Hezká brožura o hornictví a geologii v oblasti Obřího dolu v Krkonoších. Oproti pozdější fotopublikaci Důl Kovárna v obrazech (2021) je zde uvedeno mnohem více informací o historii dobývání rud v těchto místech. První zmínky o těžbě pochází z 16. století – písemně je tu doloženo sedm dolů a pět kutišť. Zajímavé je zde zamyšlení, co mohlo být ve středověku považováno za důl a jaká byla rychlost ražby před použitím střelného prachu. Kilometrových délek dosahovaly pouze ty doly, ve kterých se těžilo několik generací (např. v Kutné Hoře). V 18. a 19. století se zde těžily arzénové a měděné rudy především v dolech Kovárna a Gustav. Z této doby mě tu zaujal popis způsobu dobývání systémem šířin, a odvodňování důlních děl. Je zde uveden i přepis zápisků z prvního speleologického výzkumu Kovárny z roku 1988.
Poslední záchvěv hornictví zde proběhl v 50. letech 20. století, kdy se centrálně a bezmyšlenkovitě prováděl geologický průzkum po celé zemi. V Obřím dole se tak začal těžit wolfram, těžba se ale ukázala jako nevýnosná a způsobila především ekologické škody.
Text doplňují přehledné plánky dolu a spousta fotografií z doby ještě před zpřístupněním Kovárny.
Hezká brožura o hornictví a geologii v oblasti Obřího dolu v Krkonoších. Oproti pozdější fotopublikaci Důl Kovárna v obrazech (2021) je zde uvedeno mnohem více informací o historii dobývání rud v těchto místech. První zmínky o těžbě pochází z 16. století – písemně je tu doloženo sedm dolů a pět kutišť. Zajímavé je zde zamyšlení, co mohlo být ve středověku považováno za důl a jaká byla rychlost ražby před použitím střelného prachu. Kilometrových délek dosahovaly pouze ty doly, ve kterých se těžilo několik generací (např. v Kutné Hoře). V 18. a 19. století se zde těžily arzénové a měděné rudy především v dolech Kovárna a Gustav. Z této doby mě tu zaujal popis způsobu dobývání systémem šířin, a odvodňování důlních děl. Je zde uveden i přepis zápisků z prvního speleologického výzkumu Kovárny z roku 1988.
Poslední záchvěv hornictví zde proběhl v 50. letech 20. století, kdy se centrálně a bezmyšlenkovitě prováděl geologický průzkum po celé zemi. V Obřím dole se tak začal těžit wolfram, těžba se ale ukázala jako nevýnosná a způsobila především ekologické škody.
Text doplňují přehledné plánky dolu a spousta fotografií z doby ještě před zpřístupněním Kovárny.