Pojednání o upírech
Augustine Calmet , Jaromír Kozák
Od roku 1746, když vyšla kniha Augustina Calmeta o zjeveních poprvé, neopouští žebříček bestsellerů. I přesto můžeme tvrdit, že za celou dobu nebyla nikdy doceněna, a proto vychází tato studie, která má za cíl toto pozoruhodné dílo nejen nabídnout dnešnímu čtenáři, ale i je zhodnotit z hlediska přínosu v době svého vydání a dnes. Augustina Calmeta upoutaly zprávy o mad'arských a moravských upírech a začal je zkoumat. Odmítl z nich všechno, co považoval za výplod místní pověrčivosti, ale zároveň zkoumal vše, co se vztahovalo k otázce přežití smrti těla. Jednotlivé projevy dokumentoval na 150 případech, které zde s větší, či menší přesností uvádí. Tím položil základ k výzkumu klinické smrti. Jeho výsledky jej vedly i k tomu, že s největší pravděpodobností přijal myšlenku reinkarnace. Je však samozřejmé, že ve své době o ní nemohl mluvit otevřeně. Toto dílo je opakovaně vydáváno francouzsky, německy a anglicky a snad i v dalších jazycích. Autor shromáždil mnohem více zpráv, než uvádí ve své knize. Přirozeným protikladem jeho knihy je Nahlédnutí za oponu smrti od J. Kozáka. Úprava J. Kozák... celý text
Přidat komentář
Kniha není ani tak o upírech, jako spíše o mnohých způsobech procitnutí ze smrti a klinické smrti samotné. V mnoha ze 150 případů chybí základní informace jako je rok nebo stát, kdy a kde se případ udál. Kniha sama o sobě ani tak zajímavá není, ale mnohé případy ano.
Kniha obsahuje velké množství zaznamenaných údajů o zmrtvýchvstáních. O upírech, co klasicky pijí krev se zde nedočtete. Kniha je vcelku zajímavá, ale mnoho příběhů mi splývalo dohromady. Nicméně některé, mi silně uvízly v paměti a působí až hororově.