Pohádky z Krkonoš
Marie Kubátová
Pohádkové příběhy o životě krkonošského lidu. Pohádky o dobru, zlu, chamtivosti i o lásce z pera Marie Kubátové.
Přidat komentář
Souhlasím s názorem paní Jany K., toto nejsou Krakonošské pohádky se zápornou postavou Trautenberkem, jak znám z večerníčků. Aknihu jsem si poslechla, obsahuje deset pohádek spojené s lesní tématikou, jak lidé žijí na horách, čím se živí. Samozřejmě vystupují pohádkové bytosti vodník, čert....Pohádky jsou krátké, poučené a milé.
Moc hezké pohádky, které jsem předčítala vnučkám. A líbily se nám všem. Kniha zajímavě popisuje vznik různých řemesel a Krakonoš je sympatický jako i v jiných pohádkách od Marie Kubátové.
Krásné a milé vypravování o různích řemeslech a jak Krakonoš pomáhal lidem.Nádherně ilustrováno.
Domnívám se, že tato kniha o Trautenberkovi nepojednává. Pohádky jsou o vzniku řemesel v Krkonoších. Je jich 10 a můžeme se v nich dozvědět například jak to bylo s tesaři, tkalci, perníkáři, košíkáři, cukráři, perleťáři, pecaři, syrečkáři, bednáři a vyšívačkami. Pohádky jsou kouzelné a u nás vede nejvíc asi ta o sklínkaři a řepné panence
Štítky knihy
pohádky strašidla pro děti hory a pohoří Krušné hory, Krušnohoří česká příroda
Část díla
- Jak se čert naučil smolit sudy 2001
- Jak se čertík stal peciválkem 2001
- Jak se do Krkonoš vloudila Bída 2001
- Jak se Krakonoš skamarádil s lidmi 2001
- Kde se vzalo na horách vodníkovo řemeslo 2001
Autorovy další knížky
2011 | Krkonošské pohádky |
1990 | Lékárnická trilogie |
2011 | Pohádky o Krakonošovi |
2006 | Arcidědkové |
1987 | Absolventka nultého ročníku |
Mluvená podoba této knihy mi zkrášlovala dětství. Měl jsem ji ještě na audiokazetě. A dodnes mám tento zvukový záznam v počítači a občas si jej poslechnu.
Poutavý poslech a i troška nostalgie mě nakonec dohnaly i ke koupi knihy, kterou jsem za asi hodinku dočetl. Nutno podotknout, že při čtení jsem měl v hlavě i zvukovou stránku. Oproti původní kazetě je tu i několik pohádek navíc, které byly taktéž zdařilé. Jako celek to je opravdu velmi povedené dílko, které bych rozhodně každému dítku doporučil. Navíc je opravdu překrásně ilustrovaná.
Všechny pohádky Krkonošského lidu jsou zde líčeny s laskavostí a často se zde vyskytují prvky krkonošského nářečí. Navíc jsou krátké, úderné a obsahují pěknou pointu. Nejradši mám asi tu "Jak se čert naučil smolit sudy".