Stříbrné stíny
Richelle Mead
Pokrevní pouta / Pokrvné putá série
< 5. díl >
Nadcházejí velmi temné časy... V předešlém díle Sydney Sageová učinila životní – a nevratné - rozhodnutí. Uposlechla svůj šestý smysl a rozhodla se hodit za hlavu všechno, v čem vyrůstala. Přesněji řečeno všechno, co jí do hlavy vtloukali Alchymisté. Jí i Adrianovi se celý svět rozbil na kousky. Nezbývá jim teď nic jiného, než ty kousky trpělivě sbírat a snažit se vrátit svůj vztah tam, kde byl dřív. Pokud ale chtějí začít myslet na lásku, musí v první řadě přežít. Sydney je lapena v nepřátelském světě a stojí ji spoustu sil, aby neztratila sama sebe. Adrian by si také rád zachoval víru, že se všechno v dobré obrátí, ale pak se ho znovu zmocní staří démoni a nová pokušení. Začíná být jasné, že je čekají velmi temné časy...... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2014 , DominoOriginální název:
Silver Shadows, 2014
více info...
Přidat komentář
Menší SPOILER!
Tento díl nemůžu hodnotit jinak než zatraceně kladně.
Knihy od Richelle Mead ať už Vampýrská Akademie, Sukuba nebo Stříbrné stíny miluju a ještě mě žádný příběh nezklamal.
Tentokrát jsem se bála, abych se nenudila v celé první polovině knihy kde Adrian hledá Sydney, ale ani jsem se nenadála a bylo vše tak jak má být, i když měli honičku až do konce :)
Akorát tedy lidi... ten konec?! Vážně?! ... Dá se říct, že kniha končí, jako začala. Doufám, že tentokrát nebudu muset čekat tak dlouho na objevení naší slaďoučké morojky:)))
Tento díl mi připadal asi nejdrsnější ze všech. Jsem moc zvědavá, jak to dopadne!!!!!! Tak huráááá do šestého dílu!
Dokonalost. Jinak to popsat neumím. Ze začátku mě to vtáhlo do děje natolik, že sama jsem se cítila fakt děsně. Bylo mi smutno a teskno. Neustále jsem byla v takovém napětí, že jsem měla co dělat abych nepřeskakovala slova a věty. Nutně jsem potřebovala vědět co se bude dít dál. Neskutečně jsem se v té knize utopila. Dlouho jsem takhle nic neprožívala. Sakra, vždyť já tenhle díl přečetla za osm hodin! A pak jsem měla co dělat, abych hned nezačala číst další díl (což by mě asi zabilo :D )
Prostě si to nemůžu vynachválit :)
„Co ty to s těmi děvčaty máš, drahý? Buď pro tebe neznamenají vůbec nic, nebo naopak všechno. Vždycky je to extrém.“
„Protože nedělám nic jen napůl, mami. A hlavně, když se to týka lásky.“
Pokud čtete knihu, kde se střídají dva vypravěči a jeden z nich se dostane do zapeklité situace, tak pak vám může začít připadat vyprávění toho druhého trochu nudné.
Po konci Ohnivého srdce je jasné, že se tomuto čtenář Stříbrných stínů nevyhne. Zatímco se Sydney poznáváme strasti pobytu v nápravném centru a snaze kontaktovat se s někým z okolí, s Adrianem prožíváme čirou beznaděj a zoufalství, protože Sydney se mu najít prostě nadaří. Po počátečních nezdarech tak upadá do letargie a pomalu přestává doufat, že ji dokáže najít.
Domnívám se, že právě Adrianův charakter je tu vykreslen velmi dobře. v žádném případě není ideální a uchyluje se i ke špatným rozhodnutím, kterých lituje a snaží se je napravit. Vážím si ho za vše, co pro Sydney udělal.
„Ze zvyku jsem si sáhla na krk a chtěla se dotknout křížku, který jsem už dávno neměla. Nedovol jim, aby tě změnili, modlila jsem se tiše. Zachovej mi moji mysl. Ať vydržím všechno, co přijde."
Sydney v mých očích postupem času stoupla. Nejdříve jsem si říkala, že příběh "nudné alchymistky" mě nezaujme tak, jako to dokázala povahou naprosto odlišná dhampýrka Rose, ale nyní si jinou hlavní hrdinku Pokrevních pout nemůžu představit.
Knize dávám pět hvězdiček a rozhodně mě zajímá, co si pro nás připravila autorka v posledním díle.
Wow. Richelle Mead opravdu ví jak napsat dechberoucí knížku.
Knížka se ubírá svižným tempem, v každé kapitole se něco stane, někdy je to menší akce, jindy úplně monumentální. Adrian byl ze začátku trošku na ránu, ale pak si to u mě zase napravil. Sydney je naprosto úžasná, při kapitolách z nápravného centra jsem si div nezarývala nehty do dlaní.
Posledních několik kapitol jsem přečetla neskutečně rychle a jak jsem čekala, na konci se opět objevil slušný cliffhanger.
Moje jediná výtka je, že veškeré vedlejší postavy ustoupily tak do pozadí, že tam skoro vůbec nevystupovaly. Pravda, děj knížky tomu moc prostoru nedával, ale eskapády Angeliny mi chyběly.
Každopádně, jedná se o jednu z nejlepších knížek, kterou Richelle Mead napsala. 5*
Konečně se tato série zlepšila! Skvělý díl plný napětí, navíc to místo kde se to odehrávalo bylo šíleně zajímavé! Ale je to jediný díl ze série, který se mi líbil, a nemyslím si že se to vyplatí číst kvůli jednomu dílu...Autorka touto sérií opravdu zklamala.
Šíleně napínavý díl! V knize byly momenty u kterých jsem nemohla knížku zavřít, protože tam bylo tolik zvratů a zároveň i krásných chvil, u kterých jsem zadržovala dech. Nádhera, opravdu se tento díl vydařil.
Tak to jsem vůbec nečekala, že mě budou Stříbrné stíny tak strašně moc bavit. Oproti předchozímu dílu to byla bomba!! Neuvěřitelně jsem obdivovala Sydney za to jak byla silná i přes to co jí v nápravném centru dělali a jak ji mučili. Přišlo mi, že se konečně trochu vyrovnávala Rose. Tenhle díl byl prostě boží. Zatím nejlepší z celé série. 5*
Když jsem dočetla Ohnivé srdce, měla jsem depku z toho, že v knihovně mají jen čtyři díly a já jsem nutně potřebovala vědět, jak to bude dál. Naštěstí mám fakt skvělého tatínka, takže jsem druhý den mohla vesele pokračovat.
U Sydneyiných částí jsem měla pocit, že už jsem to četla, ale bylo to fakt... wow. Občas jsem fakt seděla a četla s takovým výrazem, že byste mě radši nechtěli potkat. Sydney je opravdu dobrá hlavní hrdinka. Zato Adrian mě trochu dopaloval. Sorry, ale to, že bys mohl být mojí další knižní láskou, sis fakt podělal. No co. Aspoň že Charlotte odmítl. Chudinka...
Žádost o ruku jsem si představovala úplně jinak a svadbu taky, ale jakmile mi do pokoje asi o půl jedenácté vtrhla mamka, řekla ať skončím a já jsem dočetla 20. kapitolu, málem jsem dostala infarkt. Ale musím říct, že se to fakt povedlo a moc jsem se těšila na další díl.
A asi si konečně přidám Richelle do seznamu Oblíbených spisovatelů.
Konečně jsem se po celém roce dostala k pokračování Pokrevních pout. To čekání se mi rozhodně vyplatilo. Protože čtvrtý díl končil tak nečekaně a otevřeně, na pátý díl jsem se nemohla dočkat. Vážně jsem hltala stránku za stránkou, ať už to bylo vyprávění Adriana, nebo to Sydneyino.
Ohledně postav; Adrian mě maličko zklamal, protože se zase chytil do pasti těch jeho starých zlozvyků a docela mě štvalo, jak se pořád dokola utápěl v zármutku a sebelítosti. Už to nebyl ten Adrian, který mě v minulých dílech tak okouzlil, ale jeho odhodlání zachánit Sydney bych mu mohla jen závidět. Sydney jsem ale obdivovala nejvíc. Ta její statečnost a vzdorování byly ohromné. Atmosféra nápravného centra byla nepopsatelná a nesmírně napínavá, jelikož jsem vůbec netušila, čím dalším mě autorka zase překvapí. Eddie, Jill a spol. se v tomhle díle objevovali vážně minimálně, což byla velká škoda. Určitě obrovské plus za velkou akci a adrenalin na konci.
Kniha je opět skvěle napsaná, stejně jako všechny autorčiny knihy. To je prostě její styl - děj vás chytí a nepustí, dokud nedočtete poslední stránku. Aspoň tak to bylo u mě. :)
Další super díl, u kterého nejde pořádně vydechnout. Vyprávění Sydney mi přišlo zajímavější než to Adrianovo, hltala jsem každou novou informaci z nápravného zařízení. Jsem zvědavá, jak autorka celou ságu završí.
SPOILER: Pořád si nemůžu zvyknout na fakt, že z hýřivého, vtipného a sexy Adriana se stal manžel. Vůbec mi na tu roli nesedí (ale jsem za to ráda, už od začátku jsem jim držela palce!). :)
Tento díl byl hrozně napínavý. Mučení Sydney byla síla, ale nakonec to dopadlo dobře a jejich vztah měl happy end. Teď jen aby našli Jill, ale jak znám hlavní hrdiny, určitě se jim to podaří. :D
To je fantastický. To, že je Sydney zavřená a Adrian si jde pro ní je strašně sladký. Škoda jenom, co se stane Jill. A to teď navíc vypadalo, že se dají s Eddiem dohromady. Ach jo.
Knížka se mi moc líbila, byla napínavá a neuvěřitelná, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ten pravý konec byl tak 50 stránek před koncem. Ten zbytek potom byl taky fajn, ale tak nějak už navíc. Docela mi v téhle sérii začínají chybět Strigojové. Ale přesto se nemůžu dočkat, až se vrhnu na závěrečný díl.
Jsem z téhle série nějaká zklamaná. Mám pocit, že Richelle nějak šlápla dost daleko od Vampýrské akademie a je to škoda. Už jsem to možná zmiňovala dříve, ale jedním z mínusů je asi hlavní hrdinka, která mě opravdu nezaujala a Adrian byl sice za dob VA okouzlující, ale to kouzlo, s kapitolami z jeho pohledu, se někam vytratilo. Bohužel se vyplnily mé předtuchy po dočtení předchozího dílu. Tenhle díl byl kapku lepší než předchozí, ale ani tak to není na famfáry. Jako by Richelle ztratila šťávu... alespoň co se týče světa Vampýrské akademie, protože ve Věku X dle mého naopak zazářila. I když byl tento díl čtivý, na druhou stranu jsem si drtivě uvědomovala, že se třičtvrtě knihy vlastně nic moc neděje a konec knihy to nedokázal zachránit a po pravdě mě ani ten neuspokojil. Sérii Pokrevní pouta už dočtu, ale je to jen abych si to nějak uzavřela, ne proto, že by se mi to skutečně líbilo.
Na tenhle díl jsem se obzvlášť těšila, protože předchozí část skončila tak napínavě ( a já chtěla hrozně zjistit, jak se Sydney dostane ven z nápravného centra). Naštěstí mě kniha vůbec nezklamala, byla snad ještě víc napínavější. ;)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2009 | Vampýrská akademie |
2011 | Poslední oběť |
2011 | Pokrevní pouta |
2011 | Trápení |
2010 | Stínem políbená |
Meadová mi opět potvrdila, že je mistryně ve svém oboru. Tahle knížka byla naprosto fantastická a já si zase upevnila lásku k této knížní sérii. Skoro celou knihu se tam zas tak nic neděje, dokud Sydney neosvobodí, ale přesto se člověk baví. A když už je Sydney osvobozena... zíráte na tu kupu věcí, co se tam staly za dva dny. A to zas vůbec nepůsobí uspěchaně. Smekám tedy před touto autorkou a jejími knihami. Je naprosto boží. :-)