniha velmi zaujala. Moc se mi líbilo zamyšlení nad ateisty/skutečnými ateisty. Tato kniha Vám nedá spát a donutí Vás přemýšlet.
Za mě nelze dát jiné, než nejvyšší hodnocení. DOPORUČUJI!
(SPOILER) Paradoxně dnes se s agresivními požadavky náboženských vládních stran na omezení sekulárních svobod potýkají v Izraeli, kam jedna z postav před novým režimem utíká. Houellebecq rozumně netvrdí, že se jedná o věštbu ani že jím prezentovaný souběh okolností představuje pravděpodobný scénář. Volí asi sobě blízký úzce profilovaný pohled univerzitního vyučujícího, který navíc v průběhu děje mizí na venkov, takže většina z mého pohledu zajímavějších událostí se odehrává na pozadí bez bližšiho vysvětlení. Po všech nadšených ohlasech jsem trochu zklamán. Houellebecq je jeden z mála, kdo demografické změny v západní Evropě reflektuje, ale navzdory zvěstem velmi krotce. I tak to stačí na relativně nadšené přijetí konzervativnější obce. Závěrečné pasáže s úvahami o slasti z podvolení mi připomínají jistý román s letopočtem v názvu.
(SPOILER)
Čteno ve francouzštině.
Jazykově je to (v originále) pěkné dílo, ale tím to asi končí... Vezměte si jiné Houellebecqovy knihy a přimíchejte trošku alternativní reality a máte Podvolení. Kdo čeká politický román o souboji hodnot, má smůlu. Jak už tu bylo přede mnou napsáno, politická linka je naprosto neuvěřitelná. Jeden den se do krve všichni hádají, země je na pokraji občanské války, a pak najednou bum, všichni jsou v klidu a happy. Ano, samozřejmě, že lidé se nakonec podvolí, ale v řádu jednotek měsíců, ani ne? Nicméně o tom vlastně kniha ani není. Je o jednom sexuálně frustrovaném intelektuálovi, co nemůže najít stabilní vztah. Zabaleno do spousty intelektuálních povídání - literaturu i úvahy mám ráda, ale tady to působilo dost nudně a rozvláčně. Přesto to zabírá většinu prostoru, a to do té míry, že jsem si vzpomněla na seriál Teorie velkého třesku, kde Amy dospěje k závěru, že Indiana Jones je ve filmech o Indiana Jonesovi naprosto zbytečný, neboť děj by se bez něj odvíjel naprosto stejně. I tady mám pocit, že tři čtvrtiny knihy jsou na islámském převratu naprosto nezávislé a tři čtvrtiny zbylé čtvrtiny by dobře fungovaly, i kdyby v těch volbách vyhrála Marine Le Pen. Mám z toho trošku dojem, že kdyby to nenapsal Houellebecq, zapadlo by to v zapomnění (právem).
Tak nevím. Čekal jsem sice něco jiného, ale nevěděl co vlastně. Nemyslím, že kniha by byla nějak výrazně pro či proti islámská. Občas mě to bavilo, občas docela nudilo. Hlavní hrdina - vysokoškolský profesor - je vlastně takový nanicovatý zoufalec, který se nedokáže z ničeho těšit a radovat. Podobně Francie se zde jeví jako stát, který se stává islámským tak nějak mimochodem. Kromě jedné apokalyptické zmínky, kdy se vypravěč příběhu setká s mrtvolami na benzínce, což ho ani nijak nezaujme, se vlastně nic neděje, tedy kromě občasných barvitých erotických scén. Přesto jsem při čtení narazil na myšlenky, které určitě stojí za povšimnutí.
Rozhodně jedna z těch lepších knih autora. Je to ale stále ten "starý dobrý" Houellebecq libující si v ženách, pití a cigaretách. Typ hedonistického pesimisty Schopenhauerovského ražení, který hledá svatý grál všech intelektuálů. Co že to ten svatý grál je? Snad to samotné hledání a filosofování; nicméně hledání a filosofování je to opět velmi výživné a v mnoha směrech pro Francii aktuální. Sice je to pohled vesměs chlapácký a vše se děje takříkajíc ráz na ráz (myslím tím společenské změny), ale o to výstižněji tak vyniká samotné "podvolení se".
Doporučuji především jako četbu na pokračování se skvělým Igorem Barešem v roli vypravěče.
Pro ty, co hledají podobný styl a vhled doporučuji romány a povídky dalšího vynikajícího francouzského autor Benoita Dutuertrea.
Komentář může obsahovat spoilery a názory, které budou proti ostatním zapáleným čtenářům. Tak jo! Se čtením jsem čekal skoro dva roky, kdybych čekal ještě déle, nic moc by se nestalo. Maximálně bych ušetřil čas a mohl bych přečíst něco jiného. Nejdříve začnu plusem. Čtivě napsáno, to jest. A tím to končí. Nejvíce by mě zajímalo jestli anotace knihy je od stejné knihy jakou jsem četl. Kdyby bylo napsáno, že kniha je rozborem francouzské literatury a jednoho, dvou životů. Huysmanse a první osoby v románu, tak bych to bral. Ale takhle? Netuším čím je kniha tak výjimečná? Nevím, čím vzbudila takový rozruch. Možná maximálně datem vydáním, ale jinak? Popisem eskort servisu? Nevím. Dle mého ztracený čas čtením...musím uznat, že brilantně popsaný Huysmans a literatura jeho období...
říkejte si, co chcete, ale tahle kniha je výjimečná a vynikající svou správnou kombinací mraziva a humorna. a je o učiteli literatury, tak co vám vadí ty ujsmanoviny? vždyť to nakonec dokonale zapadá...
Podvolení jsem přečetla na jeden zátah. Už dlouho se mi to nestalo. Hned od prvních řádků jsem si byla vědoma toho, že právě teď držím v rukou kvalitní literaturu. Dokázala jsem přijít na chuť hlavní postavě, jež je obětí své intelektuálnosti a zároveň povinnosti žít v dnešním konzumním světě. Sice se neztotožňuji s jeho rozhodnutím, ale chápu proč skončila kniha právě takto.
Přišla mi vhod nulová dějovost, pouze diskutování o závažných tématech, o kterých se v těchto dnech mluví neustále, a přesto vlastně vůbec.
Myslím, že by si knihu měl přečíst každý, protože i když nebudeme schvalovat autorovu fikci či pohled na současnost, dokážeme si podvědomě na věc udělat vlastní názor.
Byl jsem velmi příjemně překvapen, ale pro tento výsledný dojem jsem si vlastně sám připravil půdu tím, že jsem měl zcela jiná očekávání. Čekal jsem něco více radikálního, angažovaného, a dočkal jsem se zajímavé dystopické četby, kde si autor udržuje od popisovaného dění patřičný distanc, což právě knihu vzdaluje od prvoplánového politického pamfletu a dělá z ní skutečně pozoruhodnou literaturu.
V zásadě dost smutné čtení. Smutné proto, že popisovaná situace víceméně může brzo nastat. Hlavní hrdina, přestože je univerzitní profesor, je v zásadě povrchní a poživačný ňouma, kterého zajímá jen jeho úzká specializace, sex a jídlo - jakoby symbol konzumního evropana, který se snadno bez odporu podvolí / nechá koupit.
Bohužel jsem nedokázal ocenit reflexi Huysmansova díla, které tvoří podstatnou část knihy, Huysmanse neznám, tak nevím, co autor sledoval a pasáže, které se týkaly mudrování nad starou francouzskou literaturou jsem tedy příliš neocenil.
Kniha mi vyrazila dech. Je skvěle napsaná! Děj není nijak hluboký, ale to vůbec nevadí. Kniha nastavuje zrcadlo dnešní době a nutí k zamyšlení nejen nad hlavním tématem knihy, ale i nad dalšími neduhy dnešní doby. A i přes tak vážná témata je kniha psaná lehce, s jemným humorem a velkým nadhledem. A velká pochvala patří i překladateli.
Od knihy jsem měla velká očekávání, ale nakonec mě kniha dost zklamala. Hlavní hrdina byl nudný a nesympatický. Události, které měly byt na knížce zajímavé, byly zmiňovány bohužel jen okrajově.
Alternativní historie, která by zas tak alternativní časem být nemusela. Moje první s Houellebecqem rozhodně nezklamalo. 8/10
Bavila mě. Smála jsem se - sex, bála jsem se - nenápadné ústupky a proti tomu postupné nabírání síly jiné kultury. Co kdyby?
Jistě zajímavá vize budoucnosti o tom, jak se z Francie stane muslimský stát, ale mě to přišlo nepřesvědčivé. Politické dění je čtenáři zprostředkováno levicovým intelktuálem, mužem citově vyprahlým, kterému už ani sex nijak zvlášť nenaplňuje. Musel jsem však vyprsknout, když tahle mírná postavička začně zprostředkovávat svůj milostný život:
Miriam mi řekla: "Vykouřím tě. Moc pěkně tě vykouřim," tak jsem si sedl an gauč a ona mi začala lízat anál.
Nemůžu se zbavit toho, že téma je prostě dobré, vzbudí zájem a diskuzí, ale jako dílo mi to přišlo jenom jako pokus, který na mě osobně nikterak nezapůsobil. Možná kdybych měl větší přehled o politice Francie, možná kdybych četl Huysmanse... Možná kdyby byly politické změny v knize zprostředkovávány pohledy více různých lidí a postupně by to do popředí vynášelo nějaké větší dění v narativu (To však na autora klade vyšší nároky a já nevím, jestli by tohohle byl zrovna Houellebecq schopný, takže možná dobře, že to mělo jen 250 stran a je to takovou načrtnutou kritikou západního Evropada, vyhoření a úpadku hodnot s ním spojenými.
Přemýšlela jsem, jestli knize udělit 1, nebo 2 hvězdičky. Nakonec uděluji jednu. Kniha vypráví o situaci ve Francii, kdy se postupně k moci dostává muslimská politická strana a postupně si podmaňuje i zbytek Evropy. Jako největší hrozba je tady zmiňován islám a v dodatku na konci knihy jistá žena recenzuje, že Evropě se rozpadají její ,,tradiční" křesťanské hodnoty a ve jménu toho nám může hrozit podvolení se islámu. Jenomže nenechme se mýlit. Fundamentilistické křesťanství (konzervativní) je velice podobné fundamentalistickému islámu. Oba dva směry vidí ženy jako tzv. podlidi, zákony berou doslova, bez ohledu na situace a ve jménu víry pošlapávají základní lidská práva a svobody. Není ani divu, že hlavní postava, muž, jenž snad nemá žádné blízké kromě dočasné milenky. Který svůj volný čas tráví objednáváním si prostitutek a sám zpochybňuje důležitost práva žen volit, nakonec konvertuje k islámu. Hlavní hrdina je morálně a hodnotově vyprázdněný a jeho život v podstatě nemá smysl (sám to v knize několikrát zmiňuje). Pokud bychom všichni měli takové hodnoty, jako on, pak není divu, že by naše civilizace šla strmým pádem dolů.
Na Podvolení jsem se dost těšit, po skvělých Elementárních částicích či Platformě jsem si říkal, že mě čeká další parádní jízda, ale trochu chyba lávka. Politika a veškeré společenské změny (na které jsem byl hodně zvědavý) stojí poněkud v pozadí, místo toho se nám dostává do bohatosti typický houellebecqův životem unuděný hrdina jehož výstřelky a myšlenkové pochody stojí mnohdy za to, ale předlouhlé pasáže o jeho literární lásce, Huysmansovi, byly na mě až příliš. Sečteno, podtrženo, kniha mi nenabídla nic moc nového, co bych neašel v ostatních Houellebecqových knihách a ani zpracování na mě moc nezapůsobilo... Což ovšem neznamená, že se netěším, že si přečtu další Houellebecqovy knihy.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie sex zfilmováno islám Francie francouzská literatura budoucnost muslimové společnost a politikaAutorovy další knížky
| 2015 |  Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2013 |  Elementární částice |
| 2008 | Platforma |
| 2007 | Možnost ostrova |
Podvolení není stylově lepší než ostatní autorovy romány. Smyslem knihy je vyburcovat z letargie, šokovat západoevropskou společnost a upozornit ji na nebezpečnou plíživost islamizace Evropy.