Pojednání o lidské přirozenosti

Pojednání o lidské přirozenosti
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294837/bmid_pojednani-o-lidske-prirozenosti-uhP-294837.jpg 5 5 5
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání. Radikálním způsobem přitom napadá tradované představy o povaze, funkci a rozsahu lidského rozumu a vykládá je na pozadí své asociační psychologie pomocí pojmu víry, dispozice, zvyku a obraznosti. Svou kritiku mimo jiné zaměřuje na poznání tradičně chápaného vztahu příčiny a účinku, externality a kontinuity fenomenálních předmětů, identity a trvání vlastního já a na mnoho dalších základních filosofických pojmů. V závěru knihy přivádí Huma skeptické náhledy na schopnosti rozumu k originální formulaci síly lidské přirozenosti překonávající melancholii plynoucí z filosofických zkoumání. Český překlad první knihy Pojednání je doplněn Výtahem z nedávno vydané knihy nazvané Pojednání o lidské přirozenosti, jenž Hume vydal v roce 1740, aby své dílo učinil čtenářsky přístupnější.... celý text

Literatura naučná Filozofie
Vydáno: , Togga
Originální název:

A treatise of Human Nature


více info...

Komentáře 1

Recenze 0

Hvězdičky 5

Tempo & emoce

Přidat komentář
Set123
09.04.2023 5 z 5
Set123

Inu, kniha to ve skutečnosti není tak složitá, jak vypadá. Ona se složitě opravdu tváří, ale nakonec to není tak hrozné z prostého důvodu je logická. Samozřejmě, není platná. Její obsah je mrtvý právě tak jako její autor, fungovat zkrátka nemůže. Ale logicky navazující je a tak, pokud pochopíte začátek, měli byste s trochou trpělivosti zvládnout celý zbytek.

Autor postupuje vědecky. Stanovuje termíny a z termínů dělá pojmy. Pojmy logicky provazuje do systému. Zapamatujete-li si termín a pochopíte-li pojem, pochopit systém není problém. Je to tedy otázka času. Já ho, naneštěstí, aktuálně mnoho nemám a tak jsem knihu prolétl spíše zběžně, pamatuji si toliko základy, které shledávám důležitými pro to, co potřebuji. Co potřebuji? Poslední díl a zdálo se mi poněkud brutální část třetí pojednání, aniž jsem alespoň nahlédl do prvých dvou. Navíc jsem potřeboval pochopit alespoň autorovo pojetí impresí a ideí a kauzality.

Jak to není etika, nebo politická filosofie moc mě to nezajímá a nepotřebuji to. Proto skrze pojednání dělám takový speedrun a už se nemohu dočkat teze, že z faktů nelze vyvozovat normy, ve třetím díle

Proto nejsem schopen se zde hlouběji pozastavit nad chybami, které autor zajisté udělal a nemohu tu ani rozebírat důvody, proč jeho teze neplatí, systém neodpovídá realitě. Ale to každému beztak dojde po prvém dočtení, takže bych dělal zbytečnou práci. Omezím se proto na dvě konstatování: autorovo dílo je, přese všechno, fascinující a ohromující, dlužím mu poklonu, tedy se klaním; nakladatelství udělalo mimořádně dobrou práci s překladem, i předmluvou, dokonce i se zpracováním fyzického svazku, klaním se tedy i jim.