Poezie
Jehan Rictus
Výbor z díla francouzského básníka z konce 19. a začátku 20. století, který proslul vášnivou obžalobou kapitalistického kořistnictví a drsnými zpěvy o osudu zdeptaných a vyvržených. Básně psané v nářečí pařížského proletariátu mistrovsky přeložil ve třicátých letech básník J. Hořejší.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2001 |  Rictus a Corbière |
| 1933 |  Trofeje : hrsť prekladov z francúzskej lyriky |
| 1936 |  Poesie |
| 1929 | Jehan Rictus |
Atmosféra beznaděje nuzného života je vyjádřena někdy až deprimujícím způsobem. Jakou cenu má takový život? Stojí za to ho žít? Z modlitby Charlotty k Panně Marii o štědrovečerní noci:
"Nechci nic na tobě … špinavýho!
Udělej jenom, abych našla
ňákou tu portmonku s prachama,
ztracenou některym keťasem
(přej mi ji rači než metaři)!
Portmonku s flokama, svatá Panno,
i dyby v ní byl jen dvouvoják,
aspoň bych mohla se někam skovat,
vydržet do zejtřka, naprásknout se
za deset suváků klobásou.
Dybys ale snad nemohla,
nebo snad nechtěla, Maria Panno,
řekni mi třebas, že jsem smělá,
ale … rač zbavit mě života!
A potom mě můžeš k sobě vzít,
k sobě, tam do svýho ráje v nebi,
kde je furt teplo a kde je krásně,
a kde bych už nemusela žít"