Pohorská vesnice
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/1600/mid_pohorska-vesnice-Pi6-1600.jpeg
4
147
147
V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají první lásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem četla (dokonce opakovaně) v dobách svého raného mládí a tenkrát se mi hodně líbila. Proto jsem si ji nyní nutně chtěla zopakovat ;-). A musím přiznat, že jsem byla opravdu příjemně překvapená. Je to sice spíše tak trochu pohádka pro dospělé, ale příběh jako takový je dobře napsaný, přestože zároveň chování panstva vůči poddaným dokonale nereálně zobrazené a zidealizované. Oproti tomu lidé v malé vesnici na Šumavě jsou takoví, jaké si je čtenář dokáže představit. Na závěr ovšem musím přiznat, že jsem tak trochu bojovala se zastaralou češtinou a chodským nářečím. Ale jinak jsem byla s knihou spokojená, proto jí dávám pět hvězdiček a je možné, že se k ní ještě za několik let opět vrátím? ;-)
Příběh se odehrává mezi lidmi jedné šumavské vesnice. Mezilidské vztahy, selské tradice skrze celý rok, místní hraběcí rodina, bába, pytláci, pověry, léčitelství a lásky...
Knížku jsem našla u babi ve staré knihovně - vydání z r.1951, a byť už je to verze s "modernější" řečí, nářečí je zachované a trvalo mi, než jsem začala textu a ději dobře rozumět.
Všechny obrazy jsou takové milé, hladí po duši. Lidé měli dříve život prostý, jasný účel a řád, a přesto žili tak barvitě, vnímali více, co pro ně bylo důležité.
Babička, Pohorská vesnice, Divá Bára i další knihy od Boženy Němcové jsem si samozřejmě nenechala ujít. Ráda se k nim vracím.
Když jsem ve čtenářské výzvě viděla téma "Kniha od autora mého dětství", byla pro mě jasnou volbou Božena Němcová. Ani nevím, kolikrát jsem četla Babičku. Ovšem Pohorská vesnice pro mne byla opravdovým oříškem. Ne tak příběh, jako použitý jazyk mi byl ze začátku velmi těžko srozumitelný a čtení mi i proto trvalo více než 3 týdny. Musela jsem se mnohem víc soustředit a abych pochopila význam některých slov, bylo třeba si je dohledat.
"To srdce lidské podobá se mnohdy moři: je bohaté, hluboké, nevyzpytatelné a klamné jako ono, plno krás a divů, plno i hrůzy."
Jedná se ale o krásný, i když bolestivý příběh vesnických obyvatel. Láska, přátelství, soucit, ale také boj, vzdor, vztek a bolest. V tak útlé knížce je mnohé, co by za slovo stálo.
Lidé se nemění. Mnohé charaktery lze potkávat i v dnešní společnosti. Jen jsou mnohdy lépe schované pod umně vytvořenými maskami. A stejně jako lidstvo dříve spojovala čest a rozdělovala zrada a bylo zatěžko hledat zřídlo sváru, dnes je to snad ještě složitější. Časy se mění, často nevíme, čemu věřit nebo naopak nevěřit. Je ale důležité hledat něco, co lidi opět spojí, nikoli rozdělí.
"Hudba je sladká, líbezná mluva, každému srdci srozumitelná. - Pro city, pro něž by v žádné řeči slov se nenašlo, ona má výrazu, v ní každý najde ohlasu."
Po letech jsem opět četla knihu psanou starou češtinou. Příjemná změna, hezký příběh z vesnického prostředí 19.století. Kniha se dobře četla. Určitě doporučuji.
-Tak jo, beru na vědomí že Němcová psala červenou knihovnu.
(Zajímavé, to mi ze školy v hlavě neutkvělo.)
-Asi pod vlivem různých hnutí projevujících se na sociálních sítích, se mi při čtení Karly, do hlavy nenápadně vkradla myšlenka, (spoiler) že právě Němcová patřila k prvním autorkám bojujícím za práva sexuálních menšin.
Dvě povídky: Pohorská vesnice a Karla.
Obě se odehrávají na Chodsku.
Němcová ukazuje svůj veliký cit pro jazyk, když hojně využívá zdejší nářečí a přesto, že povídky psala před stošedesáti lety, čtou se velice dobře.
Zaujmou formou i dějem. Tahle klasika určitě není nudná. Doporučuji!
Děj knihy je autorkou zidealizovaný. Jedná se o povídku ze Šumavy, autorka v textu použila i domažlické nářečí. Ve vesnici stojí všichni při sobě, mají rádi hraběnku a hraběte, kteří berou jako svoji stavovskou povinnost, že se musí postarat i o toho posledního chudáka a žebráka, např. tím, že mu zajistí ušité košile. Četla jsem vydání upravené Dr. Josefem Horkelem pro školní četbu.
Krásné, pomalé čtení pohádkověho vyprávění ve staročeštině, chodském nářečí a slovenštině. Podobné Babičce - bába/Dorla/vrchnost.. Popis běžného života plného zvyků a tradic a vylíčení jednotlivých postav, jejich osudů a povah. Soužití laskavé šlechty s obyčejnými lidmi a s dráteníky ze Slovenska. Dospívající Dorla a Jelenka a jejich trápení s láskou. Kdo z chlapců dostane jejich srdéčko?
"Vymodlený muž nebývá požehnaný" Myslete na to, holky.
Vůbec není špatné jednou za čas vzít do ruky knihu třeba od paní Boženy Němcové, moc mě bavila stará čeština a určitě můžu doporučit jako změnu od zaručených bestsellerů a komerčních témat..odpočinek je fajn a tahle kniha vám jej dopřeje.
Knihu jsem četla kdysi dávno a nyní znovu. Líbila se mi moc, je napsaná krásnou češtinou a také romantická. Má tak všechno, co mám ráda, proto ji doporučuji.
Božena Němcová týmto dielom udrela na najcitlivejšie strunky vo mne. Láskavým rozprávaním o živote, kde naše tradície neboli len v pamätiach (pra)starých rodičov, lež tou najprirodzenejšou súčasťou (ne)všedných dní na dedine - ve vesnici. Ďalej súdobým (dnes už, žiaľ, archaickým) jazykom krásnym nielen melodickosťou (každú stranu som si vychutnávala ako tú najlepšiu čokoládu), ale najmä obsahom, ktorému bola vlastná múdrosť a ušľachtilosť - keďže i ľudia boli takí (aké smutné, že tu musím použiť minulý čas!). A napokon vierohodným podaním postáv (od báby, Dorly, slepého virtuóza Józu cez Jelenku, hraběnku a Hanuša, slovenských drotárov Miča a Jana až po "apoštolov" Petra, Pavla a sebeckého Srnu), s ktorými som prežívala každé ich hnutie a nerada som sa na konci príbehu s nimi lúčila. A ak je vykreslené spolužitie idealizovaním, som teda nenapraviteľným idealistom, keďže mi prichodí normálne a správne.
Božena Němcová je dnes podle mého názoru nedoceněná. Je to skvělá autorka. A jedna z prvních feministek.
Po návštěvě Babiččina údolí jsem dostala chut přečíst od Němcové také něco jiného než Babičku. Kniha se mi líbila, i když bych jí skoro zařadila do kategorie pohádky. Zajímavý je popis života a zvyků na venkově.
Kniha je pro čtenáře přínosná hned v několika ohledech. Zejména zaujme svou názornou popisností o tradičním vesnickém životě v průběhu devatenáctého století a upoutá také použitým nářečím, kdy například můžeme sledovat rozdíly v řeči původních obyvatel vesnice a slovenských drotarů.
Co se týče stylu a obsahu knihy, musím vyzdvihnout opravdu čtivé a názorné popisy vesnice, lidí i zvyků, které Němcová pravdu umí a tak se (možná trochu překvapivě) stávají tou nejčtivější částí knihy. Příběhy lidí z vesnice sice nijak neurazí, ale ve své podstatě nejsou nijak komplikované. Celkově se ale jedná o jednoduché, čtivé dílko, které nám dává nahlédnout do zvyků prostých lidí naší minulosti.
Dr. Q. M. Vyskočil: Božena Němcová. Literarní medailon.
II. Poznámky k literárnímu odkazu Boženy Němcové (1926):
"... Autorka "Babičky" přála si již dávno vyznati se ze své lásky k zásadě československé jednoty a tak došlo k "POHORSKÉ VESNICI", k níž přímý podnět dal nový zájezd B. Němcové na Slovensko, (do Trenčína, Liptova, Turčan, Zvoleně) r. 1855, uskutečněný vzácnou podporou hraběte Kolovrata.
Po svém návratu spisovatelka oddala se s nadšením novému dílu, jež vyznělo opravdu umělecky ukázněně a svérázně. Použití nářečí slovenského a chodského, ostře kreslené postavy reků a rekyň z obojího prostředí panského i lidového, vřelé zaujetí autorčino pro drotary a nade vše způsob, jakým Němcová hlásá nutnost bratrského soužití Čechů se Slováky, vyrovnání třídních rozdílů a povznesení lidu - toť jsou přednosti, které také "POHORSKÉ VESNICI" zaručují pro vždy nejčestnější místo po boku "Babičky". ..." :)
Souhlas s Graine, zaujme a čtevář se doví spoustu zajímavostí ze života na vesnici.
Já jsem byla z knihy nadšená. Musela jsem ji číst jako povinnou četbu do školy, ale musím říct, že mě skutečně zaujala a dojala
Část díla
Pohorská vesnice
1941
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Vynikající kniha.