Podzimu neutečeš
František Uher
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/128201/podzimu-neuteces-128201.jpg
3
20
20
Podzim, noc jako stvořená pro vraždu. Oběť beze jména je nalezena teprve na jaře, při černé těžbě dřeva v odlehlém lesním zákoutí. Obyvatelé nedaleké osady jsou lidé svérázní, ani v blízkém městě však policisté nemají na růžích ustláno. Znepokojuje je obratný bytový zloděj a fantomzapalující dopisní schránky. Vyšetřování se rozbíhá mnoha směry a svědkové, pokud nějací jsou, nepatří vždy ke zcela věrohodným. Ukazuje se však, že vlastním proviněním nelze uniknout stejně zákonitě, jako každým rokem nastává podzim.... celý text
Přidat komentář
Tato detektivka mne nenadchla. Jednak se prolínalo dost případů a bylo to pro mne dost zmatečné. Některé pasáže byly i celkem nezajímavé.
No, nevím, četla jsem už i o mnoho lepší detektivky. Některé nápady mi přišly zajímavé, jako například pálení poštovních schránek, nějaké části mě však vůbec nebavily.
Nepochybně je kniha a její koncept inspirovány Edem McBainem. Sledujeme několik vzájemně propojených příběhů, jednoduchých i složitých. Není zde ale výrazný hrdina, všichni makají a vše je realistické, jak se na správnou detektivku mého gusta sluší. Autor navíc dokáže nepozornému čtenáři docela zamotat šišku a to je pro toho čtenáře jistě škoda. Přijde totiž o spoustu mouder a příhodných poučení pro život v naší džungli. Tak soustředěně do toho.
První setkání s tímto autorem a jsem spokojená. Čtivé, vtipné, příjemná česká detektivka. Zvedám průměr pěti hvězdičkama.
Kniha mě nebavila asi do poloviny, od druhé poloviny se to už dalo číst, že ty stránky utíkaly, ale kdybych to neměla do čtenářské výzvy, tak to snad ani nedočtu.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Nevěry II |
| 1984 |  Temná pole |
| 2011 | A třetí taky krade |
| 1980 | Půlnoc v Bretani |
| 2003 | Dlouhá nepřítomnost |
Kladně hodnotím pouze dějovou linku, a i ta byla dost násilná a kostrbatá. S čím jsem měl ale opravdu velký problém, to byl jazyk, který autor pro své vyprávění zvolil. Děj je neustále tříštěn někdy i vtipnými poznámkami, kterých je však tolik, že jsem prakticky každou stránku musel číst vícekrát, abych vůbec pochopil, kam děj spěje. Každý policista a vyšetřovatel, každý delikvent i každý svědek je natolik vtipný a pohotový, že je to v absolutním rozporu s reálným světem kolem nás. Mám prostě u kriminálních případů raději jednodušší, čistší a tedy uvěřitelnější příběh a jeho postupné řešení než překombinovaný, složitý a málo uvěřitelný děj, který je ještě navíc válcovaný ohromujícími literárními ambiceni autora. Bylo to mé první literární setkání s panem Uherem, bojím se však, že i poslední.