Pohádky z tisíce a jedné noci
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262012/mid_pohadky-z-tisice-a-jedne-noci-262012.jpg
5
279
279
Sedm orientálních pohádek převyprávěných pro čtenáře od 7 let. Pohádky, které si přečtete v této knížce, jsou velmi staré. Pocházejí z Persie (dnes se jmenuje Irán), odtud se dostaly asi v 10.století do Iráku. Byla to kniha s názvem Tisíc vypravování. Jednala o krutém králi, který každou svou nevěstu dal na úsvitě příštího dne po svatbě popravit. Vyzrála na něho až krásná Šahrazád. Po tisíc nocí mu vyprávěla tak zajímavé pohádky, jež na úsvitě ještě nebyly u konce, že král vždy zapomněl na popravu a těšil se na příští noc na pokračování. Po tisíci nocích ž si na Šahrazádu zvykl a tak se mu zalíbila její moudrost, že ji nechal naživu a žil s ní šťastně až do smrti. Šahrazádiny pohádky převyprávěl v Iráku učený Muhammád ibn Abdús a přidal mnohé další, pocházející z jeho země. Vystupoval v nich zejména bájný král Hárún ar-Rašíd, jeho vezír Džafar a černý sluha Masrúr, kteří obcházeli v převleku městem a pozorovali, jak žijí poddaní. Kniha se tehdy začala jmenovat Tisíc nocí a šířila se hlavně ústy řemeslných vypravěčů pohádek, kteří si je ještě měnili po svém. Ale po čase přestalo irácké posluchače těšit poslouchat pohádky. Měli starosti s válkami, a tak pohádkáři se svou knihou Tisíc nocí odešli do Egypta, který žil právě v míru. Tam konečně přibyla k Tisíci nocím ještě jedna, takže název zněl jako dnes. Pohádky z tisíce a jedné noci znali brzo nejen v Egyptě, ale i v okolních zemích - dá se předpokládat, že je tam přenesli egyptští obchodníci a že se tak přeplavily přes Středozemní moře a konečně i k nám. Také v Čechách žili pohádkáři, i když jen ze záliby, ne ze řemesla, a ti tedy vyprávěli znovu při černé hodince o Aláddínovi a kouzelné lampě, o pokladech Alího Baby v hoře Sezamu, a opět si je měnili po svém, takže z Aláddína se stal třeba synek chalupnice a z Alího Baby pasáček ovcí.... celý text
Přidat komentář
Nádherná knížka z doby mého dětství, využitá i pro děti a používaná i ve století jedenadvacátém v boji proti chyhtrým mobilům při čtení vnoučatům. Ale Elsa a Anna i díky reklamám vyhrávají u vnoučat nad panem Hrubínem - ale mně to nevadí, hlavně, že občas projeví zájem o knížku!
...s růžemi voní jasmín ze zahrad a skryté harfy nepřestanou hrát...
Pohádky z Orientu převyprávěné básníkem jsou půvabné a chytré.
Nejkrásnější je však úvodní báseň, kterou jsem kdysi uměla z paměti. Je nejen stále krásná a vtipu má dosud za tři, ale také to byla má první lekce, jak jednat s nafoukanci :-)) .
Jdu zkusit, jestli ji ještě dám.
„Ak chcete, aby boli vaše deti inteligentné, čítajte im rozprávky. Ak chcete, aby boli vaše deti viac inteligentné, čítajte im viac rozprávok.“
Albert Einstein
Myslím, že to neplatí len o deťoch.
Nádherně převyprávěné - cítíte vůně a vnímáte barvy Orientu a tají se Vám dech při dobrodružství hrdinů.
Osvěžující jízda na vlnách fantazie. Relax, krása, orient z té příjemné stránky. Komu by se nelibily veliké zahrady, plné zvláštních květin, na stromech plno zlatých jablek, pomerančů a sliv, cestičky posypany zlatym piskem a rubiny, v kasnach bublala a sumela růžová voda... Diky čtenářská výzvo za tento návrat do fantazie
Jak tak sleduji, mám bohužel opačný názor než všichni komentující. I když má knížka pouze pár stránek, nemohla jsem se do ní začíst a pořád jsem vyhlížela pouze poslední stránku knihy.
Sedm nejhezčích Šahrázádiných pohádek, vyprávěných básníkem Františkem Hrubínem v takové podobě, jakou mívali před staletími, se všemi vůněmi a kouzly východních zemí. Kniha je doplněna o nádherné obrázky Jiřího Trnky, které názorně ukazují, jak snad mohly tyto pohádkové kraje a postavy vypadat..
Skvěle převyprávěné pohádky. Jako základní úvod do složitější problematiky fenoménu pohádek tisíce a jedné noci (a jako vhodný materiál ke čtení pro děti) rozhodně doporučuji :)
Šahrazád králi dlouho vyprávěla,
tisíc a jednu noc jí naslouchal,
slavičí píseň ze zahrady zněla
a jasmín voněl, svěží vánek vál,
svou ženu za nic byl by nedal král.
Krásné příběhy, které pohladí.
Nádherné pohádky pro starší děti, ale i pro dospělé. Knížka se mi pořád strašně líbí, protože některé uloupí vaše srdce napořád. Krásné ilustrace.
Doporučuji!
Není to čtivo jenom pro malé, ale pro všechny věkové kategorie. Pohádky samo o sobě jsou něčím, co se dá číst stále dokola a nikdy to neomrzí. Ale Pohádky Tisíce a jedné noci jsou ještě jednou tak zvláštní, protože nejsou naše. Z každé stránky dýchá magie východu. Aláddín, Alí Baba, Šahrazád, Sindibád, kdo by je dneska neznal?
Štítky knihy
pohádky pro děti Orient ilustrace, knižní malba převyprávění, literární adaptace
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1965 | Dvakrát sedm pohádek |
| 1990 | Dětem |
Jak to bylo pohádko?
No přeci na začátku je vždycky klasická pohádková formule :-):
„V pradávných, velmi dávných dobách, ...
kdy ještě věřil lid i knížata,
že hvězdy visí na železných skobách
a zem je jako koláč placatá,…“
.
A teprve potom přijde zásadní informace, ... o králově zvyku popravovat své manželky :-):
„žil jeden král a ten měl krutý zvyk:
když oženil se, dal druhý den zrána
svou ženu stít…“
Stěžejní informaci ovšem hledejte až o něco níže, někde pod tímto textem:
„Povím ti, chceš-li hezkou pohádku,…
Pohádky však je sotva polovic….
Vychází slunce, pohádky je půl,…
A vypráví mu dále, noc co noc,…“
Právě jste se seznámili s krásnou Šehrazád, to o ní je tu řeč :-):
„…byla i chytrá, vtipu měla za tři,
vždyť k pravé kráse vtip a rozum patří,..“
To ona vypravuje ty krásné pohádky:
„…Jsou krásné, přitom vtipu mají za tři,
Vždyť k pravé kráse hodně vtipu patří ...“
...
„dlouho a dlouho králi vyprávěla,
tisíc a jednu noc jí naslouchal,
slavičí píseň ze zahrady zněla
a jasmín voněl, svěží vánek vál,
za slovem slovo bzučelo jak včela;
čím dál tím více spokojen byl král“
...
„…Šahrazád už má nad manželem moc
…svou ženu zanic byl by nedal král.“
„A sedm z jejích příběhů vám povím,… “
Hrubínova adaptace Pohádek tisíce a jedné noci je určená pro děti, ale nejen proto je jiná než původní text. Samozřejmě se pan Hrubín snažil příběhy přizpůsobit dětem, nebo lépe řečeno, českým dětem, a udělal to, podle mě dokonalým způsobem, krásný příběh si představte jako drahou a vzácnou orientální látku, kterou pan Hrubín „koupil“ a použil, ono totiž když máte v úmyslu vytvořit něco krásného, na látce nemůžete šetřit :-). Text, který vznikl, si pak představte jako originální a jedinečný potisk, který vzešel z básníkovy mysli a který předal dětem ve formě „české pohádky“, ve formě, na kterou jsou zdejší děti zvyklé ... nenajdete tedy žádné opravdu drastické motivy, které se samozřejmě v původním orientálním textu vyskytují, nenajdete ani žádné náboženské motivy, přestože původní text je silně náboženský, a nenajdete ani sáhodlouhé opakující se věty a souvětí, díky čemuž je text daleko jednodušší a pro naše děti (ale nejen pro ně) daleko přitažlivější :-). Pana Hrubína obdivuji, vytvořil asi nejčtenější českou adaptaci těchto pohádek ... ale především ... kouzelný text - Šahrazádin milostný příběh Vás (stejně jako v originále) uvede do světa orientálních pohádek, a ve zpracování pana Hrubína, řekla bych přijatelnou formou snad pro každého, vám tento, pro nás tak exotický prostor, představí. Doporučuji :-).
A dovolím si ještě malou poznámku k původní knize. Tisíc a jedna noc je považována za dílo arabské literatury, protože časem právě arabské prostředí nejvíce ovlivnilo její podobu, přestože její původ je zřejmě indickoíránský. Je to Indie, kde pravděpodobně vznikl hlavní rámcový příběh o mladé ženě Šahrazád (Šírázád), která noc co noc králi Šahrijárovi vypráví různé neuvěřitelné příběhy. Nad ránem vždy povídání přeruší a král, ačkoliv má už delší dobu ve zvyku každé ráno po svatbě své novomanželky popravit, nemůže odolat dalším poutavým dobrodružným příběhům, a tak si krásná a chytrá Šahrazád zachrání život. Původní pohádky jsou pak téměř cestopisy po arabském světě :-), ale najdete v nich samozřejmě spoustu fantaskních prvků – ty k pohádkám patří :-).