Pokojská
Nita Prose
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485634/bmid_pokojska-dpE-485634.jpg
4
387
387
Pokojská / Chyžná série
1. díl >
Molly je na světě úplně sama. Je zvyklá být při své práci v hotelu Regency Grand neviditelná. Načechrává polštáře, utírá prach a střeží tajemství procházejících hostů. Je jen pokojská – proč by si jí měl někdo všímat? Molly se však ocitne ve středu pozornosti, když objeví nechvalně proslulého hosta, pana Blacka, mrtvého v jeho posteli. Tohle není nepořádek, který by se dal snadno uklidit. A jak se Molly zaplétá do pátrání po pravdě a poslouchá, co jí našeptávají stěny hotelu Regency Grand, objevuje v sobě sílu, o které neměla tušení. Je jen pokojská – možná má ale schopnost vnímat to, co ostatní ne. Čtivý a okouzlující příběh o tom, že každý si zaslouží být viděn a že pravda není vždy černobílá – můžete ji najít ve špinavých, tmavých koutech...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
The Maid, 2022
více info...
Přidat komentář
Nenechte se odradit pomalým začátkem. Konec vás rozhodně překvapí, a to hned několika odhaleními. Tleskám!
Příjemné pohodové čtení, žádná super napínavá detektivka, ale pohoda, místa úsměvná, místy s moudrými citáty hrdinčiny babičky.
Do knihy jsem se vrhla plná očekávání, čekalo mě spíše zklamání. Prvních 100 stran se neuvěřitelně vleklo, několikrát jsem si řekla, že číst přestanu. Nakonec z toho byl klidný detektivní příběh, který však nepřekvapil. Ráda Pokojskou zařadím mezi své přečtené knihy, znovu se k ní však nikdy nevrátím.
Příběh fajn, jen se mi kniha nějak nechtěla číst, hodně jsem se do čtení nutila.
Ze začátku jsem přemýšlela, jestli mám vůbec pokračovat ve čtení. Poté mě ale knížka doslova chytla.
Hlavní postava je poněkud zvláštní, ale postupem času si vás získá.
Zajímavá detektivka a už se těším na pokračování.
Takové poklidné čtení při marodění. Lehounce plynoucí příběh jedné pokojské, která se stala svědkem zločinu. Velikou roli zde hraje soucit, ať už v hotelovém pokoji, nebo v Mollyně životě. Určitě si přečtu další díl.
Je to taková zvláštní netypická detektivka, která mi upřímně moc nesedla. První polovina knihy měla ještě jakžtakž spád, druhá půlka knihy šla hodně dolů.
Já vám nevím...ono by to bylo asi i dobré, kdyby to ale nebylo tak hrozně hloupé...
Ano, každej jsme jinej, jinak vidíme určité situace a jinak reagujeme, a je to tak v pořádku.
Ale tohle se prostě nečetlo dobře, ten styl mi nesedl, je to jako když deváťák řeší matematickou úlohu pro prvňáčky..
Ta rádoby "detektivní" zápletka je děsná.
Morální zápletka a celkově pojetí knihy mi zkrátka nepřipadalo dobré.
Výhodou je, že je to tak jednoduché, že to máte hned přečtené, ale do dalšího dílu se pouštět nebudu, promiň Molly.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Nelíbila se mi interpretace, asi to není chyba paní Štípkové, asi ten projev vystihla správně, jen se to nedalo dlouho poslouchat. Z tohoto důvodu jsem poprvé poslouchala audioknihu zrychleně.
V příběhu se mi líbilo vyprávění o babičce, která se snažila vnučku připravit na život, ve kterém si jednou bude muset umět poradit sama. Celkově se mi kniha nelíbila a ani bych jí nedoporučila.
Molly je pokojská v hotelu, zbožňuje pořádek a čistotu, svou práci miluje. Přátele nemá, babička která ji vychovala, zemřela. Její vyjadřování se, je mnohým k smíchu. A pak najde mrtvého hosta a sama se dostane do podezření.
Líbila se mi hlavní postava, její vzpomínky na babičku. Detektivní zápletka mi přišla nedotažená a rušivá.
Kdybych mohla dát 3.5, rozhodně bych to udělala, protože některé části byly slabší. Nesedla mi Giselle a nechápala jsem, co na ní Molly vidí, a sama hlavní hrdinka byla občas otravná. Ale jinak šlo o spíš humoristický příběh o jednom autistovi, který našel lásku, i když s poněkud předvídatelným koncem.
Přečetla jsem si název a podtitul a řekla jsem si: "Zajímavé, to by mohl být zajímavý psychologický román." Pak jsem v knihovně zjistila, že je to zařazené jako detektivka a moje představa o ději se poněkud rozmlžila.
Začátek bych popsala jako: "Řekni někomu, že jsi autista, aniž bys použil slovo autista." Nic proti tomu, pokud by teda první dvě kapitoly nepůsobily jako kolovrátek a taky si nejsem úplně jistá, že je dobrý nápad, když se ženská autistická hrdinka projevuje typicky mužskými projevy autismu.
Co se samotného příběhu týče... pomalý rozjezd, docela slušný střed a happy end, který se to snaží alespoň trochu zachránit tím, že vybalí pár opravdu nečekaných pravd.
Celkově nevím, co si o tom myslet. Neurazilo to, ale ani mě to nijak zvlášť nenadchlo. Možná bych dala 3,5 hvězdy, kdyby to šlo, ale ty tři jsou taky dost přesné.
Na tuto knihu jsem narazila náhodou, a protože jsem sama bývala pokojská, chtěla jsem si přečíst jiný druh příběhu s tímto povoláním v hlavní roli. A jsem lehce zklamaná. Příběh jako takový je, dle mého, už otřepaný. Nepřijde mi nijak originální, ani zajímavý. Na to, že je to thriller, jsem očekávala dramatický děj s lehce drastickým koncem. Celá zápletka je velmi snadno dešifrovatelná už od prvopočátku - ne přímo všechny okolnosti nebo aktivity, které jisté postavy provozují, ale jakmile se nějaká postava objeví na scéně, hned víte, jestli je kladná, nebo záporná. Není tam žádný nádech tajemna, ani nemusíte provádět vlastní detektivní práci, abyste pochopili, že je ta daná postava prostě špatná, nebo dobrá. Skoro všechny postavy mají ve svých charakterech lehce zakódovanou morální šedost, ale jediná čistě morálně šedá postava je hlavní hrdinka. Ostatní postavy mají spíše chameleonský charakter (což nepovažuji za morálně šedý, ale ohýbání si postavy autorkou, jak se to zrovna v určité části příběhu hodí). Celkově knihu asi nemůžu úplně doporučit. Spíš než thriller navozuje kniha pocit, že čtete velmi odfláknutou detektivku s přeslazeným koncem, který je možná chvíli uspokojující, ale ve výsledku knize spíše uškodil.
Tak nevím, tohle mě nijak nenadchnulo. Hlavní hrdinka mě spíše iritovala. Nevím, když si vzpomenu namátkou na Fern z Hodné sestry anebo Eleanor z knihy Eleanor se má vážně skvěle, které také trpěly určitou formou autismu, bylo to obohacení příběhu, minimálně emoční a mělo to k vyznění příběhu nějaký význam. Zde na tom vlastně byla vystavěná celá (opravdu jednoduchá až naivní) zápletka a přesto jsem hrdince skoro nic nevěřila, spíš mě štvala:-). Navíc, jestliže mě v knize baví první půlka více jak druhá ( ta je zde fakt k pousmání), nehodnotím nijak vysoko. Takže jestliže budete hledat mysteriózní příběh, na který láká obálka, v této knize ho určitě nenajdete. Je to opravdu pomalu plynoucí román s jednoduchou detektivní zápletkou a trochu pohádkovým koncem. A prý se chystá pokračování, tak mu přeju, ač já u toho nebudu, mnoho spokojených čtenářů. Za mě ale slabší tři *, bohužel.
Po pár stránkách jsem si pomyslela, že asi půjde o špatný překlad, protože hlavní postava mluví hodně divně, ale ukázalo se, že je to záměr autorky a jde o výborný námět. Moc mě to bavilo až do šestnácté kapitoly. Čtivé, bezvadné! Pak jakoby ten příběh dopsal někdo jiný, akce a situace se změnily v naivní dívčí románek. (O prsten v zastavárně už se nikdo nezajímal?) Poslední minuty babiččiny smrti si autorka taky mohla odpustit a závěrečné vysvětlení vůbec neodpovídalo povaze hlavní hrdinky.
Pokojskou Molly jsem si prostě zamilovala :) .... Ano, je "jiná" díky tomu, že ji vychovávala babička, ale jiná v tom dobrém slova smyslu ..
Mně se kniha velmi líbila a má vyjít i druhý díl, tak se těším :) ...
Jak moc já v té Molly viděla jednu kolegyni! To je naprosto neuvěřitelně skvěle popsaný příběh člověka velmi inteligentního, ale zároveň s nízkou sociální inteligencí. Reakce okolí odpovídaly i u té kolegyně a úplně se míjela účinkem snaha vysvětlovat někomu, že "ona to tak nevnímá". Nedávno jsem se dozvěděla, že tento rys patří typicky i k lehkým i těžším formám autismu.
Každopádně v knize je to velmi dobře popsáno. A k dějové lince samotné - konec jsem tedy vůbec nečekala. :-)
Příběh neviditelné pokojské, která díky své povaze naletí nejednomu člověku a rázem se dostává do podezření ze spáchání zločinu.
Molly je fakt divná. Chvíli se zdá být až hloupá, chvíli naprosto geniální.
Pokojská
Ta Molly Grayová je extrémně naivní, slušná a naprosto bezelstná osůbka. Takový Forrest Gump v sukních. Její babička byla moudrá žena. Já jsem si nejdříve myslela, že je dokonce i nějak duševně nemocná, třeba schizofrenie by se hodila. Ale autorka se ráčila vydat jiným směrem. Chtěla jsem vidět, co z toho vyleze.