Pokrevní bratři
Ernst Haffner
Román, jenž poprvé vyšel v roce 1932, je intenzivním, otřesným a autentickým svědectvím života několika mladistvých bezdomovců v Berlíně na počátku třicátých let 20. století. S realismem hlubokého smutku autor sleduje osud tlupy P o k r e v n í c h b r a t ř í , líčí jejich krutý boj o přežití, jakož i nezkrotnou touhu po svobodě, jež mnohdy vrcholí temnými orgiemi. Autor však svým hrdinům přiznává také důstojnost a naději na lepší budoucnost.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Bluts-Brüder, 2013
více info...
Přidat komentář
Dobře napsaná kniha, která se velice dobře četla. Těžký život měli chlapci v Německu před válkou
Vse napsane v komentarich, neni co dodat. Jen nechapu tak nizke hodnoceni, kniha je sice jednoducha, ale pravdiva. Jednoduse psana pravda o zacatku 30 let 20 stol.v Nemecku, kdy se k moci hlasil Hitler. A zvitezil hlavne proto, ze ho zacali volit takovi bezdomovci, chudi, slibil jim praci, lepsi zivot. Kdyby to uz tehdy vedeli, jak to vse dopadne.
Docela syrový popis meziválečného Berlína. Bída těch lidí si později našla nástroj pomsty,který smetl především je samotné.
Ve velkém městě má člověk vždycky jistotu, že realta, ve které žije, je jen jednou z mnoha možných a paralelně jsou tu i jiné. Ani to nemusí být ve třicátých letech v Berlíně, aby si několikrát denně nezopakoval, že jen z milosti velké Náhody to nejsem já. Velmi syrové, ale ne prvoplánově senzační, pouze popisné. A ještě to vědomí, co je čekalo v letech následujících, kdy měli věk zrovna tak pro armádu….
Vcelku zajímavá sonda do života berlínské mládeže bez domova. Autor se navenek zabývá celou tlupou Pokravních bratří, hlavní příběh zde ovšem píší kamarádi Ludwig a Willi, kteří se navzdory době a tlupě snaží živit slušně, a přesto se stále potýkají se zákonem. Jsou to opravdu pozitivní hrdinové, ne jako jiní bezdomovci, kteří jsou podsvětím semleti. Kniha je aktuální i dnes, vždyť nezaměstnanost v Berlíně je kolem 14%. Místní chudina je docela neviditelná, ale ten kluk, co vypadá jak hipster bez iPhonu nebo ten děda s igelitkou vás najednou překvapí prosbou, abyste mu dali svou dopitou flašku piva.
Co mi na českém vydání knihy vadí, jsou mezery v překladu, namátkou (str. 80): "Na rohu Ackerstrasse a Alsaské ulice..." - nechápu, proč měl překladatel potřebu jednou pojem nechat v originále a podruhé přeložit.
Jedna z knih, která končila na nechvalně proslulých nacistických paličských hranicích. Autentický vhled do života spodiny v Berlíně přelomu dvacátých a třicátých let. Ernst Haffner pracoval jako sociální pracovník a měl život ztracené mládeže dobře nastudovaný. Ze svých zkušeností dokázal sestavit čtivý příběh bezmoci, hladu, špíny a snahy přežít za každou cenu. Umně do něho zakomponoval všechny možné alternativy, z nichž jen málo končilo nadějným a slušným způsobem. Haffnerova stopa mizí s nástupem nacismu k moci a není těžké uhádnout, co se s ním asi stalo ...