Pokoj v barvách štěstí 1
Hakuri
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499450/bmid_pokoj-v-barvach-stesti-1-DJJ-499450.jpg
4
99
99
Pokoj v barvách štěstí série
1. díl >
Jednoho dne dojde k únosu mladé dívky. Pro ni je to ale nový začátek, poprvé začne doufat ve šťastný život. Ona mu slíbí, že si ho vezme. On se jí za to snaží do života vnést co nejvíc šťastných chvil. Jedná se o únosce a jeho oběť… Tak proč k sobě mají tak blízko?
Přidat komentář
Tohle je příběh s pomalým rozjezdem. Takže u prvního dílu si možná řeknete jako já, no to jsou ale plky... Až časem se vyjeví, že možná má cenu počkat si, kam to celé povede, a vlastně i odkud, přece jen je tam spousta parádně praštěných lidí (pardon - jsem cca v půlce a zatím jsou praštění všichni). :-)
Moje první manga - takže překvapení, že se čte odzadu dopředu a obrázky, které jsou černobílé, zprava doleva, ale rychle jsem si zvykla.
S čím jsem měla problém byl příběh a minimum textu. Sice je poměrně brzy vysvětleno, proč dívka nemá problém s tím, že jí někdo unesl, ale její chování (v koupelně, na mostě) mi stejně nedává smysl. Ani se nezeptá na jeho jméno??
Přemýšlela jsem, jestli mému nactiletemu já by to připadalo boží a usoudila jsem, že ne. V knihovně ještě kouknu do dalších dílů a rozmyslím si, jestli si je nakonec přečtu nebo ne.
Unikl mi vlastní únos - jak, kdy a jakým způsobem k němu došlo, ale asi to není důležité. Fakt, že pokoj "vytapetovaný" fotkami Sači vůbec nepolekal, byl zvláštní; postupně začínáme chápat, proč ne.
Občas mi přebíhal mráz po zádech, jindy jsem se usmívala. Obecně to pro mě byl velmi nejednoznačný zážitek: nechápu pohnutky únosce - nechová se jako násilník, taky má za sebou nějaké nepříjemné zážitky. Jsem zvědavá na jeho minulost, kterou se snad dozvíme v dalších dílech.
Moje první manga, do níž jsem se nemusela nutit - jinak nevyhledávám ani komiksy, ani humorné obrázky; čas od času je přečtu, ale jen na základě doporučení. Tuhle čtu naopak bez doporučení a druhý díl si určitě nenechám ujít.
Fiktívne príbehy často prekvapia svojou prirodzenou 'surovosťou' výpovedí o reálnom živote, keďže je to iba fikcia. Ale dokáže fikcia hovoriť o živote tak presvedčivo a zároveň odhaliť krutosti a zmiešať ich s láskavosťou?
Áno dokáže a práve tak to bolo aj v tomto príbehu, ktorý je veľmi pekne spracovaný po ilustračnej stránke a po príbehovej je pomerne rýchlo čitateľný s plynulým napredovaním aj s malým počtom postáv. Pri postavách si kladieme otázky prostredníctvom ich myšlienok, čo zohráva významnú úlohu výpovede tohto príbehu. Ale dá sa to čítať aj bez zamyslenia sa, ale čitateľ sám seba ochudobňuje do značnej miery z hľadiska osobnej hĺbky príbehu
Ano, tak tohle si mě získalo. Říkala jsem si, že to bude zajímavé, protože knih o stockholmském syndromu se mi do rukou dostalo hodně málo.
Avšak ono je to ještě lepší. Protože začnete pochybovat, jestli o stockholmský syndrom vůbec jde.
Sama jsem se přistihla, jak si říkám, že únos byl pro hlavní hrdinku to nejlepší, co se jí v životě stalo a že jí to vlastně přeju (v dobrém slova smyslu).
Zarazil mě začátek knihy, kdy je čtenář rovnou vržen do části po únosu, hezky do bytu onoho únosce, kdy se hrdinka rozplývá, že je šťastná. Ale postupně si to sedlo a já doufám, že se v dalších svazcích dozvíme jak únos proběhl a co vedlo hlavního hrdinu k tomu činu. Ty náznaky mi nestačí.
Souhlas s komentářem níže. Unesená dívka byla krutě týraná, zanedbávaná a ponižovaná rodiči, kteří si na ní vybíjeli zlost a nenaučili jí, jak se pohybovat ve společnosti a světě vůbec (neumí ani nakupovat, protože to nikdy nedělala ani neviděla). Neví, co je normální vztah, neví, jak vypadá normální život, má výchovou zdeformované myšlení a tápe ve správných postojích. Spolužáci jí šikanovali a její ztrátu komentují slovy: "Stejně byla jenom na obtíž."
Je tedy vydaná na pospas svému únosci, který se k ní většinou chová hezky a pozorně až na podivné zkoušky (hrané zastrašování břitvou, nemůže pochopit, proč se oběť únosce nebojí). Dívka si namlouvá, že jí vysvobodil z trápení a i když ví, že si možná něco nalhává nebo všechno není v cajku, rozhodne se, že s únoscem prožije dny plné štěstí, je jí s ním lépe než s příbuznými, konečně si jí někdo všimnul a pečuje o ní! ... "Zkusím tomu uvěřit, protože nic jiného nemám." Oba o druhém pochybují, v něčem se přetvařují, ale zároveň je jim spolu hezky. Jak píše Tenebris, snadno se hlavně ze strany únosce může něco zvrtnout, je to křehké něco, co dívka nazývá štěstím. Na rozdíl od komiksu s lesbistickou tématikou Sbohem, růžová zahrado, je to přece jen trochu o něčem a k zamyšlení, ač opět zjednodušené, dává nahlédnout do motivací a psychiky plastičtějších postav. Zajímavé téma, nic extra, špatné to ovšem není. Posmutnělé, neobyčejné,nenormální, patologické a zároveň křehce hřejivé čtení plné naděje v lepší zítřky.
"To, jak se člověk dívá na svět, závisí na tom, jak se cítí." (A co v minulosti prožil). "Kdybych měla jiné rodiče, dívala bych se na něj jinak."
Nevím, co bych k tomu řekla. Mám z toho takové smíšené pocity.
Je to takový zvláštní vztah mezi hlavními postavami. Je to milý, přesto i děsivý vztah, kdybyste to dali do reality. Jelikož toto je ovšem fikce, tak se mi to i líbilo. Byla jsem za hlavní postavu ráda, že jí unesl a hezky se o ní stará. Přesto mě ta myšlenka, jak by se mohl jejich vztah zvrtnout neopouští.
Tudíž mě zajímá, jak to bude vypadat v dalších dílech.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Pokoj v barvách štěstí 1 |
| 2023 | Pokoj v barvách štěstí 3 |
| 2022 | Pokoj v barvách štěstí 2 |
| 2023 | Pokoj v barvách štěstí 4 |
| 2023 | Pokoj v barvách štěstí 5 |
Pěkně zpracovaný příběh zachycující vztah mezi únoscem a obětí...kladoucí velmi důležitou otázku - pro ty, co nepoznali nikdy štěstí a dostanou k němu přístup, mají strach o něj přijít...ti, kteří štěstí nezažili, se nemají čeho obávat...