Pohřbeni v oblacích
Amanda Padoan , Peter Zuckerman
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214307/mid_pohrbeni-v-oblacich-UR1-214307.jpg
4
79
79
V srpnu 2008 zahynulo na K2 za jediný den jedenáct horolezců. O lezcích ze západního světa, ať už o těch, kteří přežili, nebo o těch, kteří zahynuli, byla napsána hromada knih a natočeno několik dokumentů. V centru celé tragédie, přitom mimo pozornost světových médií, tehdy ale stáli dva Šerpové – Čiring Dordže a Pemba Gjalje. Nejenže sami jako zázrakem přežili, ale svým hrdinským počínáním navíc zachránili několik dalších životů. Jejich udivující příběh se stal brzy součástí horolezeckých legend. Toto strhující dobrodružství sleduje dlouhou cestu obou Šerpů z jejich odlehlých a zaostalých vesnic v Nepálu až na vrchol nejnebezpečnější hory světa. Z fascinující nové perspektivy přitom vypráví o jedné z nejdramatičtějších katastrof v historii horolezectví.... celý text
Literatura faktu Cestopisy a místopisy Příběhy
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
Buried in the Sky
více info...
Přidat komentář
Rozhodně dobrá kniha, která poskytuje mimo vylíčení tragických událostí na K2 i vhled do kultury a života Šerpů, Bhoteů a pakistánských Šimšalanů. Bez nosičů by nákladné expedice jen těžko dosáhli himalajských či karakoramských vrchlů. O to více oceňuji výkony opravdových horolezců, kteří jsou shopni dosáhnout osmitisícovek alpským stylem bez podpůrného týmu a bez umělého kyslíku.
Poutavy pribeh o lidske marnosti i marnivosti. Ac sam rad chodim po horach, vzdy jsem z nich mel respekt, coz se o nekterych ucastnicich "zajezdu" neda s klidnym svedomim rict. Dalsi silenost je fenomen dnesni doby a tim je VHT turistika, pod heslem "my jsme si to zaplatili, vy nas dostante nahoru" potom lide nesmyslne nasazuji zivoty na oltar hor. Kazdopadne je dobre nahlednout pod poklicku zvucnych sloganu nekterych cestovek.
Uz vsech podobnych knih se mi vzdycky taji dech. Libi se mi zpracovani z pohledu Serpu a serpu, ackoliv, jak tady bylo zmineno, detailni popisovani zivotu jednotlivych nosicu mi taky pripadalo trosku zmatene a bylo spis ke skode knihy, vzhledem k nezapamatovatelnym jmenum jak nosicu, tak manzelek, deti, vesnic atd. V druhe pulce knihy jsem poznavala uz jen Ciringa a Pasanga, kde se tam vzali ti ostatni nebo kdo to vlastne byl, jsem uplne vypustila. Kazdopadne dava kniha pohled na uz tehdy rozmazlenou zapadni spolecnost postradajici sebereflexi, ktera z pozice penez vyzaduje vysoke standardy i pri takovych aktivitach, jako je vysokohorske lezeni na nejvyssi a nejnebezpecnejsi hory sveta, pri kterych neberou ohled na ostatni, protoze vetsinu z nich pohani vyhradne ego...
Vyborna kniha! Opet jsem se dozvedela strasne zajimavych informaci. Kontext cele tragedie byl uveden v historickych, antropologickych i socioekonomickych souvislostech, obohacen o ruzne medicinske/geneticke, geograficke a meteorologicke zajimavosti. O spouste lidi, kteri byli v knize zmineny, jsem jiz cetla, nebo primo jejich biografie, tak mi to vsechno pekne zapadlo dohromady. Rozhodne doporucuji!
Tragédie na K2. Kromě toho je kniha i o životě Šerpu. Zajímavý pohled na horolezectví, které díky podmínkám sponzoringu přestává být sportem, ale změnilo se v hazard se životem.
Vyprávění nezahrnuje jenom příběh a průběh tragédie. Takřka půlka knihy se věnuje životu v Nepálu, problematice menšin, konkrétním příběhům šerpů, historickým podrobnostem vedoucím k fungování a změnám režimů před a v době známých i neznámých výprav do hor a konečně i onoho osudného dne.
Je to prostě strašně zajímavé vyprávění, smutné, o nebezpečí, lidech, jejich neschopnosti komunikovat (jazyková bariéra), někdy frajeřina. A o zápalu a jisté dávce bezohlednosti při dosahování vrcholů - hor i svých vlastních.
Nic proti, já ty dobrodruhy chápu, ale při popisu toho, co všechno se s lidským tělem děje a může dít ve výškách, v nichž už létají letadla, je musím i svým způsobem obdivovat. Jsou to šílenci :), na druhou stranu nic pro mě.
Když jenom koukám na dokument, nebo film odehrávající se v horách, potí se mi dlaně a chytá mě závrať i při sezení. Při mém štěstí bych na vrcholu uklouzla, udělala andělíčka a neslyšně sjela po prdeli do základního tábora, kam bych se ale dostala už jaksi po kouscích, (popis toho, jak hory dokážou nakládat s mrtvými, byl též zajímavý). Nakonec je vidět, i přes to, co si o sobě myslíme, že člověk ještě Zemi jak se patří nepokořil. A v horách si to může myslet jenom blbec.
Mé oblíbené téma, o tragédii na K2 jsem ještě nic nečetla. Bohužel kniha se mi nelíbila stylem psaní - první půlka vysvětluje, kdo to jsou vlastně Šerpové, odkud pocházejí, jaká mají jména. Což je sice fajn, leč jsem se v tom zamotala a stejně jsem pak nevěděla, kdo je kdo.
Až druhá polovina se věnuje samotné tragédii. Příběh je to opravdu fascinující a hrozný, ale já jsem v tom měla takový zmatek, jako snad nikdy. Ač silné téma, tak zpracování mi přišlo nešťastné.
Krásná kniha, nejen o katastrofě na K2 ale i souvislosti s kulturou a životem v Nepálu a Pakistánu.
Nepochybuji o tom, že je kniha v originále dobře napsaná a oceňuji práci obou autorů, zhostili se tématu výborně. Tím, co v mých očích ale knize hodně ubírá, je český překlad. Zbytečné anglicismy, nečeské větné konstrukce, podivná souvětí. Škoda, kniha by si zasloužila větší péči.
narozdíl od Krakauerova Pekla blízko nebe se Pohřbeni v oblacích zpočátku více soustředí na přiblížení běžného života v dané oblasti, podrobněji popisuje náboženské zvyklosti a zajišťuje takový ‘exkurz’ do tamějších tradic, čehož si vážím. Zajímavé prostředí, čtivě psané
Naprosto strhující příběh z nejvyššího pohoří světa...paráda, moc doporučuji! :) Na začátku knížky se mi líbil popis života Šerpů, o jejich stylu života jsem doteď příliš nevěděla.
Pěkně napsaná kniha se smutným příběhem o partě pitomců , kteří se chtěli za každou cenu vydrápat na vrchol K2. Ve 14 hodin se otočíme a jdeme zpátky , jasný ,jasný. Neotočili a skončili. Rozhodně stojí za přečtení , doporučuji . Plný počet hvězd . Nejvíc mě pobavila taškařice při výstupu z fixními lany , když jim došla , to snad nejde ani vymyslet.
Přehledně napsaná kniha, které nemohu nic vytknout. Úvodní představení hlavních osobností - šerpů, kteří se stali přímými účastníky události v r. 2008 je výstižně zasazeno do dobového kontextu. Událost samotná je pak přehledně shrnuta, přiblíženy příčiny neštěstí a to vše obohaceno názory odborníků z různých oblastí, které přispívají ke komplexnějšímu pohledu čtenáře. Čas, který autoři přípravě knihy věnovali, se jistě vyplatil.
Čítala som teraz viac kníh s touto tematikou.
Táto sa venuje tragédii na K2 v roku 2008 z trochu iného pohľadu - primárne z pohľadu šerpov. Rieši nielen samotnú výpravu a jej nešťastný koniec, ale aj rodinné pozadie a životné príbehy šerpov v tejto výprave, konanie jednotlivých členov výpravy, rozoberá udalosti a rozhodnutia, ktoré pravdepodobne viedli k nešťastiu na K2.
Veľmi dobrá kniha, ktorá vychádza zo spomienok a svedectiev priamych účastníkov a ich rodinných príslušníkov.
Skvěle napsaná kniha od začátku do konce! Autoři dokázali shromáždit velikánské množství informací o tragédii na K2 a citlivě je poskládat do strhujícího příběhu propleteného fakty o pohoří Kárakóram, jeho legendách a především jeho lidech - domorodých vysokohorských nosičích/horolezcích a jejich rodinách.
"Mnoho z horolezeckých eposů vypráví příběhy o vítězných zápasech se smrtí, odehrávajících se nahoře na fixních lanech. Ale jak se tam ta lana vlastně dostala? ... Když závisí celý váš život na jediném uzlu, je dobré vědět, kdo ten uzel uvázal." (z Úvodního slova Petera Zuckermana).
Dost připomíná Peklo blízko nebe, která se mi ale líbila více. Zde bohužel postavy a zejm. šerpové hodně splývají. Ale díky za tyto knihy, Himalaje (a všeobecně vysoké hory) se už nejeví tak romantické. Na jedné straně splněné marnotratné sny, na straně druhé čistý byznys.
Ze strany autorů pietní akt kamarádům - šerpům, kteří zahynuli 1. srpna 2008 při výstupu na K2. Není to jenom popis tragédie, ale i přiblížení tohoto zajímavého etnika, bez kterého si zdolávání himalájských vrcholů neumíme představit. Po přečtení jejich konkrétních životů padne na Vás tíseň jako ze ztráty blízkého člověka.
dočteno..přiznávám, bylo to emotivní čtení (souhlasím s esmou). Pořád se vracíme ke stejným tragédiím, na stejná místa... jen úhel pohledu je jiný. Psaní z pohledu šerpů se mi velmi líbilo, včetně různých zajímavých etnografických informací o tomto etniku. Oceňuji jejich "zákulisní" pohled na celý vysokohorský kolotoč, i do jednotlivých výprav.. často podceňovaní, a přitom tak důležití. Skromní, těžce si vydělávající (a nejen sobě) na život. A jakou cenu má ten jejich ? Třeba borci ve službách korejské výpravy...posíláni de facto na smrt...běžte tam, zachraňte je..
Hora je zrádná, nebezpečná, a přitom tak lákavá. Popis celé tragedie...místy až bizarní.. řetězení chyb, náhod (které vlastně neexistují). Španěl Alberto Zerain nahoru prakticky vyběhl. Urval se zbytku a bezpečně vše zvládl... Tato pasáž působí neskutečně lehce a jistě. A pak tu máme martýrium , které končí smrtí 11lidí... Memento. Odpočívejte v pokoji. Jejich blízcí nezapomenou.
Je strašně fajn, že se někdo snaží (autoři), aby se nezapomělo i na šerpy,..že je snaha o založení fondů k podpoře jejich rodin. Protože bez nich by celý ten bílý kolotoč nefungoval..
Překlad knížky je místy i s chybkami, dokonce v jedné pasáži záměna jmen. Celkově čtivé. Fotografií bych ocenila i více. Doporučuji !