Labyrint duchů
Carlos Ruiz Zafón
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400958/bmid_labyrint-duchu-JB4-400958.jpg
5
209
209
Pohřebiště zapomenutých knih série
< 4. díl >
Uhrančivá agentka Alicia Grisová je španělskou tajnou službou pověřena vyšetřováním mimořádně citlivého a přísně utajovaného případu – záhadného zmizení španělského ministra kultury Mauricia Vallse. Jediným vodítkem se zdá být vzácná kniha od Victora Mataixe, autora, který byl během druhé světové války – stejně jako David Martin a další spisovatalé – vězněn v nechvalně proslulém žaláři v Castelle de Montjuic, jehož byl Valls v té době ředitelem. Pátrání ve stopách těchto autorů Aliciu zavede do magické Barcelony, kde se seznamuje s Juanem Semperem, který znal její rodiče, o něž Alicia v mládí přišla a s jejichž ztrátou se dodnes nedokáže úplně vyrovnat. Čím více se blíží nalezení Vallse, tím blíže je také odhalení jednoho z největších skandálů španelské historie, který zasahuje nejen do nejvyšších kruhů barcelonské smetánky napojené na čelní představitele Frankova režimu, ale týká se překvapivě i jí samotné... Dlouho očekávaným románem Labyrint duchů se uzavírá volná tetralogie Pohřebiště zapomenutých knih, která se stala doslova kultem a z Carlose Ruize Zafóna udělala jednoho z nejprodávanějších španělsky píšících autorů po celém světě.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
El Laberinto de los Espíritus, 2016
více info...
Přidat komentář
Bylo to úchvatné, až je mi smutno, že už Zafón nic nenapíše. Čte se to samo. Je to první kniha (knihy), které mám chuť si přečíst znova.
Veľmi som váhala, kým som sa do tejto knihy pustila. Prvé tri časti sú skvelé, lenže neustále som dúfala, že aj tá štvrtá časť vyjde v slovenčine. A tak som čakala a čakala a nič... (z čoho som strašne sklamaná). Tak som sa teda konečne do nej pustila v češtine. A musím sa priznať, že som čakala pridlho. Pretože aj keď na začiatku knihy píše, že všetky časti sa dajú čítať samostatne, ja si to nemyslím a predchádzajúce časti som naposledy čítala približne dva roky dozadu a pamätala som si ich veľmi matne. Takže aj keď ma kniha veľmi bavila, pôžitok z čítania mi trošku kazila myšlienka na to, že čo všetko by som si mala pamätať a koľko vecí by mi potom lepšie docvaklo. Taktiež som čakala, že sa príbeh po napínavom konci tretej časti bude viac točiť okolo rodiny Sempere, ale nie. Samozrejme, boli tu, ale nie tak často ako by som si priala. Miesto nich sa do centra dostáva agentka Alicia, ktorá má za sebou ťažké detstvo a aj dospievanie. Pri nej som sa nemohla rozhodnúť, či sa mi páči, alebo nie. Vyzerala na skvelú mladú inteligentnú ženu, ale jej zahrávanie s mužmi sa mi priečilo. A aj keď to vyzerá, že mám ku knihe veľa negatív, tak opak je pravdou. Kniha je skvelá a neskutočne sa mi páčila. Návrat do Barcelony 20. storočia som si užila (aj keď sa priznám, že až pri tejto časti mi došlo, že dej sa odohráva za vlády generála Franka), ako aj každú autorovu vetu, pretože Zafón je podľa mňa majster slova a vytvárania takej tej tajomnej atmosféry. A navyše sa v tejto knihe všetko krásne prepojí, ale určite si túto sériu ešte raz prečítam pekne za sebou, aby som si to užila o to viac (a stále neprestanem dúfať, že záver vyjde aj po slovensky).
Mistr Zafón opět nezklamal.. Tímto dílem (veledílem o 900 stranách) perfektně prolnul osudy většiny hrdinů z předešlých knížek a zakončil tak sérii Pohřebiště zapomenutých knih. První díl, Stín větru, mi dodnes přijde jako jedna z nejlepších knih, co jsem vůbec četla... druhý ani třetí díl se mu zdaleka nevyrovnal, ale tímto dílem, Labyrintem duchů, se vysoce nasazené laťce velmi přiblížil. Užívala jsem si to a vím, že se k této sérii určitě vrátím..
To vám je tak strašně dlouhý! Zvlášť když vezmete v úvahu, že je to už čtvrtý díl.
Jinak je to ale většinou pořád skvělé čtení a navíc vám to propojí předchozí díly. Parádní atmosféra, krásně napsané, sice se to táhne, ale stejně si ke konci říkáte, že to fakt stálo za to.
Jenže pak přijde epilog. A druhý epilog. A třetí epilog. A čtvrtý epilog. Je toho prostě moc.
Byl jsem z toho vyloženě unavený, zkrácení na polovičku by tu bylo více než na místě. Dám čtyři hvězdy, ale přiznám že panem Ruizem jsem trošku předávkovaný.
Jedním slovem božské. Jsem uchvácena, kruh se uzavřel. Četla jsem ji hodně dlouho a mrzí mě, že jsem si už nepamatovala souvislosti mezi postavami z předchozích dilů. Strašně bych si přála, aby to někdo šikovnej natočil.
Ano, všechny knihy ze série byly velmi napínavým čtením. Každou z nich jsem jela na doraz( zhasínání v 1 v noci a ráno v 5:30 budíček). Úplně jsem se do těch příběhů zamilovala. Barcelona, napětí, láska,ale i zlo, temná zákoutí a bída.
Tak, konečne sa dovŕšil osud a príbeh rodiny Sempereovcov a ich blízkych. Dobré čítanie, pútavé a podnetné.
Tam, kde mi předešlé díly připadaly příjemně košaté, mi tato kniha připadá nepříjemně roztříštěná.
Jednotlivé její části mě samostatně baví, vždycky když se ale ponoříme do jednoho příběhu, nastane nějaký "střih" a jsme jinde a jindy...
Tentokrát jsem se už nějak špatně orientovala.
V detailním pohledu je kniha opět výborná, z nadhledu na celou (hodně dlouhou) knihu je to pro mě spíš chaotická změť osudů.
Čekala jsem vždycky hlavně na kousky s Ferminem. A v tomto ohledu jsem i u tohohle dílu spokojená.
Při čtení mi kniha přišla trochu zdlouhavější než předchozí tři. Ale když se podívám zpětně, asi bych nic neškrtala. Završení série je to pěkné, trochu idylické, ale proč ne. Rozhodně můžu doporučit celou sérii.
Přestože má kniha téměř 900 stran, první 3/4 knihy jsem doslova hltala a na čelo si doma napsala "nerušit". Poslední čtvrtina už není napínavá, ale pomalu uzavře celý příběh. Doufám, že si někdy najdu čas, znovu se k celému příběhu vrátit a přečíst si všechny čtyři díly v klidu, v klidu se znovu projít starou a tajemnou Barcelonou, v klidu si vychutnat mistrovsky napsaný příběh.
Za mne je to skvělé dílo a jsem ráda, že jsem na pana Zafóna díky Databázi knih narazila.
Knihy pana Zafona si nechávám na prázdniny. Místy jsou na mne až moc exaltované, teatrální a v něčem schematické, současně ale často končím hltáním závěru do noci. Pro mne velmi kvalitní snová oddychovka, lehce černobílá, lehce předvídatelná, ale řemeslně skvělá. No a k tomu ta Barcelona, mé nejmilejší evropské město.
Před napsáním tohoto komentáře jsem přemýšlela, jak závěr celé tetralogie zhodnotit. Jak jsem vlastně jako čtenářka spokojená, jak to celé dopadlo. No a pak jsem si uvědomila, že to v podstatě není ani zas tak důležité.
Po celou dobu jsem si užívala atmosféru Barcelony 20.století a hlavně skvělou společnost všech postav. S Fermínem bych chtěla jednou zajít na pivo!! Věřím, že každý si najde ten svůj oblíbený díl tetralogie, mým favoritem stále zůstává David Martín a jeho démonický stín.
P.S. Vsadím se, že někde v pozadí už probíhají "boje" o to, kdo se jako první ujme filmového zpracování. Úkol zfilmovat celou Zafónovu magii nebude snadné, ale obrovský filmový potenciál tu je :)
Děkuji za skvělý zážitek, maestro Zafóne. Chystám se na další Vaše knihy.
Nic podobného jsem nečetla - tetralogii zbožňuji, krásný tajemný obal na všech dílech, který mě částečně dostal, abych si knihy koupila a přečetla. Byla to dobrá volba, tak moc jsem byla do příběhu vtažena, postavy si oblíbila, až je mi smutno z poslední stránky 4 dílu. Nechce se mi rozloučit se starou tajemnou Barcelonou, všechny postavy mi přirostli k srdci a rozhodně se ke knihám vrátím, doporučuji 5*
Je půl osmé večer. Uléhám do postele a nejsem ještě ani v polovině knihy. Jsem ale napjatá, kam mě Alicia vezme s sebou tentokrát. A nejen ona... Leandro, Hendaya, Lomano, Rovira...
Jsem zcela fascinována a už více než týden se ztrácím a znovu objevuji v Barcelonských uličkách, kde pronásleduji na každém kroku Daniela i Fermína a tajně doufám ve znovu-shledání s Julianem Caraxem. Láska, která ve mně k němu zahořela ve Stínu větru se nedá nijak utišit. Čekám na jeho objevení jako ztroskotanec na pustém ostrově na první loď, která propluje kolem. Protože "Vzpomínky, které pohřbíme do ticha, nás totiž později nikdy nepřestanou pronásledovat." (s. 15)
Jenže co Barcelona jednou uchvátí, nerada navrací. Obzvláště pokud jde o tajemství, která zavánějí vysokou politikou, střelným prachem a špinavými penězi. A stejné je to i s Pohřebištěm zapomenutých knih. Kdo do jeho útrob vstoupí jedenkrát, nikdy nezapomene. Málokomu se ale poštěstí ocitnout se v jeho labyrintu vícekrát a najít tam své štěstí i spásu. Ovšem nevítaným návštěvníkům Pohřebiště přinese záhubu duše a později i těla.
Nemůžu ani říci, jak moc mi některé z postav přirostly k srdci. Především Fermín se svou grandiózní vyřídilkou a peprnými vtípky na adresu kohokoliv a v jakékoliv situaci. Také Daniel svou tvrdohlavostí ale také hlubokou láskou k Bee i Juliánovi. A v neposlední řadě Alicia svým nezdolným šarmem a půvabem, který se dokázal během mrknutí oka změnit v chladnou vypočítavost. Alicia byla cokoliv, jen ne normální ženuška starající se o domácnost. Na svých bedrech nesla s grácií tíhu velké části světa a přesto s hlavou nahoru dokázala zdolat za pomoci svých nejbližších i ta největší příkoří až na...
O pár hodin později je půl čtvrté ráno. To, co jsem si nedokázala představit, se stalo skutečností. Druhá polovina Labyrintu duchů je najednou pryč. Více stránek kniha nemá. Má duše zůstala sedět po boku Fermína na mole, když k ní ještě z dálky doznívala Juliánova slova. Necítím únavu, děsí mě jen, že za 3 hodiny vstávám do práce. Má cenu ještě vůbec uléhat ke spánku?
Zkusím to.
Nápad to byl sice dobrý, ale spánek byl velmi zvláštní. Propadla jsem se o 60 let zpět do španělské Barcelony a nechávala se provázet po jejích krásách od Fermína i Daniela. Za každým rohem jsem očekávala setkání s Caraxem. Místo toho mě ti dva zavedli na tajné místo v srdci Barcelony. A co jsem tam viděla i zažila už je zapovězeno vyprávět.
Děkuji panu Zafónovi za nejkrásnější sérii příběhů, jaký jsem dosud četla. Se slzami v očích se skláním nad takovým talentem a fantasií. Děkuji.
Geniální závěr série. Myslím, že tak za rok si celou sérii přečtu v jednom kuse.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stín větru |
| 2012 | Marina |
| 2019 | Labyrint duchů |
| 2018 | Andělská hra |
| 2013 |  Kníže z mlhy |
Můj dojem z celé série Pohřebiště zapomenutých knih - prostě úžasné dílo, celé v takové snové náladě (a to i přes nelehké období, v níž se vše odehrává, popisované hrůzy a temnotu). Dokonale zamotané a propojené příběhy, které se po přečtení posledního dílu složily jako dílky puzzle a zanechaly smutek nad tím, že se se všemi oblíbenými postavami (hlavně Fermínem a Aliciou) musím rozloučit.
Asi se budu muset vydat do Barcelony (kde jsem sice byla, ale ještě jako teenager, což už je dáááávno).