Podzemí Berounska a Hořovicka
Michal Hejna
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427824/bmid_podzemi-berounska-a-horovicka-ZeF-427824.jpg
5
2
2
Berounsko se nachází na úžasném místě. Na severozápadě lemuje okres Beroun překrásná krajina Křivoklátska, pradávný lovecký hvozd českých králů. Na jihu od města Berouna a směrem ku Praze pak leží půvabná krajina Českého krasu, krajina jeskyní, skal a lomů. Na západní části dřívějšího okresu, okolí Hořovic, z výšky shlížejí rozlehlé Střední Brdy. Všechny zmíněné oblasti jsou dnes chráněnými krajinnými oblastmi s velkým počtem přírodních památek a přírodních rezervací, z nichž některé mají tu nejvyšší, národní kategorii. Území Berounska a Hořovicka ale skrývá mnoho cenného i pod povrchem, v podzemí. Těžko bychom hledali v České republice další takový region, kde by se na jednom místě nacházely krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy, nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Takovou koncentraci odlišných typů podzemních prostor naleznete opravdu snad jen zde. O všech zmíněných podzemních objektech se dozvíte podstatně více v nové knize renomovaných autorů a jeskyňářů Michala Hejny a Martin Majera. Kniha přináší přehledně zpracovanou ochutnávku bohatého podzemního dědictví našeho kraje s mnoha barevnými fotografiemi, které ilustrují pestrost a krásu jinak tmou zahalené podzemní říše. Vydejte se tedy spolu s autory prostřednictvím knihy na průzkum podzemí berounského okresu, které zasluhuje nejen naši pozornost, ale hlavně ochranu a úctu, stejně tak jako historické památky na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2012 |  Lomy a vápenice v srdci Českého krasu |
| 2021 |  Člověk a podzemní svět |
| 2017 | Tetín objektivem historie |
| 2019 | Podzemí Berounska a Hořovicka |
| 2012 |  100 let tetínské kopané |
Nejdřív jsem si myslel, že půjde o další knížku věnující se převážně jeskyním Českého krasu. Příjemně mě překvapilo, že tomu tak není a větší prostor tu dostávají důlní díla.
Český kras je poslední dobou docela populární region, o kterém vyšlo po době půstu několik výborných publikací. To je možná i důvod, proč se mu v této knížce autoři detailně nevěnují a uvádí především čtenářsky atraktivní fakta o různých jeskynních nej… Nejdelší, nejhlubší, s nejhlubším jezerem, s nejstarším osídlením a podobně. Zajímavé je například nej u jeskyně sv. Ivana, která má rekordní počet zaznamenaných královských návštěv. Hezká zmínka o speleologické posedlosti je tu o počátcích bádání v jeskyni Na Javorce – kdy i po pěti letech a 125 akcích s postupem o pouhých 11 metrů (!) to tu jeskyňáři nevzdali a později tu objevili nejhlubší jeskyni Českého krasu.
Zajímavější a mnohem méně známá je historie hornictví a dolování. Významná byla ve své době především těžba železné rudy z Krušné Hory a z Chrustěnic. Vzniklo zde i velké množství hutí – koneckonců první vysoká pec v Čechách byla postavena v 16. století právě v této oblasti v Karlově Huti. Dnes už zapomenutá je historie zdejší těžby uhlí – odhaduje se, že z místních dolů ho tu mohlo být vytěženo kolem 1 milionu tun. V Malých Přílepech je dokonce zaznamenán i nejstarší doklad těžby uhlí v českých zemích z roku 1463. Popis počátků, vrcholu i postupného úpadku místního hornictví patří mezi nejlepší část celé knížky.
Další část je věnována těžbě vápence, ale tady bych řekl, že toto je mnohem podrobněji zpracováno v jiných publikacích. Účelem tu ale není podat podrobnou historii lomařství, ale informovat o podzemních štolách v lomech – dopravních (např. 800 m dlouhá štola z lomu Kosov do Králova Dvora) anebo přípravných štol pro komorové odstřely. Historické podzemí (Karlštejn, lom Alkazar) je tu zmíněno opravdu z rychlíku.
Vzhledem k malému rozsahu knížky se tu autoři pustili do velkého sousta, které tak zůstalo docela pocuchané se spoustou nedojedků. Chybí mi tu i jakákoliv mapová dokumentace nebo seznam použité literatury. I tak je ale záhodno si tuto knížku sehnat.