Pohádky severní noci
Miloš Malý
Pohádky z Dánska, Švédska, Norska, Finska a Islandu, které si jedné severní noci vypráví kajka s kormoránem, jsou příběhy o moři, námořnících, rybářích, čarodějnicích, nebezpečných trollech a strašidlech, ale také o zachráněných princeznách a silných junácích.
Přidat komentář
Oblíbená knížka mého dětství, do které jsem se vnořila, kdykoliv jsem měla pochmurnou náladu (nebo se do ní chtěla uvést). Předpokládala jsem, že cácorka na ni má ještě pár let čas, ale když byla nadšená z "Hrůzostrašných pohádek pro malé strašpytlíky", tahle kniha by ji také mohla zaujmout. Není sice tak bohatě ilustrovaná a obrázky jsou opravdu temné až morbidní... já to milovala, ovšem byla jsem dvakrát starší než mé skřítě. No, pozdě na pochyby, už čteme. Vychutnávám si přirozeně plynoucí věty, příjemné na předčítání, a návrat o 30 let zpátky. Vzpomínky na lampičku pod peřinou a pot kapající z ksichtu na stránky. Cácorka poslouchá dychtivě - především od okamžiku, kdy si přestala vybírat podle názvu, vzali jsme to od začátku a tak zjistila, ža pohádky vlastně vyprávějí kormorán s kajkou, kteří se vsadili o výměnu peří. Ještě nás čeká mnoho večerů, než obrátíme poslední list, nostalgie mi však brání v nižším hodnocení. Do milovaných společníků z dětství se nešťourá.
Pohádky v mnohém neotřelé a pro český kontext neobvyklé, některé zaujmou, jiné méně... V některých se opakují stejné motivy jako v českých pohádkách (mluvící pomáhající zvířata, macechy, zlé postavy, hloupý "Honza", líný Lars, odněkud se objevené/vylíhnuté děti). Vyloženě severských motivů tam až tolik není. Ale četly se moc hezky! Nejvíc mě zaujala pohádka o Líném Larsovi, kdy se u princezny najednou objeví miminko a přišla k němu těžkoříct jak, když jen pokřikovala na Larse z okna ;-)
Nejoblíbenější pohádky mého dětství. Možná to bude znít jako rouhání vůči české klasice, ale kam se na ně hrabou Němcová s Erbenem. Také se mi líbil ústřední příběh celé knihy, kdy se kormorán vsadí s kajkou, že získá její peří, pokud vydrží celou noc až do východu slunce neusnout. A právě aby oba ptáci neusnuli, vypráví si pohádky ze všech zemí severu. Nedávno jsem navíc knihu četla svému synovci a myslím, že se mu také líbila.
Autorovy další knížky
1982 | Pohádky severní noci |
1961 | Jánošík a jeho horní chlapci |
2004 | Severské pohádky |
2004 | Pohádky ledového větru |
1951 | Co si děti vymyslily |
Kajka a kormorán si vyprávějí pohádky... tak takhle by český výbor pohádek asi nezačal, přesto mě překvapilo, kolik skandinávské vyprávěnky a bajky mají společného s našimi. Ideální materiál pro srovnávací folkloristiku (a ta mě na škole bavila). Jen místo lišky a čápa zde vystupují liška a jeřáb a příběhy si zachovávají severského ducha (skalní obři, oceán...). A některé jsou vskutku originální, např. Kočka a troll z Modré hory či O hodné maceše.
"Dlouho letěli přes hory a lesy, přes řeky a jezera, až před půlnocí dorazili na skalistý útes nad mořem, kde bydlil Severní vítr."