Pokoj
Emma Donoghue
Pro pětiletého Jacka je Pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, kde vyrůstá, kde žije v bezpečí se svou Mami. Celý den si hrají, učí se, cvičí nebo si čtou. V noci ho Mami ukládá do bezpečí Skříně. To proto, aby ho neviděl Čert, který za ní občas v noci přichází... Jack má z Čerta strach. Pro Jackovu mladou matku je Pokoj vězením. Díky odhodlání, vynalézavosti a nekonečné mateřské lásce se jí podařilo vytvořit pro Jacka život, v kterém si neuvědomuje jeho hranice. Pro ni se však staly nesnesitelnými. Vymyslí proto odvážný plán útěku, ve kterém se spolehne na statečnost svého syna a velkou dávku štěstí. Ani ona sama si neuvědomuje, jak moc je nepřipravená na to, že by plán skutečně fungoval. Když se však jejich izolovaný svět otevře a Jack pozná, jaké je to Venku, začne klást otázky. Mnoho otázek... Jazykově vytříbený a tematicky ojedinělý román citlivě prozkoumává dětskou duši vystavenou extrémním podmínkám a klade otázky, které inspirují i děsí. Pokoj Emmy Donoghue byl v roce 2010 nominován v užším výběru na prestižní literární cenu Man Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Room, 2010
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy byl takový zdlouhavý a těžko se začíst. Zvyknout si na vyprávění pětiletým dítětem bylo těžší, je třeba se soustředit. Občas mě kluk lezl na nervy. Pak se kniha četla sama. V pěti letech bych ho už dávno nekojila...po stresech a nedostatku jídla jsem se divila že má ještě mléko...ale spíš to bylo pro něj uklidnění. Ale celkově vydařené dílo. Zajímavé a k zamyšlení.
Oceňuji autorčinu odvahu pustit se do příběhu, vyprávěného malým chlapcem, a zachytit vnímání světa jeho očima. Příběh mě kupodivu bavil (dětské myšlení mi toho jako bezdětné až tolik neříká), občas se mi sice trochu pozvednul žaludek nad některými nepříliš nehygienickými peripetiemi hlavních hrdinů, nicméně i to k běžnému životu patří. Navíc na pár metrech čtverečních, kde se toho tolik za celou dobu neuděje. Psychologie i vývoj jednotlivých postav jsou zpracovány výborně a příběh graduje a končí přesně tam, kde má.
Námět fajn, provedení na houby. Ještě než jsem tu knížku začala číst, tak jsem přemýšlela, o čem že to asi bude, protože podle anotace mi to přišlo pomalu jako nějaké scifi.
Nebavilo mě to na začátku, nebavilo mě to ani na konci. Prostě mi to přišlo všechno na jedno brdo: před útěkem „Pokoj, Pokoj, Pokoj“ - útěk „Mami, Mami, Mami“- po útěku „Klinika, Klinika, Klinika“.
Zřejmě to bylo tím, že to bylo psáno z pohledu malého kluka, ale kromě toho, že mě to naprosto odrazovalo od dalšího čtení mě to i neskutečně štvalo. Ve finále tam ani nebyl pořádný konec - tedy soudní proces. Za mě tedy jedno velké zklamání.
Rozhodně plný počet. Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl vyprávění očima pětiletého chlapce. Poté mě příběh tak vtáhnul, že jsem nemohla přestat cist a hlavně tak moc jsem fandila "Mami" a Jakeovi, jak jsem dlouho hlavním hrdinům nefandila. Krásně popsaný svět tam "Venku". Tahle knížka se mi jen tak z hlavy nedostane.
Chvilku jsem si zvykala, že vypravěčem je malé dítě. Pak jsem se ale začetla a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Skvělé, určitě doporučuji.
Do knihy jsem se začetla už od začátku, vůbec mi nevadilo, že vypravěčem je pětiletý chlapec. Bavilo mě číst o životě v Pokoji. Něco po sté stránce se to opravdu rozjelo a nemohla jsem přestat číst. Příběh mě úplně pohltil. Autorka pěkně vymyslela dobrodružnou scénu plnou napětí. Také mě příjemně potěšilo rozuzlení všech tajemství uprostřed knihy. Konec byl sice trochu předvídatelný, ale přesto zajímavý. Jsem ráda že u této knihy nebyl otevřený konec - nevydržela bych čekat na další díl ????. Za mě celkově 5*, určitě mohu knihu doporučit.
Zezačátku mi moc nevyhovoval způsob vyprávění malým chlapcem a jeho omezená slovní zásoba. Za chvíli jsem si ale zvykla a uznala, že prave tímto způsobem může vyprávění získat tu pravou atmosféru.
Tahle kniha je absolutně dokonalá. Snad to nejlepší, co jsem v životě četl. Nejvíce na ní oceňuji, jak autorka dokázala věrohodně napodobit dětský jazyk s všelijakými jazykovými patvary i novotvary (zde bych rád vyzdvihnul především práci překladatelky, která se asi docela zapotila, ale výsledek stojí za to). Spíše sonda do duše dítěte, které do svých pěti let nepoznalo nic než svůj pokoj a o světě "venku" nemá nejmenší ponětí, dokonce pochybuje, že nějaké "venku" vůbec existuje. Příběh smutný i legrační, napínavý i dojemný. Super čtení!
Tak tahle kniha mě naprosto dostala. Bylo to něco nového, něco, co jsem doposud nečetla. Příběh ženy a jejího malého syna žijících v pokoji vás zatáhne do děje a už nepustí. Budete s nimi prožívat jejich radosti a strasti. Budete jim fandit a to do poslední stránky.
Za mě mohu knihu jedině doporučit.
Po přečtení knihy jsem si s hrůzou uvědomila, že něco takového se může stát i nám v běžném životě. Vždyť kolik už bylo podobných případů a kolik jich ještě je a nikdo o nich neví. Je to děsivé, vůbec nechápu, jak někdo může něco takového udelat...
Napínavá kniha. Ze začátku mu vadila dětská mluva Jacka, když jsem to ale překousla (a jsem za to. ráda), přečetla jsem knihu takřka jedním dechem.
Přiznávám, nezvládla jsem to jako celek. Takže různými přískoky a s žaludkem na vodě jsem to probrala a ani mi nevadí, že nevím, kdo vlastně mladou ženu věznil. Tolik krutosti a hnusu v jednom příběhu.
Autorka zvolila zvláštní styl psaní, nejdřív jsem si myslela, že mě knížka bavit nebude, ale opak je pravdou, doslova mě vtáhla do děje a pohltila. Pětiletý Jack a Mami spolu žijí v jednom Pokoji, pro Jacka je pokoj domovem, nemá ponětí, že existuje svět Venku, nikdy se za zdi pokoje nepodíval. Pro Mami je pokoj vězením, jehož stísněnost si uvědomuje čím dál víc... Velice zajímavý a znepokojující příběh, výborný čtenářský zážitek. Doporučuji.
Kniha umožňuje nahlédnout do mysli dítěte, který je celý život zavřené v jediném pokoji. Bylo to zajímavé, jen občas byla slovní zásoba trošku omezená a člověk musí pochopit, o čem se vlastně mluví, ale to je u pětiletého dítěte normální
Velmi zajímavý příběh psaný dětskou naivitou.S takovou knihou jsem se setkala poprvé,je to něco nového a neotřepaného.Doporučuji přečíst,člověk se najednou ocitne v mysli malého dítěte a vnímá svět zas o trochu jinak :)
Uff... Knihu jsem prakticky zhltla, i když je pravda, že jsem si musela nějakou tu dobu zvykat na způsob vyprávění. Ale myslím, že s ohledem na věk vypravěče bylo podání naprosto odpovídající. [POZOR, SPOILER!] Způsob úniku do Venku se mi zdál trochu krkolomný, ale asi to odpovídá tomu, jak moc člověk v takové chvíli potřebuje štěstí, aby se jeho život konečně začal měnit. Autorka podle mého dobře vykreslila Jacka a jeho tvárnost, když k tomu konečně dostal příležitost, stejně jako to, jak se Mami adaptovala Venku, kam celou dobu toužila odejít - šlo to těžko, ale nakonec přeci.
Nejdříve jsem vůbec nechápala, proč má kniha ta dobré hodnocení. Na začátku jsem se nudila, druhá část knihy moje hodnocení naprosto změnila. Čtenář si díky skvělé autorce naprosto dokáže představit co asi Mami a Jack prožívají. A samozřejmě, nikoho nenapadne jak moc bude těžké žít Venku. Tato myšlenka má takovou hloubku a je moc smutné, že se může stát, že ačkoliv je člověk svobodný uvnitř sám sebe tomu tak není.
velmi zajímavé čtení, první polovina přečtená jedním dechem a druhá s velkým zaujetím, protože téma uvěznění a záchrany tu byla mockrát, ale vyrovnávání se s realitou života poté..... Vyprávění z pozice dítěte mi nevadilo.
Ze začátku jsem si musela zvyknout, že příběh je vyprávěn dítětem a chvíli mi trvalo než jsem se začetla. Ale když jsem si na autorčin styl zvykla, knihu jsem nemohla dát z ruky.
Líbilo se mi i filmové zpracování.