-

Pohádka máje

Pohádka máje
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378399/bmid_pohadka-maje-OLr-378399.jpg 3 197 197

Upřímnost a čistá láska děvčete nakonec probudí lepší stránky chlapcovy povahy, donutí ho skoncovat s lehkomyslným životem a snažit se vybudovat si solidní existenci, která by mu dovolila založit rodinu.

Přidat komentář

Fafyna
16.07.2013 3 z 5

Jako na houpačce - vždycky když se děj začne posouvat a stává se napínavým, Vilém ho zbrzdí rozsáhlou lyrickou pasáží popisující kukání kukačky. Ne že by to bylo uplně k nesnesení.. Ale někdy jsem se přemáhala, abych ve čtení pokračovala. Nicméně byla jiná doba a my jsme zhýčkaní akčními detektivkami, proto knihu nezavrhuji úplně. Má své klady i zápory, takže když to vezmu kolem a kolem, je to průměr.

mySaints
14.10.2012 5 z 5

Na takovou knihu příliš malé hodnocení. Četla jsem ji, když jsem trávila nějakou dobu v zahraničí a při čtení lyrických pasáží popisujících lásku k domovu a k české přírodě jsem pociťovala neskutečný stesk. Příběh je jednodušší, ale to knize nic neubírá. Klasika.
„A v tom vědomí měkla jeho duše, zprotivily se mu čpavé kavárny, hloupá se mu zazdála hra kulečníku, mysl jeho utíkala daleko, daleko do zapadlých let a srdce jeho se otvíralo tichým vzpomínkám na šťastnější, dětstvím vyzlacený věk. Sladké snění zapředlo jej ve zlatou svou niť. – Poesie rodného kraje sechvěla se k němu a slibovala mu krásné lesy, zelený ráj, květnaté stráně, bělounké cesty, svaté shromáždění dědiny. Ať nechá všeho mudrování, všeho žalování a zajde si tam na místo, kde bývalo a bude zase jeho nebe.“


Graine
15.08.2012

I přes rozsáhlé lyrické pasáže zpomalující děj mě kniha zaujala. Skončí jako správná pohádka - šťastně

Verousek
03.06.2012 5 z 5

K téhle knize jsem se dostala náhodou a nelituji. Bohužel také musím dodat, že mi dost připomínala jeden můj vztah :D (tedy až na to, že my jsme se nakonec nevzali, ale rozešli :D)

WEIL
11.08.2011 3 z 5

Student nezdárný a prosté leč čiperné děvče z hor. To je tedy kombinace.

Stammel
06.12.2010 3 z 5

V těch několika pasážích, psaných s nadhledem a ironickou jiskrou, je Mrštík překvapivě čtivý a sdělný.

V tom zbytku jsem narazil na rozvláčnou lyričnost přírodních motivů, se kterou jsem nebyl schopen se popasovat. Při pokusech koncentrovat pozornost se mi ten impresionismus snad zdál i působivý. Jenže těch pokusů mnoho nebylo, poněvadž stály příliš mnoho sil.

Nevím ovšem, zda v současnosti jen nejsem schopen přistoupit na tempo románu. Proto nechávám budoucnost otevřenou a hodnotím adekvátně k rozpakům.