Pokánie
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/345003/bmid_pokanie-RHh-345003.jpg
4
1270
1270
Trinásťročná Briony sa stane obeťou vlastnej fantázie a spisovateľských ambícií a zničí život sestre Cecilii a jej milencovi Robbiemu. Rodinná sága na pozadí anglickej spoločnosti 20. storočia, ľúbostný príbeh poznačený tragickou hrou osudu a druhou svetovou vojnou s takmer filmovým účinkom pôsobí na všetky zmysly. Psychologicky realistický príbeh sa vďaka presvedčivému rozprávaniu hlavných postáv miestami mení na ilúziu a v závere zrazu nevieme, ako to vlastne bolo. Zahráva sa s nami minulosť, ktorú si každý pamätá inak. Osobné pokánie hlavnej hrdinky sa zhmotňuje v príbehu, ako sa mal stať, keby zvíťazila láska. Prečo by to nebolo možné?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Atonement, 2001
více info...
Přidat komentář
Je pravda že začtení do téhle knihy trvá trochu déle ale pak se příběh postupně rozjede že se nedá od něj odtrhnout. Je to silný příběh plný emocí. Rozhodně doporučuji.
Abych řekla pravdu,začatek mě moc neoslovil,ale jsem rada,že jsem četla dál,protože potom už jsem se nemohla od knihy odtrhnout.:)
Když sem poprvé viděla film, zalíbil se mi a byla sem přesvědčená, že si musim přečíst i knihu. Koupila sem si ji a těším se na svou volnou chvíli kdy budu mit zase čas na čtení..je tam hodně tajemnosti..libi se mi jak Ian McEwan přirovnává různé věci k jiným. Ze začátku jsem si myslela, že to bude nuda, ale opravdu není rozhodně doporučuji!!
Pomalý rozjezd mě málem odradil, ale naštěstí jsem se přes úvodní stránky plné popisu dostala a začetla se do úžasného příběhu. A dokonce jsme zjistila, že i ten začátek měl v knize své místo a byl důležitý. Jsem moc ráda, že jsem si dílo přečetla a můžu říct, že mě v lecčems ovlivnilo.
Kromě bravurního romantického i tragického příběhu tato kniha především ke konci přináši originální pohled na spisovatelství - na život na stránkách románu, na život skutečný, na interpretace pravdy a reality. Mistrovské dílo
Už dlouho jsem s žádnou knihou při čtení nebojovala tolik jako s touto. Nedokázala jsem se pořádně začíst a když se mi to konečně povedlo, přišel střih a dějový skok vpřed. Ani vlastně nevím proč- výborně napsaný příběh, krásné popisy,emoce, to vše tu je, jen mi to prostě tentokrát nějak nezapadlo do duše.
Je to moje první kniha, kterou jsem od tohoto spisovatele přečetla a jsem plná dojmů, pocitů a emocí, které ve mě zanechala jen málokterá kniha. Je psaná takovým stylem, že příběh musíte prostě citově prožívat . Vím, že jsem dočetla knihu, na kterou nikdy nezapomenu a určitě si přečtu od tohoto geniálního spisovatele další. Přečíst si tuto knihu určitě není ztracený čas a všem ji doporučuji.
Nádherná kniha! Mistrně napsaná, výborně líčené pocity. Ze začátku čtenář opravdu netuší "co z toho vyleze", ale konec stojí za to! Jednoznačně doporučuji!
Občas dalo práci se prokousat třemi stranami popisů, ale rozhodně to stálo za to. Je spousta hezčích knih, ale ne moc lépe napsaných. Vyžaduje od čtenáře jistou spolupráci a snahu a toho si cením.
Téměř jsem se domnívala, že lyričnost je v současné literatuře mrtvá či přinejmenším opomenutá. Někdy se mi zdá, že se moderní autoři předhánějí v morbiditě, vulgárnosti, sexuální explicitě, chaotickém ději a pokoušení o originalitu. A ne že by to bylo nutně špatně, ale najít příběh, který prostě jen vypráví, tak jako v klasických románech a k tomu vypráví lyricky a oduševněle... To je někdy potíž. Nicméně pan McEwan mě vytrhl z omylu a to takovou silou, že jsem během čtení zapomínala dýchat (a jíst a spát...). Je to krásně napsané, ačkoli s jakýmsi chladným, mrazivým odstupem, který vylučuje jakoukoli sentimentalitu, ačkoli pronikáme hluboko do duší a myslí postav (!), poznáváme je natolik, že už je nejsme ani schopni soudit, protože působí tak živě, že by mohly být kýmkoli z nás. Je to kniha napínavá, místy krutá, naplňující beznadějí a osudovostí postav, které jsou chyceny v pavučinách, utkané naivním dítětem, co nedomyslelo důsledky svých činů. McEwan je vypravěčem, mystifikujícím průvodcem, psychologem, soudcem a knězem, zpovídajícím i odpouštějícím. A proč by taky nebyl: "... jak může spisovatelka dosáhnout pokání , když má absolutní moc rozhodnout, jak co dopadne? Je rovněž Bohem? (...) Mimo ni neexistuje nic. Ve své představivosti stanovila hranice a podmínky." (str. 332) Může se to zdát odvážnou myšlenkou, ale není nic pravdivějšího. McEwan sestavil dokonale promyšlený vesmír, kde si nemůžete být jistí ani úlohou postav ani úlohou vaší. Jste jen čtenář, nebo taky určujete osud postav, pokud se rozhodnete pro tu či onu interpretaci? Máte je soudit nebo litovat? Máte se s nimi ztotožnit či je zavrhnout? Asi to záleží, zda si také troufnete hrát si na Boha nebo zůstanete smrtelníkem.
Inu...nejvíc se mi líbila třetí část, do které jsem se nemohla dostat, ale nakonec dobrý, moc se mi líbila v líčení; druhá část je hned v závěsu. U poslední části Londýn 99 to podle mě dost zkazil existencionální moment, kdy Briony rozvažuje, kdo je vlastně, když může měnit postavám osudy...Ae vlastně mě to celkově nakonec příjemně překvapilo.
byl hodne velky problem se dostat pres prvnich 120 stranek, ale nahoda tomu chtela ze jsem zrovna nemela co delat a zadnou jinou knihu jsem nemela po ruce tak jsem se pres ne prokousala... a zbytek knizky byl moc fajn... az teprve ted se chystam zkouknout film tak doufam ze nebudu zklamana...!
Určitě ne nejlepší, ale velice dobrý McEwan. Hvězdičku navíc si zaslouží za strhující závěr (které on ostatně umí velice dobře), opět dojal, opět dostal čtenáře tam, kam chtěl. Stojí za přečtení, já ale spíš doufám, že díky (nepříliš povedenému) filmu dovede lidi k dalším McEwanovým románům.
Po dočtení poslední kapitoly jsem nebyla schopná slov. Ian McEwan si dokonale pohrál s "realitou" a "skutečností". Když už má čtenář konečně pocit, že vše dobře dopadlo a hlavní hrdinové budou už navždy spolu, vše se rázem změní.
Nádherně strávený čas,ale příliš rychle mi to uteklo, protože jsem se do příběhu natolik dostala že jakékoliv snaha odpoutat se neměla šanci . Všechny ty situace popisované mezi dvěma údery srdce zůčastněných, všechen ten spěch, drama, vypětí, zakryté metodou zpomaleného filmu, to vše drží knihu v akci od počátku až do konce. Jakmile se horko všetečného léta přelije na čtenáře je konec z nějakým objektivnějším, nebo umírněnějším hodnocením:).
Je sice asi pravda, že první část je pro čtenáře nejnáročnější a že se skrz to ne všichni dostanou, mně ale ta "bezdějovost" a "popisnost"nevadila, některé momenty, myšlenky a netypické pohledy na věc mě hodně bavily. Další dvě části se daly přečíst rozhodně rychleji, byly dynamičtější a mně osobně nejvíce zaujala třetí část, kdy se v podstatě vše tak hezky cacyklilo a dospělo k pro mě uspokojivému konci. Už asi stárnu a některé špatné konce špatně nesu..:) Proto mě zklamal onen "doslov", kde se přesouváme do budoucnosti o 59 let, který vše relativizuje a vyplývá z toho úplně jiný závěr. Tyhle epilogy já všeobecně nemám ráda; štval mě v Harrym Potterovi, ten z Petra Pana mi zkazil skvělý dojem z knihy a tenhle mně taky nesedl. Škoda, že to tam muselo být.
Jinak teda musím říct, že kniha je lepší než film:)
Ze stylu psaní jsem byla místy i nadšená, dokonale popsané emoce a prostředí..., ale ani to nevyrovnalo nudu, která mě provázela od začátku až do konce. Knížka je až příliš rozvláčná, možná proto mě ani samotný děj moc neupoutal.
Opět kniha, kterou jsem přečetla až poté co jsem viděla film. Filmem jsem byla nadšená, tak jsem si knihu prostě musela přečíst, sháněla jsem ji po knihovnách a teď jsem ji končně po třech letech sehnala. Asi jsem se moc natěšila nebo co, ale byla jsem zklamaná. Jednoduše řečeno: kniha, ke které můžu přijít s nůžkami, vystřihnout několik kapitol a ději to ani trochu neuškodí mi prostě neimponují. Bohužel nedokážu knihu odložit když mě nebaví, brala bych to jako prohru, takže jsem ji tedy horko těžko dočetla, ale film byl prostě lepší.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
DECHBEROUCÍ. Myslím, že jiné slovo v této souvislosti ani použít nemůžu.
Jen ted' trochu lituji, že jsem nejprve viděla film a až poté četla knížku, jinak by ten konečný šok byl asi ještě větší. Ale i přes to jsem hltala skvělé popsané myšlenkové pochody hlavních hrdinů a Briony, které ve filmu nejsou tak dobře čitelné, což mě v knižním podání s postavami mnohem více sblížilo. A ta zápletka, ta zápletka! Měla jsem chut' křičet, že to přece nemůže být pravda...
Křehká a lží zasažená láska mezi Cecilií a Robbiem je pro mě asi tím nejsilnějším příběhem, se kterým jsem zatím měla tu čest se v mé čtenářské kariéře setkat.