Podzemie
Robert Macfarlane
Žijeme na nepokojnej zemi. A tak nás prirodzene zaujíma, aký bude svet po nás? Aké tvory ho budú obývať A kam sa pohnú zdanlivo nehybné horstvá? Odpoveď nehľadajme v budúcnosti, ale práve naopak – v tom, čo tu bolo dávno pred nami. Je to kniha o neviditeľnom. O tom, čo je ľudskému zraku skryté. Jaskynné systémy hĺbené milióny rokov trpezlivou vodou, bezrozmerné banské štôlne, podzemné laboratóriá, ktoré sa snažia zachytiť kozmický vánok, lesný internet komunikujúcich stromov, obrovské podzemné mesto pod chodníkmi Paríža. Robert Macfarlane sa vo svojej výnimočnej knihe Podzemie venuje tomu, čo by sme mohli nazvať paleontológia prítomnosti. Pozerá okolo seba a snaží sa predstaviť, čo po nás nájde akýsi budúci výskumník a ako bude interpretovať naše konanie. Podzemie je hlboká cesta strojom času do našej budúcnosti, pri ktorej nám Robert Macfarlane kladie zdanlivo jednoduchú otázku: Sme dobrými predkami? Jeho cesty podzemím sa prelínajú stretnutiami s vedcami aj intenzívnymi pozorovaniami prírody. Vzniká z toho pozoruhodný žáner, v ktorom sa prirodzene prelína a dopĺňa reportáž s poéziou. „Už vyše pätnásť rokov píšem o vzťahoch medzi krajinou a ľudským srdcom,“ povedal o sebe Robert Macfarlane, ktorého oslavujú ako najvýraznejšieho súčasného autora píšuceho o prírode.... celý text
Cestopisy a místopisy Příroda, zvířata Přírodní vědy
Vydáno: 2021 , AbsyntOriginální název:
Underland, 2019
více info...
Přidat komentář
Ak chcete čítať nevšednú poetickú knihu, tak smelo do tej. Ja som na tento typ poetiky úplne náladu nemala, napriek tomu uznávam jej krásu.
Podzemí hraje v lidském životě zásadní roli. Získáváme z něj suroviny, vyrůstají z něj rostliny, ze kterých vyrábíme potraviny, ukrýváme v něm věci, kterých se chceme zbavit, nebo které chceme uchovat - a jednoho dne v něm skončí to, co z nás zbude po smrti. Podzemí má zvláštní moc, která působí na naše emoce. Někoho odpuzuje, někoho láká, každopádně je fascinující. Autor se v knížce formou esejů zabývá tím, na čem je tato fascinace založená, z čeho ten zvláštní pocit, který máme v podzemí, vychází.
V jednotlivých kapitolách postupně navštívíme Pravěké hroby Mendipských vrchů, solnou jeskyni v Boubly, Eppingský les (vše ve Velké Británii), prolezeme spletité podzemí Paříže, nakoukneme do Trebicianské propasti v italském Carsu, dozvíme se o smutné historii slovinských foine - závrtech plných popravených lidí, podíváme se na jeskynní malby v jeskyni Kollhellaren v Norsku, slaníme do ledovcových mlýnů v Grónsku a ve finském uložišti jaderného odpadu Onkalo budeme uvažovat, jak označit nebezpečné uložiště, aby to pochopili následovníci lidské civilizace.
Každá kapitola, kromě základního autorova schématu "kam jsem přijel, s kým jsem se setkal, do jakého podzemí se jdeme podívat, co mě tu zajímá", obsahuje řadu odboček a odkazů na témata, která spolu někdy zdánlivě nesouvisí. Styl psaní a různé odbočky v textu mi vyhovují a udržovaly moji pozornost. Spíš mi dělalo problém občasné přeskakování děje v čase.
Co bych opravil, je příběh jeskyňáře Neila Mosse, který zahynul dost drastickým způsobem v Peak Cavern. Že byl v jeskyni po smrti zalit betonem, bylo již několikrát vyvráceno i samotnými účastníky záchranné operace.
Takmer dokonalá esejistická kniha - hlboké vhľady nielen pod zemský povrch, poetické sa prestupuje s filozofickým. Kniha, ktorá môže významne posunúť váš pohľad na Zem a život.
Jaskyne, katakomby, podzemné mestečká, korytá „bezhviezdnych" riek či priestory ukryté v oceánskych hlbinách a ľadovcových kryhách... Hoci si pod „podzemím“ môžeme predstaviť skutočne čokoľvek, neraz sa nám spája s tajomnom či klaustrofobickým pocitom stiesnenosti.
Temnota, chlad a neznámo, pocit opustenosti i nepríjemná predstava smrti. Negatívnych konotácií, ktoré v nás podzemie evokuje, je neúrekom, no nie vždy sú celkom na mieste. Podzemie je totiž fascinujúce miesto, ktoré priam hmýri životom a rôznorodou aktivitou. Je historickým zrkadlom ľudstva i samotnej prírody – dôkazom o vzájomnom ovplyvňovaní sa v priebehu storočí.
„Do podzemia už veky ukladáme to, čoho sa bojíme a čo chceme zanechať, i to, čo milujeme a chceme zachrániť.“
Robert Macfarlane to nevidené, ukryté v hlbinách, dlhé mesiace zaujato skúmal a svoje zážitky, neraz nebezpečné, lyricky opísal. Hodiny, ba dokonca dni, bez slnečného svetla, stiesnené priestory, cez ktoré sa ledva prepchal, tony kamenia či zeme tlačiace sa naňho zo všetkých strán.
Éterické opisy prostredia – krasových jaskýň, banských šácht či ľadovcových mlynov – prepájal s mytológiou, cestopisné úseky obohacoval o poznatky z biológie, geológie či histórie a svojským spôsobom – putovaním z miesta na miesto – približoval všakovaké spôsoby využitia podzemia. Vedecké experimenty, úschovne i hrobky či bohatá undergroundová kultúra.
Občas som sa v jeho preskackavom štýle strácala, no i napriek tomu si myslím, že Macfarlane vytvoril niečo úchvatné – fascinujúce aj hrozivé, lákavé aj desivé. Na jednej strane sa podobne ako on túžite ponoriť do hlbín, no na druhej ste radi, že si atmosféru tých miest môžete vychutnať len z pohodlia domova.
Podzemie vás bude lákať vydať sa na cesty, preskúmať svet, miesta, ktoré sú väčšinou skryté, no zároveň vás donúti zamyslieť sa nad tým, aký obrovský dosah má človek na prírodu. Na tú terajšiu i minulú, no čo je najhlavnejšie, na tú budúcu.
Knize s hodně zajímavým námětem, některé části se mi líbily hodně, některé méně a některé - bohužel - vůbec.
Macfarlane mě vzal na úžasnou pouť hlubinami podzemí, času a duše, ze které se mi nechtělo vracet. Mám pocit, jako bych po přečtení tohoto poeticky potemnělého cestopisu kříženého s mnoha populárně-naučnými odbočkami vzal na milost dlouho přehlíženého podivína, kterému začínám rozumět a mnohem víc mě zajímá, co je vlastně zač. Projíždím internetové odkazy a žasnu, jak blízko byly mé představy reálné podobě míst, která autor dokázal sugestivně popsat. Úžasná kniha.