Pokoj mrtvých
Franck Thilliez
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513831/bmid_pokoj-mrtvych-bIe-513831.jpg
4
161
161
Lucie Henebellová série
1. díl
Vítejte před branami pekla. Strhující thriller ve stylu legendárního Mlčení jehňátek. Když Vigo a Sylvain přijdou o práci, rozhodnou se svému bývalému zaměstnavateli pomstít. Po dokončení záškodnické akce se baví lehkovážnou hrou – jedou v noci autem s vypnutými světly. Nečekaně srazí muže, který namístě zemře. Nedaleko mrtvoly najdou kufr se dvěma miliony eur a peníze si nechají. Za pár dní se však dozvědí, že šlo o výkupné, které požadoval únosce malé dívky… A tak se stane, že se jejich cesty zkříží se sadistickým psychopatem, který nikdy neodpouští.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , XYZ (ČR)Originální název:
La chambre des morts, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha pro mě byla od začátku silně nestravitelná. Znechuceně odložena.
Za mě velké zklamání. Je to jen jakési dryáčnické a bez potřebné hloubky. Nebaví mě duševní stav mladé kriminalistky. Už jsem od něj četla lepší věci. Tak mně dohromady to otrávilo čtení, že ani nejsem na konec zvědavá. Škoda času.
Přiznám se, že jsem z knihy poněkud rozpačitá. Na jednu stranu se jedná o pořádně zběsilou, zvrácenou a napínavou četbu se spoustou zvratů, na druhou stranu čeho je moc, toho je příliš.
Až příliš mrtvol všude, příliš mnoho utrpení, zbytečné smrti... Tato kniha není pro slabé povahy, protože se tam vraždí děti i zvířata a to dost ujetým způsobem.
Vadily mi podivné metafory, přirovnání, s tím jsem měla problém už u jiné autorovy knihy. Nějak se mi to do těchto thrillerů nehodí.
Také opět klišé, na konci Lucie vše řeší sama v drsných podmínkách... Takový přístup mi přijde už ohraný, do nebe volající, hloupý a nezodpovědný. Chápu, že to je pro účel napětí, ale už je to leckdy trapný.
Celkově se to utne hrozně rychle... Ocenila jsem ale nějaké střípky v závěru a vysvětlení, proč vrah jednal tak jak jednal, ale... Celkově ten konec je prostě divný, i když vypovídá o tom, kdo co zasévá, také sklízí.
Kniha je dle mě přemrštěná, překombinovaná, se spoustou nelogicky (proč někoho bodnou a on normálně funguje??!) Četla jsem ji dlouho, vyčerpávala mě.
Ale kdo touží po literatuře, která mu trochu pocuchá nervy, tak asi dobrý.
Mně tam chyběla jakási logičtější kontinuita příběhu, té hrůzy tam bylo až moc a autor to podal tak nějak šaškovsky drsně a bláznivě.
Mnohých mrtvých mi bylo fakt líto. Fakt nevím, jsem z této knihy dost rozpolcená.
Ale na autora nezanevřu, přes to všechno je to docela zajímavé, i když mi autor nepřijde úplně normální :D
'Když se člověk příliš často stýká se zlem, stane se sám zlem.'
Bolo to zvrátene výborné, ale dve * uberám za všetkých havkov, ktorých...
Celkové hodnocení- dobrý. A to ve škole znamená za 3. Dramatičnost se stupňuje, to zase jo, ale u některých pasáží jsem myslel, že mě šálí zrak. Některá přirovnání jsou jako ze sbírek Jana Nerudy. Při zmínce o chlorofylu jsem dostával kopřivku, ten se zpočátku objevoval snad na každé páté stránce. Konec je hodně urychlený, nějak mi tam chybí ty oběti. Myslím, že tak 4-5 stránek propracovanějšího závěru bychom přežili. A epilog- to je totální úlet. Podle náznaků jsem soudil, že se odehrává v Rumunsku. A ejhle, neodehrává.
Tak jsem velmi zklamaná. Skvělý začátek, zajímavý námět. Ale nestačí mít vraha magora, ještě musí detektiv bohovat se svými démony. Když to není chlast, je to neco jiného. Zbytečně se tak tříští pozornost. Spousta faktických chyb, asi největší bizár je kudla v hrudi až po střenku a osoba si vesele kráčí dál, autor úplně zapomněl, že má nůž v hrudníku...
Detektiv Lucie je matkou dvojčat, spí asi tak pět hodin týdně, ale přesto dokáže souvislosti vyvodit i tam, kde nejsou a neexistuje snad nic, co by nevěděla! Jinak je ale detektivní práce jak z firmy Pat a Mat, nechybí ani klišé, kdy policista jde na děsivé místo, aniž by o tom někomu řekl. No a konec? Ten si nejspíše máme domyslet, protože příběh je zakončen pár větami. A já se taaak těšila na pořádny thriller :(.
U tohoto autora jsem někdy úplně nadšen a na druhé straně má knihy, které mě zklamou. Pokoj mrtvých řadím do takového středu, nenadchlo mě to a ani nezklamalo. Zápletka se mi zdála trochu překombinovaná.
Od tohoto francouzského autora nic moc načteno nemám, nemůžu tedy srovnávat či porovnávat s jinými romány. První případ s vyšetřovatelkou Lucií byl tedy hodně morbidní, ještě že neměl více stran, myslím, že to docela stačilo. Lucii jsem zatím na chuť nepřišla, ale dám ji ještě šanci v jiném případu.
Pokoj mrtvých je čtivý, ale hodně děsivý a hrůzostrašný thriller s pěknou obálkou ! Jen Luciino mateřství zjemňovalo tento morbidní případ !
Příběh jako takový nebyl vůbec špatný, ale ta detektivní část byla katastrofální.
Autor mne hned brzy z počátku otrávil svou neznalostí použití inzulínu. Pak se dopustil několika logických faux pas a závěr se mu také moc nevyvedl – hrůzy zde bylo až to bylo skoro směšné. Těšil jsem se na tuto knihu zbytečně. Šarád s upravováním mrtvol bylo až příliš.
Celkem slušná detektivka, která se šikovně tváří jako temný thriller. Zločin je totiž víc než děsivý a autor si umí díky živé popisnosti pěkně pohrávat se čtenářovou fantazii. Ale zápletka je možná až příliš komplikovaná, motivy jednotlivých aktérů lehce nedořešené a strážmistryně Lucie chvílemi oplývá vědomostmi a kombinačními schopnostmi na hranici věrohodnosti. Hlavní motor vyšetřování, který všechny žene kupředu v závodu s časem nakonec zůstane úplně bez povšimnutí a konec samozřejmě "nenápadně" láká na pokračování.
Kniha je zajímavá už i stylem autora i jeho talentem vytvářet kombinované zápletky. Děj pěkně odsýpá, pomaluje se odhaluje kdo a proč, připadá mi však, že scén "za hranou" je trochu moc a závěr už příliš překombinován!
Děj má spád a kniha je čtivá. Pouze konec byl za mě celkem uspěchaný a možná i nějaké další situace by se dali víc rozvinout. Jinak Lucie mi byla sympatická, ničeho se nebála a měla správně myšlenkové pochody jako vyšetřovatelka. Jen teda nevím, jak se dá skloubit práce policistky s výchovou malých dvojčat, navíc coby matka samoživitelka. Lucka se mi líbila i proto, že ujížděla na čokoládě.
První knížka od tohoto francouzského autora mě přesvědčila o tom, že si musím přečíst i ty další. Mladá policistka Lucie si musí vybojovat své místo v policejním týmu. Nemá pro to ideální podmínky. Stará se sama o děti, je unavená, její nadřízený jí zrovna nefandí. Ale ona je po čertech dobrá. Když se objeví zohavená mrtvola postižené holčičky, rozbíhá se intenzivní vyšetřování. Když nesl otec mrtvé holčičky únosci výkupné, srazili ho dva nezaměstnaní pitomci, Vigo a Sylvain, kteří si výkupné nechali a mysleli, že jim to projde. Všechny nitky příběhu jsou poutavé, krátké kapitoly se příjemně čtou. Těším se na další knihy autora.
Kniha pro hodně silné povahy - hodně krutosti a morbidity. Jinak je ale na stylu psaní znát, že je to jedna z prvních autorových knih. Pouštět jsem se do ní dle komentářů zde nechtěla, ale kvůli Lucii, abych si ucelila její profil, jsem se do knihy pustila - podruhé ji ale určitě číst nebudu.