Andělská hra

03.07.2014

Z prvních dvou částí jsem byla nadšená, ta poslední pokulhává. Škoda.

24.05.2014

Po Stínu větru byla Andělská hra trochu zklamáním - rozhodně to nebyl příběh, řečeno slovy jedné z postav, který by byl napsán tak, aby ho čtenář, pokud ho někdy četl, nepoznal, že ho četl. Faustovské téma, gotický román, romány šílenství a paralelních světů, všechno v relativně čtivé kombinaci, ale přesto jsem se trochu musela přemáhat, abych knihu dočetla. Nicméně neříkám, že by se mi nelíbila - jen jsem z ní mírně na rozpacích. Laskavý čtenář nechť si udělá obraz raději sám...

22.04.2014

Kdyby to šlo, dala bych čtyři a půl hvězdičky.. Proč..? Protože plný počet jsem dala Zafónovu prvnímu dílu Stín větru a ač byla Andělská hra velmi dobrá, tak na Stín větru to prostě nemá... Přesto to byl opět nádherný čtecí zážitek, kdy až do posledních stránek nebylo možné odhadnout, jak to dopadne, kdo je vlastně kdo a oč vůbec jde..

13.04.2014

Měla jsem strach jako vždy, když čtu druhou knihu od autora, který mě to svojí první úplně uchvátil. Že to nebude ono. Že přijde zklamání. Nedošlo k tomu. Stejně skvělá kniha, jako Stín větru. Jestli jsem ovlivněná láskou k Barceloně a Katalánsku, tak opravdu jenom takhle . maličko :-). Jdu do Nebeského vězně, třebaže je momentálně na Databázi v modrých číslech. Nemůžu se dočkat.

23.11.2013

Velmi poutavé a temné čtení...jen trošku zvláštní konec.

30.07.2013

Pokud bych měla porovnávat se Stínem větru, pak Andělská hra trošku zaostává. Nicméně tím rozhodně nechci říct, že by to byla špatná kniha.
Zafón dokázal opět vystavět mysteriózní, lehce mrazivý a zajímavý příběh, který se čte prakticky sám a nabídne nám pohled na události před Stínem větru. Takže pokud hledáte nevšední čtenářský zážitek, račte následovat autora na tajemné pohřebiště zapomenutých knih, protože každá kniha má duši - duši autora a lidí, kteří ji četli.

22.05.2013

Podstatně slabší než Stín větru, ale v rámci mainstreamu stále silný nadprůměr.

05.03.2013

Famózní, ponurý, překvapivý, emotivní, prostě tradičně Zafonovský - kdo četl Stín větru a byl nadšen, nemůže se zklamat. Sic se s předchozí knihou podobají jistými motivy (mladík - tajemství - Barcelona - knihy), je to zcela jedinečný příběh. Prostě jednou Zafon, navždy Zafon.

26.01.2013

Další krásná Zafónova kniha. Nutně se musím zase podívat do Barcelony.

05.01.2013

Moje první setkání s tímto vynikajícím španělským spisovatelem a ihned mne svou knihou a hlavně příběhem totálně dostal....ta tajemnost a hlavně popis staré Barcelony...člověk má najednou pocit, že se tam narodil a odjakživa žil. Nádhera...jeden z nejlepších autorů ke kterým jsem přičichnul a dalšími knihami to jen potvrzuje a potvrzuje

09.11.2012

Slabota...Nebudem tu porovnávať Anjelskú hru a Tieň vetra, porovnávala by som totiž neporovnateľné, postavím sa k AH ako k samostatnej knihe, ktorá ma trochu nudila. Spočiatku autor sľuboval slušný príbeh, črtala sa zaujímavá zápletka, tajomný dej. Prečítate sto strán, poviete si fajn, ešte možno aj ďalších 200 a stále ste trpezliví...a potom som sa začala vskutku nudiť a čakala som, kým sa všetko skončí a ešte aj ten záver nič prevratné nepriniesol. Boli časti, ktoré sa mi páčili a čítala som ich s radosťou, no ako tu niekto nižšie napísal, rozsah knihy je prehnaný, kopec hluchých miest, predvídateľné klišé, pomiešaný thriller s romantikou, meditovaním...Žiadne hlboké dojmy vo mne táto kniha nezanechala a 2x by som ju zrejme nečítala, ale takých kníh je v mojom prípade skutočne málo. Napriek tomu Marinu a Zajatca určite časom skúsim :-)

28.01.2012

Zvláštny príbeh, ktorý obsahuje záhady, lásku, thriller aj meditácie. Niečo medzi snom a príbehom. Je trošku dlhšia, ako by bolo optimálne.
V knihe je priveľa úmrtí a mala som pocit, že sa stále odohráva v prítmí a zimnom počasí, aj keď Barcelona predsa je dosť na juhu.
Autor hovorí, že knihy majú dušu a to aj toho kto ich napísal, aj toho kto ich čítal.

30.12.2011

Dávám 3 a půl. Připadá mi, že knihy Zafóna (tedy ty dvě, co jsem četla) mají skvělý rozjezd, umí vtáhnout do děje, navodit parádní atmosféru, napnout čtenářovy nervy, a pak se postupně rozbředávat v příběh, který jsme četli už mnohokrát jinde. Možná by Zafónovým příběhům prospělo prokrácení.
I Andělská hra je zprvu zajímavě rozehraná, posléze mě ale začala trošku nudit, dalo se vcelku předvídat, co bude následovat, protože autor se nechal inspirovat již klasickými zápletkami (faustovský motiv, zdánlivé rozdvojení osobnosti apod.). Na můj vkus je v knize moc zbytečných mrtvol (mluvím hlavně o té zbytečnosti, někdy je moc prostě příliš). Ale i tak je knížka zajímavá, má skvělé momenty, už motiv pohřebiště zapomenutých knih, který se objevuje i ve Stínu větru, je skvělý. Hodně se mi líbil Epilog. Vyzdvihla bych i další momenty, ale nechci z knihy příliš prozrazovat. Asi stojí za přečtení.

23.09.2011

Ayyy!!!! Právě jsem knihu dočetla a jsem ještě plná dojmů a trochu zmatená. Noooo, trochu... trochu víc. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Dokonce si ji dovolím zařadit mezi svoji nej trojku. Knížka nesmírně poutavá, od které se budete těžko odtrhávat. Pro mne je ještě umocněná Barcelonou, mojí láskou, která hraje v příběhu jednu z hlavních rolí a autor jednotlivá místa tak přesně popisuje, že si vše dokážu hodně dobře vybavit, takže celkový čtenářský zážitek je o to plastičtější a silnější. Úplně to vidím... Musím se usmívat komentáři "jasmíny" :-) Také doporučuji a nyní začínám číst Stín větru.