Přidat komentář
17.03.2018
Moje první vlastní knížka co si pamatuji z dětství. Spojená se vzpomínkami na mámu a tátu, kteří mi z ní četli. Je to až na slzu. Rodiče už nemám, knížku ale ano a četla jsem z ní svým dětem a teď těm nejmladším vnoučatům.
P.S. Ani jsem netušila, že bude splňovat jednu z podmínek výzvy. Ale jsem moc šťastná, že je to právě ona.
P.S.S. A nejraději jsem měla tu poslední pohádku, co dělat, když děti nemohou usnout, tu mi naši museli číst každý den a já ji už znala nazpaměť , tak jsem ji říkala potichu a pak v duchu s nimi, až jsem nakonec opravdu usnula.
7
Autorovy další knížky
1969 | Kašpárek a Spejbl v říši pimprlat |
1968 | Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka |
1948 | Pohádky před spaním |
2003 | O Spejblovi a Hurvínkovi |
1957 | Veselé příhody Kašpárka a Spejbla |
"Kdo to neví, každý slyš,
já jsem hrozná velká myš,
co uvidím, seberu,
všecko tady sežeru!"
Kniha z dětství mého dědečka, četl z ní mé matce a nakonec i svým dvěma vnučkám. Není to tak dávno, co mi ji dal do úschovy, protože matka by ji pro její stav zajisté vyhodila. Kniha, která prošla rukama tří generací je dnes už jen chatrný svazek, s potrhaným hřbetem a volně vloženými listy, ale přesto si nedokážu představit, že bych se jí měla vzdát. Všechny pohádky jsem v necelých šesti letech znala nazpaměť a i dnes se k ní velmi ráda vracím.