Pokojská
Nita Prose
Pokojská / Chyžná série
1. díl >
Molly je na světě úplně sama. Je zvyklá být při své práci v hotelu Regency Grand neviditelná. Načechrává polštáře, utírá prach a střeží tajemství procházejících hostů. Je jen pokojská – proč by si jí měl někdo všímat? Molly se však ocitne ve středu pozornosti, když objeví nechvalně proslulého hosta, pana Blacka, mrtvého v jeho posteli. Tohle není nepořádek, který by se dal snadno uklidit. A jak se Molly zaplétá do pátrání po pravdě a poslouchá, co jí našeptávají stěny hotelu Regency Grand, objevuje v sobě sílu, o které neměla tušení. Je jen pokojská – možná má ale schopnost vnímat to, co ostatní ne. Čtivý a okouzlující příběh o tom, že každý si zaslouží být viděn a že pravda není vždy černobílá – můžete ji najít ve špinavých, tmavých koutech...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
The Maid, 2022
více info...
Přidat komentář
Asi jako mnoho z vás, co jste tuto knihu četli, bych ji rozhodně nezařadila jako thriller. A rovněž jsem si představovala z anotace něco jiného. Začátek byl hodně rozvláčný a hlavní hrdinka Molly se mi těžko vnímala. Ale když to nevzdáte a budete číst do konce, myslím že i vy shledáte na této pokojské něco, co tak nějak pohladí vaši duši.
"Ale teď vím, že má síla spočívá i v něčem jiném v mojí mysli. A taky v mém srdci.
Nakonec měla babička pravdu. Ve všem. Úplně ve všem.
Čím déle žiješ, tím víc se naučíš.
Lidé jsou záhada, kterou nelze rozluštit.
Život se vždycky nějak vyřeší sám.
Nakonec všechno dobře dopadne. A pokud to dobře nedopadlo, pak ještě není konec."
Ale jo, nakonec se mi to líbilo. Podtitul "vy ji nevidíte, ale ona vidí vás..." mi připadá docela matoucí. Zrovna tam, kde o něco jde v zápletce, i aktéři viděli ji. Ale to je asi málo podstatný detail.
Čekala jsem původně něco docela jiného. Takže nečekaný obsah pomohl zlepšit mé hodnocení.
Pěkná oddechovka.
Příběh "divné" Molly, pokojské, kterou vychovávala babička a její boj se sociální interakcí.
Lehké, čtivé, na pozadí detektivní zápletka, místy vtipné a místy myšlenky a pravdy, které jdou do hloubky.
Líbilo se mi.
Hotel, pokojská a spousta tajemství různých lidí. Skvělý námět, ve zpracování by šlo najít pár mezer, ale pozitiva převažují.
Líbilo se mi netradiční uvažování hrdinky, její přístup k životu a problémům, bylo to jak z jiného světa, trochu.
3,5*
Na knihu jsem slyšela a hodně chvály, v jednu dobu mi přišlo, že ji vidím všude. Rozhodně se jedná o zajímavou dějovou linku, kdy pokojská Molly je jiná než ostatní. Nemá to v životě lehké, sotva vyjde s penězi a sociální kontakty jsou pro ni náročné, často věci nechápe nebo si je vykládá špatně. U Molly je snaha o vykreslení postavy občas až přehnaně zkarikaturovaná. Děj za mne plyne až příliš pomalu a ze začátku jsem měla velký problém se začíst, nicméně je to příjemná oddechovka, která rozhodně dokáže pobavit i pohladit po duši.
Super letní oddechovka. Takový konec jsem nečekala. Děj svižně plynul.
Jako čtení k vodě či odpočinku, doporučuji
Bohužel mě tato kniha velice zklamala, nechala jsem se nalákat skvělou anotaci ale hlavní hrdinka mě tak neuvěřitelně rozčilovala, že jsem knihu odložila a už se k ní asi nikdy nevratim
Další thriller od Ikaru? Těch nemám nikdy dost. Kniha Pokojská mě zaujala nejen svou obálkou, ale i velice poutavou anotací, kterou vám dám do komentářů. Navíc se mi samotné v hlavě odehrával podobný příběh k napsání. Potřebovala jsem se přesvědčit, zda už ho někdo nevymyslel za mě. :)
Hlavní postavou románu je pokojská Molly. Velice oddaná pracovnice hotelu Regency Grand. Miluje úklid a vše kolem něj. Vrcholem jejího blaha je čistě uklizený pokoj, připravený pro nové hosty. Molly je jednou z nejpečlivějších pokojských, i přesto se dozvídáme, že je její práce podhodnocena a ona má po smrti babičky problém platit nájem i jídlo.
Molly je obklopena díky své práci mnoha lidmi, ale jen málokdo z nich se chová jako opravdový přítel. Většina hostů ji přehlíží. Ti, co se jeví jako kamarádi ji neváhají za jejími zády srážet.
Příběh o pokojské je velice psychologický a emotivní. Také obsahuje nejedno moudro, které jsme si z knihy vypsala.
Postava Molly je zajímavá, originální a zároveň z ní máte rozporuplné pocity. Je hloupá, nebo to jen hraje? Ona zkrátka VŠE vidí.
Jakmile Molly najde v jednom z pokojů mrtvolu bohatého hosta, začne vyšetřování. Kdo bude podezřelý? Koho zatknou? Jaká je příčina smrti?
Celý příběh jsem si maximálně užila. Postavy byly nepředvídatelné, děj krásně plynul. Psychologické úvahy pokojské mě dostávaly do kolen. :)
Oblíbené věty z knihy:
Jsi jen stará duše a na to bys měla být hrdá.
Neni důležité, co si myslí jiní, je důležité, co si myslíš ty.
Nemá smysl drásat si nervy, když je konec stejně nevyhnutelný.
Nejprve to na mě působilo jako pohlazení po duši. Knížka se krásně četla. Příjemné čtení. Potom byla dokonce i napínavá. Moc hezká knížka.
Se zařazením knihy mezi detektivky-krimi-thrillery bych asi váhala. Spíš je to takový románek s detektivní zápletkou. Ale příjemný, milý, dobře se četl.
V hotelu se stala vražda a tu objevila podivínská pokojská. Molly to má těžké, nerozumí mnohým situacím nebo si je špatně interpretuje, svérázně myslí a mluví, nerozumí ani mimoverbální komunikaci, tápe ve vztazích, které je těžké dešifrovat a když se někdo směje, zeptá se, zda se směje jí nebo s ní, protože babička jí vysvětlila, že v tom je velký rozdíl. Postava je spíš zábavná než vypiplaná, Molly občas sklouzává do přílišné karikatury a někdy je její naivita už moc přehnaná, i když je ve společenských vztazích nezkušená, není nejbystřejší a k tomu má psychický handicap. Napětí knize ovšem (nejsilněji vprostřed) neschází a čtenáře obsah nezatíží, přitom všem však nenásilně a originálně zavede do jiného světa těch, co stojí out.
I Molly, která nade všechno miluje svojí práci, může být pro společnost přínosem (pokud za ní někdo stojí a mírně jí občas pomáhá), může se (někomu) zdát i sympatická a tak je to i s touhle vcelku zábavnou, svým způsobem milou, pohádkově zakončenou kriminálkou.
Děj se rozjede až po pár stránkách, nenechte se odradit počáteční popisností, která se hodně věnuje pracovní náplni jedné neobyčejné pokojské.
Kniha je protkaná babiččinými výroky, na něž si Molly v různých situacích vzpomíná: "Když všechno ostatní selže, ukliď." "Připomeň si všechny dobré věci, za které jsi vděčná." "Ubohá společnost je horší než žádná." "Potřebuju pořádný hrnek čaje, ten vyléčí téměř vše."...
Krom všeho jiného, kniha je také o lásce k uklízení, tomu doslovnému i tomu neladu, co je v nás uvnitř: "To, co není v pořádku, je nepořádek, který je třeba uklidit."
No nic, nějak se mi v bytě po malířích udělal bordel, takže si beru hadr, voňavé přípravky a jdu taky trochu makat.
Zpočátku takové nemastné-neslané, ale jak jsem se prokousala Pondělkem, začalo to být víc zajímavé a čtivé. "Jinakost" hlavní hrdinky celému vyprávění dává lehce komický nádech.
Celkem nuda. Pokojská, která je mimo realitu a nechápe vůbec nic a vychovává ji babička. Vražda, policie a pokojská, která je jako z jiné planety. Nemá to spád, napětí a zbytečné vracení se k minulosti aby měla kniha hodně stránek. Nápad dobrý ale autorka neumí vytěžit to napětí a nervozitu do konce jak to dopadne.
Já jsem se do toho nejdřív teda vůbec nemohla začíst a skoro jsem Pokojskou odložila, zhruba ve třetině se ale rozjela a nakonec to bylo fajn. Ten začátek byl ale teda nepovedenej.
Hlavní postava je strašně zvláštní, autistické spektrum má vychýlené maličko jinam a ze začátku jsem nesnášela její promluvy, jelikož se mi zdálo, že se vyjadřuje jako robot... Alespoň než mi došlo, že to není nedostatek, ale záměr autora. Počítejte ale případně s atypickým vypravěčem, ne každému to sedne. (Mně teda moc ne)
Trochu mi lezla na nervy postava přemoudřelé babičky, která chrlí jedno strojené moudro za druhým. Přijde mi, jako že si autorka vymyslela tyhle rádoby deep průpovídky při meditaci ve sprše, a potom se rozhodla napsat pro ně scénu na míru, což ale za mě ve výsledku vyzní maličko neautenticky.
Detektivní zápletka není úplně nejhlubší, hádanky a vyšetřování jsou spíš na pozadí. Většina děje se motá okolo fungování hotelu a "neviditelnosti" jeho personálu. Protože jsem sama ještě na škole jedno léto v hotelu pracovala, musím ocenit, jak strašně přesné to celé bylo. (V mém případě se to teda obešlo bez vraždy, ale i tak)
Poněkud rušivě působilo několik logických kiksů (Když kolem vás někdo proběhne, tak většinou nestihnete přečíst text na papíru, co mu kouká z kapsy.)
Po dočtení knihy mohu říci, že se mi to teda celkem líbilo, ale kdybyste se mě zeptali tak po prvních třech kapitolách, doporučila bych vám, ať to v žádném případě nečtěte. Pokud jste zhruba ve stejné pozici a váháte, zda to neodložit... Dejte knížce ještě šanci.
Já Vám nevím...nějak se nemůžu rozhodnout, jako plus hodnotím to, že se kniha četla velmi dobře, ale celkově? Příběh, děj a postava Molly jako holky tak trochu jiné a naivní, která je neviditelná mi svým způsobem lezli na nervy, od druhé poloviny jsem si říkala, že se to lepší, ale i tak se spíš přikláním k průměru. Ale četlo se to hezky.
Nejde o nějaké extrémně strhující čtení, ale zápletka je nevšední, audiokniha je skvěle namluvená, umocnila čtenářský zážitek, určitě tenhle thriller doporučuji. :)
Myslím, že anotace k této knize je dost zavádějící, přesto se z toho vyklubalo docela zajímavé čtení.
Molly mě strašně bavila. Svou odlišností, naivitou, určitou prostoduchostí a poctivě se řídící radami a poučeními do života své babičky mi trochu připomínala Forresta Gumpa - ale v ženských šatech. Akorát oproti němu měla (aspoň v začátku knihy) trochu pech na lidi kolem sebe.
Četlo se to strašně dobře a lehce, troufám si říct až pohádkově. Pokud se v tom čtenář nechce zbytečně šťourat a nechá se pohltit příběhem mladé dívky, které byl do vínku dán určitý handicap "divnosti", a smysl svého života našla v elegantní uniformě, lásce k čistotě a vozíku plnému voňavých mýdel a lahviček, je to to pravé čtení.
Posloucháno jako audiokniha. Když jsem poprvé zaslechla přednes Marie Štípkové, přiznám se, že jsem se trochu zhrozila. Ale po pár minutách, kdy jsem měla možnost Molly poznat, jsem pochopila, jak je její interpretace vlastně dokonalá.
Patřím k těm šťastlivcům, které kniha bavila od začátku až do konce. Ne vždy si z knihy potřebuji odnést nějaké vědomosti či moudré poučení. Mnohdy (a k poslechu především) vyhledávám přesně takové nenáročné příběhy, které zkrátka zaujmou a zpříjemní nepříjemný úklid či práci na zahradě. A přesně to jsem od “POKOJSKÉ” dostala.
Štítky knihy
záhady tajemství úklid Aspergerův syndrom psychické problémy introvert hotely pátrající amatér
Sága Norenová policie Malmö, zaznělo mi v uších nedlouho po začátku audioknihy, a byla jsem doma.
Pokojskou s aspergerem interpretovala geniálně Marie Štípková. Hlas znamenal tentokrát hodně; jitřil emoce (zdaleka ne vždycky sympatické), neposkytoval prostor variabilním reakcím, důsledně útočil na trpělivost a mařil jakékoliv naděje na "normální" komunikaci.
Námět je skvělý. Nechybí napětí, ani dojetí. A líbí se mi obálka.
Co se mi nelíbilo? Jak to shrnout? Absolutní dořečenost. Nadúroda ušlechtilosti. To, že křehké okamžiky, které jsou nejpůsobivější tehdy, když se jen tak mihnou, byly nemilosrdně rozpitvávány a recyklovány. Mužské hlasy, které - s výjimkou největšího prevíta - působily jeden jako druhý nesnesitelně svatouškovsky.
SPOILER:
A nelíbilo se mi, že někdo, kdo si tolik považoval odkazu babičky, že nejlepší je říkat pravdu, vzal samozvanně do svých rukou spravedlnost a bez stínu na duši tu pravdu blaženě pominul.
Takže co? Vůbec nelituju, že jsem si titul koupila. Ale za víc než tři hvězdičky to tentokrát nebude.