Poezie umělého světa
Jiří Materna
Všechny básně v této knize byly automaticky vygenerovány počítačem za pomoci umělých neuronových sítí. Neuronová síť sama o sobě nic neumí a je třeba ji natrénovat pro činnost, kterou má vykonávat.
Přidat komentář
ono je totiž důležité, na jakých datech se NS učí: pokud je databankou pismak.cz (jak se píše v předmluvě), tak Holana nevygeneruje
necítím tvoje parfémy
necítím
asi ses ve tmě
do souvětí skryla
Ty verše jsou krásné. Ten nápad je šílený. Spousta básní se mi strašně líbila, ale pomyšlení na to, že za tím nestojí ruka básníka, ale stroj? (Který tedy dle úvodních slov nakombinoval už něčí básnické ruce, ale přesto...) To je na mě i teď trochu moc.
Po dlouhé době jsem si něco oblíbil. Touto úžasnou sbírku básní, která vystihuje podstatu věci a smysl člověka.
Moc hezké.
Neuvěřitelné, že je možné vytrénovat počítač na generování básní. A navíc nejen smysluplných, ale i velmi zdařilých a mnohdy úsměvných.
SPRAVEDLNOST
na tvou dekadentní duši
ráno i v poledne
bůh má připravenou kuši
Neuveřitelné. Nepoznala bych, že básně složila/poskládala umělá inteligence. Trošku mě mrazí, k čemu všemu by ji asi šlo vytrénovat. A zdá se mi to, nebo má i smysl pro humor?
LISTOPAD
usínám, pláču, umírám, přemýšlím
co cítíš ty?
cítím tvou slabost
a whisky
Sbírka je skutečně povedená a je až neuvěřitelné, jak vypointované jsou některé básně vytvořené neuronovou sítí. Troufám si říct, že by většinu čtenářů ani nenapadlo, že jsou tyto texty vytvořeny počítačem, kdyby jim byly předloženy bez jakýchkoliv informací.
Musím říct, že básně jsou vskutku impozantní, zaujaly mne. Jen je děsivé, do jaké míry je člověk nahraditelný.
Na umělou síť dobrý...