Polární běsy
Greer Macallister
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504343/bmid_polarni-besy-VAQ-504343.jpg
3
55
55
Začátkem roku 1853 je zkušená průvodkyně Virginia Reeve povolána do Bostonu tajemným mecenášem, který jí nabízí životní příležitost: vést skupinu dvanácti žen do divoké, nebezpečné Arktidy, aby hledaly ztracenou Franklinovu expedici. Je to mimořádný požadavek, ale tým se také skládá z mimořádných žen. Každá přináší do expedice své silné stránky a dovednosti – a svá vlastní znepokojivá tajemství. O rok a půl později, znovu v Bostonu, Virginie stojí před soudem, protože ne všechny ženy se vrátily. Tento srdceryvný příběh, vyprávěný ve střídavých časových osách, které sledují fascinující soudní proces v Bostonu i nebezpečný a smrtící postup ženské expedice na zamrzlý sever, čtenáře uchvátí, když sbor hlasů odpoví na všeobjímající otázku procesu: co se stalo na dalekém severu? Kniha Severní běsy je napěchovaná zajímavými historickými fakty a překvapivá svým neotřelým pojetím. Hlavní hrdinka musí čelit nejenom nespravedlivému obvinění, ale i démonům vlastní minulosti. Román je zároveň dojemnou ódou na sílu ženské vzájemnosti.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2023 , KontrastOriginální název:
The Arctic Fury, 2020
více info...
Přidat komentář
Pokud věříte, že si nikdo nezaslouží zemřít, pak musíte také přijmout, že si nikdo nezaslouží žít.
Jedna z nejúžasnějších knih, co jsem za poslední dobu četla (důkazem budiž, že ještě než jsem dočetla půjčenou z knihovny, už jsem lovila na knihobotu a objednávala si vlastní).
Je to perfektně namíchaná směs napětí a tajemství obklopujícího skutečné historické události - a obrovsky mi polechtalo ego, že konečně někdo dal do příběhové souvislosti to, co mi před časem došlo, totiž dvě tematicky i časově dost podobné události s naprosto šíleným koncem. O další napětí se stará výprava statečných žen a soudní proces.
Ale co mě bralo nejvíc, byly hlavně perfektně vybrané a vylíčené hrdinky, jejich osudy a proměny. U příběhu Virginie jsem místy tajila dech... i když to odhalení jsem dost tušila už od chvíle, kdy padla určitá jména a určité letopočty.
Samotný děj mi přijde postavenej na jednoduchosti, i když to zní jako paradox. Zlomové události se dějí jaksi rychle, prostě, jednoduše, neokázale... ale neúprosně logicky, a v tom je síla téhle knihy. U většiny zlomových motivů jsem si říkala, že tohle by se mohlo stát i v životě. Jiné mě sice trochu tahaly za smysl pro logiku - rozuzlení se Siobhan a Seanem, proměnu u Caprice, odhalení osudu Irene... a úplný závěr u soudu. Ale tam už si mě hrdinky natolik omotaly, že jsem to přijala bez výhrad a s radostí. U toho finále s tím gestem mi snad i trochu zvlhly oči.
Tvrdím, že když autor udělá knihu a postavy tak strhující, že jim odpustím i opakované podobné drobné nešvary, je to pětihvězdičková kniha... protože jinak bych jí to neodpustila (soukromě tomu říkám Fenomén Twin Peaks :).
Prostě... za mě hodně, hodně povedené. Myslím, že se k tomuhle kousku ráda vrátím.
PS: Čtenářská výzva - kniha vyprávěná z více než dvou perspektiv.
Kniha se byla zajímavá, osobně bych uvítala větší prostor věnovaný samotné výpravě. Jak se dostaly ženy zpět, jak se vedlo ženám, které zůstaly na lodi, proč to všechno utajování .... K některým částem jsem se vracela - měla jsem pocit, že některé věci nechápu.
Kniha je čtivá,, téma zajímavé. Pro mě by tam mohlo být více o výpravě, o dobrodružství v Antarktidě.,o statečnosti žen. Cesta je stmelila, přinesla přátelství, které u soudu nakonec vlastně vyhrálo . A to je na příběhu to krásné .
Téma čistě ženské arktické výpravy, navíc v 19. století, je více než zajímavé, ale způsob, jakým k němu autorka přistoupila, shledávám naprosto tristním. Nevadí mi propojení de facto tří dějových linií (Kalifornie, soud, výprava), ale fakt, že celý příběh je naprosto nepropracovaný a hlavně nedotažený. Autorka se soustředí pouze na hlavní nosné scény, ale co se dělo v "meziprostoru" mezi nimi, tj. jak se vůbec ženy z různých společenských vrstev a s různými schopnostmi i tajemstvími dokázaly dostat až do arktické oblasti a zpět, v knize prostě není. Navíc je to sice čtivé, ale takové nemastné, neslané, snad s výjimkou úplného závěru příběhu (nebo spíše zpracování příběhu) chybí schopnost vzbudit emoce.
Možná mám smůlu v tom, že jsem tuto knihu četla po Masellově Krvi a ledu, což byl geniální spisovatelský počin - proto jsem na ni možná přísnější. Ale fakt je, že jsem se na tuto knihu hodně těšila - a hodně se u ní zklamala.
Pěkné téma, které zaujalo. Zajímavé postavy, jen hlavní hrdinka mi postupem času trochu ležela na nervy. Četla se poměrně snadno. Celkový dojem z knihy je kladný. Navíc mě to donutilo si dohledávat další informace k zajímavému, což beru u knihy jako "velký dobrý".
Ženská výprava? V 5o letech v 19 století? Nejdřív jsem si řekla tomu přece nikdo nevěří. To nebude dobrá kniha. Ale kupodivu je. Výprava je to sice fiktivní, ale vystavena na skutečnostech, co se opravdu udály. A to je přesně to, co na knihách tohoto typu miluji. Dozvím se tak nové věci, popř. si rozšířim obzory již skutečnosti známých. Hlavně hrdinka je možná trochu pasivnějšá než by vůdce měl být, ale vzhledem k jejímu mladí a tomu, že to byla první výprava, kterou vedla sama, je to i pochopitelne. Dávám 5 hvězdiček.
Téma, které je jistě zajímavé tj. výprava do Antarktidy, by prospělo více stránek a hloubka,takhle se kniha zaobírá hlavně soudem a to pro mě byla nuda, škoda čekala jsem něco víc.
Kniha je čtivá a střídání časových os a pohledů mi nevadí. Zvláštní bylo, že jsem měla celou dobu pocit, že už jsem to četla, což je blbost, když je to nové. Možná tedy něco podobného, ale nevím. Dost mi vadila příliš pasivní hlavní hrdinka. To mi k ní vůbec nesedělo. Příběh Donnerovy výpravy znám, proto mi hned došlo, co je ta Hrozná věc, a nijak mne to nešokovalo. Asi jsem cynik, ale myslím, že plýtvání čímkoliv jedlým při hladomoru, je hřích. Tedy pokud už je to samo o sobě mrtvé.
Příběh se odehrává ve třech časových osách. Nejméně se zde vyskytuje doba, kdy hlavní hrdinka "vzpomíná" na dobu svého mládí, kdy pomáhala osadníkům s bezpečnou cestou do Kalifornie. Hlavní linkou celého příběhu je soudní líčení, kdy je Virginia souzena za vraždu jedné z členek výpravy do Antarktidy a třetí linka je výprava jako taková. Kniha se mi celkem líbila, i když jsem hlavně potřebovala vědět jak dopadne samotný soud :-), zážitky ze zimy mě až tak nezaujaly.
Což o to, kniha se četla dobře, ale po dočtení ve mně zůstal pocit "A to je jako všechno?" Zdaleka nejzajímavější částí příběhu byl průběh samotné expedice, ale autorka jako by se mu nechtěla věnovat do hloubky, a že by bylo o čem psát! Možná by potřebovala důkladnější rešerše, nicméně takový příběh bych si přečetla moc ráda. Soudní proces byl zajímavý, ale oproti expedici byl nesmyslně natahovaný. Asi je konečně čas přečíst si Simmonsův Terror.
Ke knize mne vlastně přivedly mé sympatie k Terroru od Dana Simmonse. Autorka Greer Macallisterová zvolila zajímavý koncept jehož hlavní charaktery tvoří převážně ženy, proč tedy vlastně ne, když v podobných příbězích nutně vždy figurují muži. Příběh o dobrodružné výpravě na mrazivý Sever je rozhodně čtivý o tom žádná, nicméně neočekávejte tolik z vlastní cesty drsnou arktickou platinou. Proto mne mrzí, že vzhledem k rozsahu knihy je samotná expedice vlastně jenom taková povrchní událost. Příběh je totiž vyprávěn ze dvou časových rovin, kdy jedna se odehrává v americkém Bostonu a druhá v drsné Arktidě. Má výprava žen šanci na úspěch? To je patrně už ze samotného začátku knihy.
Shrnu-li celý knižní zážitek, autorka přišla se zajímavým námětem. Nicméně, i přes zvolený výčet mimořádných žen, ženám asi moc nelichotí. Ale nechci být ve svém soudu tak přísná, některé členky si mé sympatie lehce získaly. Přesto autorka napsala čtivý, v jistém smyslu i napínavý příběh, který je obohacen historickými fakty, a to mne na něm asi zaujalo nejvíce (a vlastně i kapitán velrybářské lodi Doris, Malcolm) :-)
Pěkné a klidné čtení. Bez nudy až do konce, ale zároveň bez vyhrocenych emocí a událostí .
ÚCTA A PŘÁTELSTVÍ MAJÍ VĚTŠÍ VÝZNAM NEŽ COKOLI JINÉHO.
Měly hledat ztracenou expedici v Arktidě.
Výprava složená výhradně z odvážných žen.
Každá mohla něčím přispět. Byla mezi nimi novinářka, kreslířka, horolezkyně, zdravotnice. Další se uměla dobře orientovat v terénu díky svým mapám. Důležitá byla také žena, jež ovládala psí spřežení.
Vůdkyní byla Virginia, která už dříve převáděla lidi přes určitá území.
Tahle cesta je stmelila a zocelila. Přinesla jim pevná přátelství.
ALE TAKÉ SMRT...
Kniha byla velice napínavá.
Děj střídavě vypráví co se děje na na výpravě a co se děje v soudní síni.
Opět jsem musela žasnout nad nespravedlností, intrikami a mocí bohatých.
Jsem ráda, že již v minulosti se ženy snažily prorazit a dokázat, že jsou stejně schopné jako muži.
SPOILER:
Líbilo se mi, že Virginia a Caprice k sobě našly cestu a dokázaly spolupracovat.
Siobhan se stala sice doktorem, ale splnila si svůj sen :-)
To jak se obětovala Ane pro svoje pejsky a svoje přítelkyně, tak to mě opravdu dojalo.
No a na konci , když všechny ukázaly gesto POMOZ.... to mě úplně mrazilo.
KONEC SPOILERU.
DOPORUČUJI :-)
Je to román pro ženy se vším všudy - takže pátrání po Franklinově výpravě, atraktivní dobrodružství v polárních krajích v kombinaci s napínavým (a rozčilujícím) soudním procesem je spíš pozadím pro obecné vyprávění o roli, postavení, úkolech a síle žen v padesátých letech devatenáctého století. Pod vedením Virginie Reevové se vydá do sněžné pustiny dvanáct žen, každá schopná a pozoruhodná v jiném ohledu, a ne všechny se vrátí. Jejich velitelka je obžalována ze zabití jedné z nich, samozřejmě té, která pochází z vyšších vrstev. Spiknutí mocných, skoro nemožná nutnost přežít ve světě, jenž jednoznačně patří mužům, násilí fyzické i psychické, nechtěné těhotenství, lesbická láska, žena v mužském a muž v ženském těle, ale i rasová a třídní nesnášenlivost, trest smrti či kanibalismus - je toho trochu moc a je to pojednáno povrchně - ale dojem z příběhu o nevyslovitelné sounáležitosti výjimečných žen zůstává. Takže ano, doporučuji jako oddechovku. Pendant k Simmonsově Terroru ale nečekejte.
''Kola spravedlnosti se točí dál podle toho, jak bylo jejich soukolí seřízeno''...
Jen bohatí určují, co je pravda a platí to zvlášť v dnešní době.
Moc se omlouvám. Nic z toho, co se vám stalo, nebylo fér. To na mé lodi rozhodně ne, jsem si toho dobře vědom. Není omluva, která by to mohla napravit.
Nemusíte se omlouvat.
Nic z toho jste si nezasloužila.
Zásluhy s tím nemají nic společného. Chtěl byste vědět, čemu mě to naučilo?
Zkušenosti tohoto druhu člověka naučí té nejkrutější pravdě ze všech.
O jakou pravdu se jedná?
Pokud věříte, že si nikdo nezaslouží zemřít, říká, pak musíte také přijmout, že si nikdo nezaslouží žít.
Silný příběh, silné ženy ...
Člověka, který se nikdy nevzdává, zkrátka nikdy neporazíte...
Štítky knihy
historické romány dobrodružné romány americké romány
Neotřelé téma, super čtení!!!