Pohlednice z Paříže
Alex Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/492042/bmid_pohlednice-z-parize-z46-492042.jpg
4
66
66
Pohlednice (Alex Brown) série
< 2. díl
Píše se rok 1940, Evropou zmítá druhá světová válka a mladá zdravotní sestra Beatrice Crawfordová opouští bezpečí svého domova ve Velké Británii, aby se mohla na francouzských bojištích starat o zraněné vojáky. Ani když Francie podlehne nacistické okupaci a Paříž přikryje temný stín, Beatrice nedokáže jen nečinně čekat na záchranu. Komu však v tomhle novém, nebezpečném světě může věřit? O více než 80 let později do Paříže přijíždí Annie Lovellová, jež bez rozmýšlení skočila po možnosti navštívit byt, který ve městě zdědila její sousedka. Vedle příjemného vytržení z každodenního života tam na ni čeká i překvapení, které možná změní celý její život – podaří se jí totiž objevit Beatriciny skryté deníky. Uchvácena strhujícím vyprávěním i nádherou Města světel se pouští po jejích stopách a skládá dohromady mozaiku dávných událostí, jež Beatrice uvedla do chodu… a které ještě stále čekají na své završení.... celý text
Romány Pro ženy Válečné
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
A Postcard from Paris, 2021
více info...
Přidat komentář
Příběh Annie se mi líbil. Jde o lehkou letní romantiku z Paříže. Kniha je hodně podobná knize Pohlednice z Itálie. Nevím proč jsou v sérii, když tam není sebemenší propojení. Každopádně jsou autorčiny knihy čtivé.
I když jsem nečetla 1. díl, knížka mne zaujala velmi pěknou obálkou. Děj odkrývá minulost z období 2.světové války jedné velmi odvážné Angličanky Beatricie, která žila v Paříži. Měla velké zásluhy na záchraně spousty životů. Kapitoly se střídají se současností, kde Annie odhaluje zašifrované texty od Beatrice v rámci dědictví její kamarádky. Kniha je oddychová, škoda, že je tam málo historie. Vadilo mi, že autorka nastínila komplikovaný vztah Annie a její dcery a není v knize dořešený. Dějově kniha patří do růžové knihovny. V některých kapitolách jsem se nudila, současnost se dala hned předvidat.
Příběh je pěkně napsaný,jenom z té minulé části je málo.Autorku mám ráda i navzdory tomu,že tenhle příběh(až na tu minulu část) je předvídatelný.
Celkově se mi příběh líbil, stejně jako Pohlednice z Itálie. Mám ráda knihy, kde se střídá minulost a současnost.
Z knihy mám rozporuplné pocity. do poloviny knihy mi příběh přišel natáhnutý a takový velmi popisný a ne moc zajímavý.
Od poloviny to pak byla jízda.
Sice bych očekávala více prostoru pro Beatrici, ale to byla jen malá vada na kráse.
Knihu hodnotím průměrem. Na letní čtení ideální.
Konec jsem nemohla odložit, dokud nedočtu. Ale někdy jsem některé odstavce přeskakovala, protože jsem strašně chtěla vědět, co zase zjistili a někdy se v některých odstavcích vykreslovala Paříž a to mi tam trošku štvalo, že se tím "brzdil" rychlý spád událostí. Jinak super
Přiznám se, že jsem podle anotacečekala klasické prolínání dvou časových linek. Ano, kniha nás zavede i doválečné Paříže, nicméně tento příběh je spíše okrajový a většina děje seodehrává v současnosti. Což je podle mě velká škoda, protože příběh Beatrice měl velký potenciál a věřím, že by z něj byl srdceryvný historický román ve stylu knih Natashy Lester. Na druhou stranu to možná byla pouze má milná očekávání a preference. Věřím totiž, že spousta čtenářek bude touto knihou nadšena. Hlavní linka a příběh Annie, která hledá sama sebe, není vůbec špatný.
Pohlednice z Paříže není klasický historický román, ale příběh o nových začátcích, síle rodiny a přátelství, který je obestřen záhadou z minulosti. To vše v prostředí úchvatné Paříže, která je popsána takovým způsobem, že pokud jste ji ještě nenavštívili, po přečtení knihy určitě budete chtít.
Neskutečně me tato kniha pohltila a také me dost bavil příběh. Sice je pravda, ze tam mohli byt více nahlédnutí do minulosti, ale i tak me to natolik pohltilo. Občas jsem to četla i se zatajenym dechem.
Hlavní hrdinka Annie mi neskutečně přirostla k srdci. Příběh krásně vyobrazuje to, že věk je jen číslo a že láska a životní dobrodružství se mohou prožívat v jakémkoliv věku. Přimělo mě to zamyslet se trochu nad tím, zda jsem ve svém životě spokojená a zda směřuji opravdu tam kam chci.
Ačkoliv je to ohraná písnička, ráda u knih vyzdvihuji jejich čtivost a u této jakbysmet. Alex Brownová píše opravdu krásně.
Pokud zrovna hledáte knihu, kterou byste si s sebou vzali na dovolenou nebo si s ní poseděli na zahrádce, tak bych vám ráda s čistým štítem doporučila právě Pohlednici z Paříže.
Velmi příjemné letní čtení. Děj i závěr mohly být obsáhlejší a napínavější, ale i tak se mi kniha moc líbila a pomohla mi překonat čtecí krizi, která u mě přes léto nastala.
Letní čtení s úspěšným tématem, hezkou obálkou, kde se střídá historie s přítomností, přijímají se obtížná rozhodnutí, navazují se pevná přátelství a přijde i láska. Druhý příběh ze série Pohlednice je vsazen do přítomné Paříže, kam přijíždí Annie v naději, že zažije nějaké dobrodružství a vrátí svému životu jiskru. Zde se seznámí s Maggie a Kristen. „Mám pocit, že nám třem bylo souzeno se setkat. Všechny jsme to potřebovaly.“ S odhodláním se pouští do odhalení minulosti Beatrice a Queenie, dvou žen, které pocházely z odlišných poměrů, přesto vždycky držely při sobě a znaly skutečný význam přátelství.
Uvnitř knihy najdeme příběhy ze dvou časových linií. Minulost a přítomnost. Jen, bohužel, té minulosti tam bylo na můj vkus strašně málo. Díky tomu mě kniha trochu zklamala. Začátek příběhu měl hodně popisů a málo dialogů. Bála jsem se, že se nezačtu. Už byla skoro polovina knihy za mnou a ještě stále jsem neměla tušení, kdo Beatrice byla a měla jsem pocit, že jsem se o ní ještě nedozvěděla skoro žádné informace. Prostě byl začátek dlouhý a hodně pomalý. Uvítala bych více náhledů do minulosti a méně dění z přítomnosti. Vyskytly se tu chvilky, které mě docela nudily a nezajímaly. Škoda, že se příběh pořádně rozjel až v polovině knihy.
Zase na druhou stranu, když zapomenu na ten zdlouhavý začátek, byl to krásný příběh. To, co Annie s pomocí ostatních odhalila bylo moc krásné, ale smutné zároveň.
Já tyto příběhy prostě miluji.
Jak už jsem tu psala několikrát, Paříž je prostě moje láska a vše z beletrie, kde se objeví, musím číst
Pohlednice z Paříže už samotnou Paříž obsahuje v názvu, tak to byla jen otázka času, kdy se tahle kniha s přenádhernou obálkou ke mně dostane. A myslím, že se dostala v tu nejlepší dobu. U čtení tohoto příběhu jsem si nesmírně odpočinula, to bylo tak krásné pohlazení po duši.
Hlavní hrdinka je dospělá ženská, ostřílená životem, která dokázala vychovat sama dvě děti, a život se s ní vůbec nemazlil. Annie tvrdě pracovala, aby dětem dopřála krásné dětství a měli vše, co potřebovali. Občas ji vypomáhala kamarádka Joanie, ze které se stala postupem času, životní přítelkyně, která v tomto románu hraje jednu z hlavních rolí. Zdědí byt s obchůdkem v Paříži, ale její zdravotní stav a stáří už ji nedovoluje, aby se do Paříže rozjela a své dědictví si prohlédla, tak tam vyšle právě Annie.
Annie neváhá ani minutu a své nejdražší přítelkyni ráda pomůže a zkusí zjistit, kdo a proč ji byt odkázal. Joanie je totiž sirotek, který vyrůstal v dětském domově, tak vůbec netuší, kdo by se za tímto odkazem mohl skrývat. Annie se rozjede do Paříže a dobrodružství okořeněné láskou, novým přátelstvím a velkým tajemstvím může začít.
Doporučuji všem ženám, které mají rády tento typ příběhů. Budete nadšené.
Opravdu typické čtení pro ženy. Ale je to nepochybně boží čtení pro všechny kategorie žen. Knihu mohu jen doporučit, moc jsem si ji užila.
Bylo to moc milé čtení, nic převratného, nic objevného, téma mnohokráte zpracované, ale je to téma, které já mám moc ráda, navíc odehrávající se v úžasném prostředí, a tomu já málokdy odolám. Stejně jako u předchozí autorčiny knihy POHLEDNICE Z ITÁLIE jsem si velmi oblíbila hlavní hrdinku, byla to sympatická žena, které prostě fandit musíte. Romantiky zde bylo tak akorát, nic přehnaného, což mi rovněž vyhovuje. Možná mě trochu mrzelo, že o životě Trixie tam toho zase tolik moc nebylo, asi bych uvítala více kapitol z minulosti, ale to mám u většiny těchto knih. Jako odpočinkovou četbu mohu tuto novinku i předchozí autorčinu knihu s klidným svědomím doporučit.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Jako první musím vyzdvihnout tu nádhernou obálku! Ta umí zaujmout na první pohled...
Miluju knihy, kde se střídá minulost a budoucností, bohužel tady jsem byla zklamána. Pouze první kapitola byl pohled do minulosti, později se tam drobet četly deníky, ale i tak bylo té minulosti pomálu.
Příběh pro mě postrádal i nějaký hlubší děj. Tři kamarádky které vysedávají v Paříži u jídla s vínem nebo si prohlíží byt. Do toho samozřejmě ještě musíme přidat romantickou linku... (spoiler: po týdnu láska jak trám a nabídka společné koupi domu?!)
Knihu bych doporučila jako nenáročnou, oddechovou četbu pro milovníky Paříže a romantikům, kteří věří na lásku na první pohled.
Příjemně napsáno, s hrdinkou se díky okolnostem ponoříme do bolestného období Francie (2. sv. válka) a zároveň si užijeme Paříž plnou dobrého jídla i lásky.
Pohlednice z Paříže
Kromě toho, že je kniha strašně rozvleklá a ROZHODNĚ to není žádný trhák, jak avizuje hodnocení kritiků na obálce, tak mi hodně vadí i obrovské nepřesnosti v reáliích. Např. pařížský byt se údajně nachází poblíž Place de la Bastille (na místě zvaném Cout Felice, které ve skutečnosti vůbec neexistuje) a má "nádherný výhled na Eiffelovku". Tak je ale odtud vzdálená asi 7 km vzdušnou čarou a z tohoto místa nemůže být vidět ani náhodou, zvláště když se byt nachází už v 1.patře a kolem jsou samé vysoké budovy. To jako fakt myslí autorka vážně? To si při psaní paní Brownová ani neotevřela mapu Paříže? A to zdaleka není jediný nesmysl, na který jsem narazila. Takže po cca 100 stránkách končím a jdu číst něco, co má hlavu a patu.