Pokušení být šťastní
Lorenzo Marone
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407501/bmid_pokuseni-byt-stastni-5Qw-407501.jpg
4
79
79
Příběh, ve kterém každý muž najde kus svého já Sedmdesátiletý Cesare Annuziata, starý bručoun, sobec a cynik, po smrti své ženy žije sám v bytě v jednom neapolském činžovním domě. S lidmi dobře nevychází, se svými dětmi si moc nerozumí, ale jedno mu nikdo neupře: nakažlivý smysl pro humor.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
Vyšehrad
Originální název:
La tentazione di essere felici, 2015
více info...
Přidat komentář
Kniha o sebestředném, latentně výstředním staříkovi s podivnou rodinou. V některých ohledech mi ta jeho "zaseknutost" (když ne oni, tak ne já) přišla pro starší generaci až příznačná. Ale možná, že je platná pro všechny generace, jen já mám kliku a pohybuji se mezi lidmi se slušnou sebereflexí.
Celkově je kniha tak trochu nemastná a neslaná, ale čte se lehce. Snad právě proto.
Stoletý stařík, Muž jménem Ove, Tajné deníky Hendrika Groena, Jedinečná dovolená Franka Derricka, Podivuhodná odhalení Artura Peppera... To jsou namátkou knihy o stařících, které miluju. Staříky i knihy. Ale Cesare Annuziata (mimochodem - v knize se uvádí jak Annuziata, tak Annunziata, ve zdejší anotaci pro změnu Cesar Annuzia) si mé srdce nezískal. Vcelku nesympatický chlapík, trvající na své jedinečnosti, odlišnosti, sexuální zdatnosti... Tuhle knihu - na rozdíl od těch výše jmenovaných - podruhé číst nebudu.
Abych to jen neztrhala... Příběh není špatný, čte se to celkem dobře, jenže hlavní hrdina prostě neunese srovnání s těmi již uvedenými. Navíc některé pasáže jsou tak nepravděpodobné, až to člověk odmítá pobrat. Fakt věříte, že když taxikáři sdělíte, že jste vlivná osoba, nechá vás jet zadarmo a ještě se vám omluví...? To radši uvěřím Allanovi Karlssonovi, že poradil Oppenheimerovi se sestrojením jaderné bomby a popíjel vodku se Stalinem.
Myslím, že autor se pokoušel (!) napsat stejně hezkou a humoristickou knížku jako byla Muž jménem Ove, leč podle mého názoru se mu to vůbec nepovedlo. Spíše ponuré, kniha nezarmoutí, ale nepotěší, humorných a vtipných situací je pomálu. Rozhodně to není kniha, ke které by se člověk rád a neustále vracel. Moc hezká obálka a tím pro mě 2* s "odřenýma ušima".
Štítky knihy
naděje humor stáří italská literatura senioři rozhlasové zpracování optimismus Neapol humoristické romány
Když jsem knihu pořizoval, tak jsem nevěděl, do čeho jdu. Nakonec mne velmi mile překvapila. A asi to bylo to, co jsem si potřeboval v téhle dobře přečíst a pobavit se a hlavně lidsky poučit.