Podvolení
Michel Houellebecq
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/255415/bmid_podvoleni-Xu7-255415.jpg
4
813
813
Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem.... celý text
Přidat komentář
Politicko-utopický apokalyptický román s vizí Evropy, kde vše začalo ve Francii.
Tato kniha je velice aktuální k současným událostem. Není to tragédie či balada ani komedie či pohádka se šťastným koncem. Čtenář si dokáže vybrat pozitiva i negativa. Ze začátku se hrozíte, pak procitáte a ke konci se smíříte (podvolíte). Abyste totiž věděli: „Vrchol lidského štěstí spočívá v absolutním podvolení.“
Spíše mě zaráží autorova myšlenka. Evropa ztrácí víru (rozuměj křesťanskou) a má ji nahradit muslimskou? Ta prý nabízí narozdíl od křesťanského odříkání i radosti, např. polygamii či nulovou nezaměstnanost. Autor si vybral akademickou půdu, kde dochází k tomu podvolení, ke konverzi. Ano, akademická půda, vděčná to skupina (že by se inspiroval pražskou lumpenkavárnou).
Každopádně je tato kniha mementem a k zamyšlení. Jakou cestu byste si vybrali vy?
„Pohled na ženský zadek, ta nejmenší útěcha odehrávající se v rovině snění, přestal být dostupný.“
Tomu nejzajímavějšímu, otázce, jestli jsme lidsko-právními výdobytky a sociálním státem neztratili víc, než jsme získali, a nepřišli o to nejcennější, o soudržnost rodiny, založené na rozdílném předurčení muže a ženy, se bohužel kniha věnuje jen v pár roztroušených odstavcích. Přitom ta reflexe, že ženy nejvíc odevzdávají venku, zatímco domov trpí, je vhodná k velkému zamyšlení, stejně jako fakt, že jsme si za chybnou modlu a hodnotu určili nezávislost, abychom pak trpěli samotou. Skutečnost, že k návratu víry jako řádu nemusejí vést vznešené spirituální důvody, ale prostý fakt, mít se světsky lépe, v přízemnostech, že podvolení rovná se výhra a spokojenost, to všechno je vynikající houellebecqovskou provokací. Jenže co se zbytkem knihy? Reálie francouzské politiky a médií ocení hlavně ten, kdo je zná lépe než z dálky, a to platí i o dílech analyzovaných literátů. Myslím, že to téma měl Michel uchopit trochu jinak, Podvolení bohužel osobně neřadím k jeho nejlepším knihám. (Čteno v překladu Alana Beguivina.)
Houellebecq pro mne perfektně ovládá implicitní způsob, jak z lidí vymámit jejich vlastní postoje, aktivovat kritické myšlení a přestat papouškovat předžvýkané soudy naservírované domnělou autoritou. Opustit pohodlnou neutralitu nebo dobrovolný nezájem a převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí, a to včetně rozhodnutí nijak se nerozhodovat. Román Podvolení je výborným čtením plným zábavně jedovatých postřehů o lidech Západu (často jsem se, zejména v první třetině, smála nahlas). Zároveň ale skrývá nepřeberné množství příležitostí k epifanii, prozření a konfrontaci vlastních postojů a reakcí.
Celá recenze zde: http://www.kukatko.cz/recenze-houellebecq-hratky-s-certy/
Autor sa oslobodzuje od rozprávania nejakého príbehu ,ktorý by aj tak ľudia čítali v lepšom prevedený inde ..a ponúkol krásnu formu ,literatúry 21 storočia a nutne povedať že mu to vyšlo nad moje očakávania. Faktom je ,že ak sa v tom človek nájde tak podobne ako hlavná postava vidí len to jediné nemenné riešenie . To oslobodzujúce.
Kdo od toho čeká prvoplánovou agitku na téma "kam se to řítí dnešní Evropa", bude asi trochu zklamaný. Je to spíše satirická sonda do pokryteckého akademického prostředí, na pozadí pak lehce nadsazený příběh převzetí moci islámskou stranou. Chvílemi těžší četba, já jsem byl spokojen.
Kniha mne spíš vyděsila, než pobavila.Je to varování, které nelze brát na lehkou váhu.
Autora jsem tímto dílem objevila a byla jsem příjemně prekvapená ale zárověň i trochu vyburcovaná nevšedním námětem. Kniha se mi líbila a budu hledat další.
Třetí pokus o sblížení z tímto spisovatelem opět nedopadl. Hlavní hrdina intelektuál, který není schopný žít normální život a navazovat vztahy. Velké dějiny kolem něj probíhající jsou nesmyslné, bez jakékoliv vazby na realitu. Kvalitní jazyk, ale autor žije v mimoběžném vesmíru s mým.
Velmi se mi líbilo. Pěkný styl, zajímavá forma, dobré téma. Moje první setkání s autorem a rozhodně nebylo poslední.
Nebude to moje nejoblíbenější Houellebecqova kniha, četla se ale dobře a především je velmi znepokojivě aktuální. Námětů k zamyšlení je tu skutečně hodně. Nenápadnost postupného ovládnutí společnosti islámem, ochota značné části společnosti se mu přizpůsobit a čerpat z nové situace i případné výhody, vyprázdněnost společnosti před popsanou změnou režimu, podpořená neblahou politickou korektností, způsoby, jak si různí lidé novou situaci pro sebe ospravedlňují... Konverze hlavního hrdiny je vzhledem k jeho dosavadnímu životu celkem pochopitelná, dovedu si představit, že pro něj konkrétně nový životní styl bude i jistým krokem k lepšímu. Zajímalo by mne ovšem příběh sledovat z pozice některé ženy...
Když začnu přemýšlet v podobně stavěných větách, jaké tvoří knihu, kterou právě čtu, je to pro mě jasná známka toho, že se mi vypravěčův styl vážně líbí - a to je jednoznačně případ Podvolení. Velmi snadno jsem se dokázala ztotožnit s hlavním hrdinou (třebaže si nemyslím, že bychom si příliš rozuměli). Líbilo se mi, jak se jeho životní situace prolíná s osudem literáta, o kterém kdysi napsal disertační práci (a který je mi absolutně neznámý). Musím říci, že mi dlouho nedocházelo, kam osud našeho intelektuála směřuje, pořád jsem čekala nějakou katarzi, odpor... a až na posledních stránkách jsem si uvědomila, že děj skutečně spěje... k podvolení. Nastíněný vývoj mi připadal vcelku uvěřitelný a důvody, proč by měl islám převzít kontrolu nad Evropou, logické. Možná jsem čekala ještě trochu víc vzhledem k tomu, jaký byl kolem Podvolení před časem "hype", ale přitom mi není úplně jasné, co vlastně by tam ještě mohlo chybět. Rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a možná že sáhnu rovnou po Serotoninu. P. S. Opravdu jsou (někteří) muži tak moc determinováni sexem?
Podvolení není ten typ knihy, o které byste mohli říct, že se vám líbila, přesto jí nelze neuznat značné kvality - kniha je trochu děsivá, trochu nechutná a hlavně výstražná. To nejhorší i zároveň nejlepší na příběhu je to, že je možná a bohužel i pravděpodobná. Můžeme jen doufat, že lidsto jako celek nepodlehne bez protestů a jen se tak jednoduše nepodvolí jako hlavní hrdina kvůli své pohodlnosti.
Můj první Houellebecq. Nezklamal mě. Velmi dobře popsal současnou Francii.
Vystihl co ji čeká v nejbližších letech. Podobně jako Jean Raspail v Táboru svatých.
Rozhodně ne kontroverzní kniha.
Kromě toho, že mi absolutně nesedl styl psaní autora...tak se mi velice hnusila povaha hlavní postavy - vypravěče... Žádná empatie nulová sympatie... Příběh, jako takový má docela dobrý nápad, ale provedení už tak slavné není.
Z Hulibrkových knih zatím asi nejslabší počin, ale i tak je kniha pořád lepší než třeba orál od škaredý holky.
V nejnovějším románu hulibrkovského typu (= zajištěný, vychcaný a trochu dojebaný evropan, kterýmu zdechne rodič a který si rozumí maximálně tak se svým penisem) nepřichází autor s ničím, co by způsobilo onen wow moment, který přišel s předchozími knížkami - ostatně šablona, která se tu obkresluje je stále stejná, byť některé tahy jsou trošičku jiné.
Někdo může v Podvolení hledat satiru, kritiku západní společnosti, Evropy a pohanství, ale je zcela očividné, že autor tu řeší daleko jinačí, mnohem zásadnější dilema - mám mít třetinovou rentu a nakládat šlapky za peníze, nebo třikrát větší plat a mrouskat čtyři manželky zadara? Nebojte se, kniha má happy end. Hrdina se prvně vyřádí v bordelech a poté se rozhodne, že ušetří nějaký peníze aby mu zbylo na kroasánty a přistoupí na daleko lepší model: islámský gangbang kdy mu ještě zbyde jedna manželka bokem, která přitom může vařit nebo umývat okna.
Už se nemůžu dočkat až se to dostane i k nám a já si konečně budu moct dopřát páteční večer s mojí ženou, prodavačkou z Alberta, trhačkou lístků v Meet Factory a patnáctkou (tu si teprve musím vybrat na nějaký základce).
I když jsou v knize místy zdlouhavé popisy a nudnější části, dlouho příběh nedostanu z hlavy.
Čekala jsem asi více, kniha byla dost náročná, možná bych si ji víc užila, kdybych byla Francouzka
Oproti Elem.částicím či Platformě mě kniha nenadchla a ani jsem ji nedočetla. Námět je však velmi zajímavý, škoda.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie sex zfilmováno islám Francie francouzská literatura budoucnost muslimové společnost a politikaAutorovy další knížky
| 2015 |  Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2013 |  Elementární částice |
| 2008 | Platforma |
| 2007 | Možnost ostrova |
Houllebecq je starý provokatér, kterého už dávno nesejmuli jenom díky příjmení, jehož komplikovaný pravopis znesnadňuje efektivní komunikaci mezi teroristickými buňkami. :)
Podvolením se mu podařilo přesně to, co chtěl - způsobit rozruch a podnítit diskuzi. Podle mě má kniha kontroverznější a negativnější pověst než obsah. S vůbec nejodmítavějším postojem jsem se setkala u lidí, kteří ji ani nečetli. Není to štvavý text proti islámu ani jeho oslava. Autor nás nutí dívat se na jednu kulturu skrz chyby té druhé. A jde mu to.
Postřehy k Podvolení jsem sepsala v dubnu do recenze. Vycházela jsem z originálu, proto v recenzi mluvím o "Podrobení" (V té době nebylo jasné, jak přesně české nakladatelství přeloží francouzské "Soumission")
http://www.databazeknih.cz/blog/michel-houellebecq-parchant-ktery-si-vas-podrobi-3762