Vždyť je to hračka
Agatha Christie
Policista Battle série
< 4. díl >
Náhoda svede dohromady vysloužilého policistu Luka Fitzwilliama, vracejícího se z Dálného východu do Anglie, a zdánlivě popletenou starou dámu, která mu ve vlaku vypráví neuvěřitelnou historku o sérii vražd ve svém městečku. Teprve náhodně přečtené oznámení v černé kronice podnítí Lukův zájem...
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Murder Is Easy, 1939
více info...
Přidat komentář
Při čtení si uvědomíte, jak ACH rozděluje aktéry knihy. Dámy jsou daleko chytřejší, důslednější a tvrdohlavější než pánové (neříkám, že to tak v životě není). Vyšetřovatel Battle je tam jen jaksi mimochodem, takže si musíme vystačit s Lukem. Nevím, jestli je to potomek Šťastného Luka, ale tento by snad nechytil ani kapavku v bordelu.
Už dlouho jsem nečetla detektivku od paní Agathy, ve které by nevystupoval buď Hercule Poirot nebo slečna Marplová. Až teď jsem si v knihovně vypůjčila tuto knihu. A byla zase vynikající, takže jsem ji měla přečtenou hodně rychle. Líbila se mi moc, proto si zaslouží pět hvězd.
(SPOILER)
Určitě jedna z nejlepších detektivek mé nejoblíbenější paní autorky! ;-) Na úplném začátku se Luke Fitzwilliam ve vlaku cestou do Londýna potkává s jednou starou dámou, paní Pinkertonovou, která mu vypráví, že si chce zajít do Scotland Yardu, aby tam udala vraha. Má totiž silné podezření, že jeden člověk v městečku Wychwood už celá dlouhá léta řádí, aniž by mu bylo možné jeho činy dokázat. Jedná se o víceméně záhadná úmrtí, která jsou někdy uzavřená jako sebevražda a zase někdy jako nešťastná náhoda. Luke sice starou paní vyslechne, ale jinak neví, co si má o jejím vyprávění myslet. Jenomže potom se v novinách dočte, že paní Pinkertonová tragicky zahynula při automobilové nehodě. A vzápětí umírá i muž, o kterém mu jako o příští vrahově vyhlédnuté oběti řekla ve vlaku. To samozřejmě Luke nemůže nechat být jen tak a okamžitě se vydá do Wychwoodu všechno prošetřit a vyšetřit ;-).
Kniha má svižné tempo, jedno podezření střídá druhé a na závěr, kdy už je pachatel v podstatě známý, se ukáže, že je všechno úplně jinak. Policista Battle je sice uvedený jako hlavní vyšetřovatel případu, ale na scéně se objeví docela pozdě a na můj vkus až moc krátce ;-). To ovšem nic nemění na skutečnosti, že detektivka to je vynikající a pětihvězdičkové hodnocení si plným právem zaslouží!
Přečetla jsem tohle dílko za jeden jediný den a zapomněla jsem při čtení dokonce i na ukrutnou bolest zubu... no tak dobře, Ibalgin taky trochu pomohl, no ale stejně! Ocitla jsem se na poklidném anglickém venkově a spolu s hlavním hrdinou jsem probírala místní obyvatele jednoho po druhém a přemýšlela o nich. Hmm, tak kdo z vás je vrah? Dramatický závěr jsem si skutečně užila! Dávám plný počet bodů, nehodnotím přece, které z autorčiných povídek jsou lepší, ještě lepší či nejlepší! To bych také mohla dojít k závěru, že pro ACh je zdejší bodová stupnice nedostačující!
A na závěr bych chtěla vyzdvihnout i vynikající překlad Jana Zábrany!
Hned od začátku spletitá situace, množství mrtvých u kterých se snaží vrah naaranžovat přirozenou smrt. Kniha se četla velice dobře, stále jsem hledala motiv, který by naznačil vraha, ale tak, jak je to u Agathy zvykem, nastalo překvapivé rozuzlení.
Jedna z těch méně přehledných, dlouho se tvářící jako nepravděpodobná. A víte co? Nakonec má název pravdu. Za pár desetiletí vyzkouším... :-)
Opět zajímavé čtení z této volně propojené série. Vyprávět autorka umí, ale tady je přece jen detektiv-amatér trochu ztracen a občas přehlíží nepřehlédnutelné. Jako oddechovka ideální, má krásnou venkovskou atmosféru :)
Trochu jiná Agatha, než na jakou jsem zvyklá. Děj je rozvláčný, plný vnitřních myšlenkových pochodů, dohadů a dokonce i romantické zápletky.
Nicméně ani tentokrát, jsem vraha neodhalila včas, vlastně jsem celou dobu podezřívala někoho úplně jiného.
Agathu Christie mám ráda. Tento příběh mě ale nějak nebavil. Velmi brzy jsem tušila, kdo stojí za zločiny, alespoň přibližně. Ale to nejsem jediná, jak tu čtu. Přesto je Agatha Christie bezvadná. Člověk musí brát na zřetel, že byly knihy psány před značnou řádkou let a v dnešní době, kdy se to v televizi či knihkupectvích hemží nepřeberným množstvím krimi, je těžké diváka či čtenáře uspokojit na 100%.
Tenká klasická detektivka od Agathy Christie, tentokrát s novým "detektivem" Lukem Fitzwilliamem. Není to to nejlepší, co AC napsala, ale knížka se čte hladce, je po čem pátrat, ale pravda je, že příliš nepřekvapí. Taková ta stará dobrá anglická četba.
SPOILER :-)
Ve snaze odpoutat se od neveselých celoplanetárních reálných událostí, i od příběhů literárních všemožných sort, rozhodla jsem se přečíst zas nějakou mně dosud neznámou knihu od "klasičky" detektivního žánru - je to správný tvar pro ženu - klasika? Abych neurazila! Klasička... Zní mi to divně.
Prostě, u paní Agathy přece člověk nemůže sáhnout vedle... No, tak to zase prr! Nebylo to ono. Zdlouhavé, nudné, žádné napětí, skoro nic... Což mě trochu mrzí, autorka je pro mě jednou z hvězd...
Zaujala všímavá paní Pinkertonová... Bohužel si v knize moc nepobyla. Zato samozvaný detektiv Luke, tak ten bloumá na každé stránce od jednoho podezřelého ke druhému, tvoří hypotézy a zas je opouští a stíhá se i zamilovat. Bohužel... nic moc, až se kvůli tomu kaju... Nejdražší paní Agatho...
:-)
Moje první přečtená knížka od A.Ch. Překvapilo mne, že jsem ani za mák do poslední chvále netušila kdo vraždil. A o to to bylo větší překvapení :-D .
Knížka je útlá, rychle se přečte. Zápletka je jednodušší, ale ten konec mne obrovsky překvapil :-) .
Takže se těším na další knížky od A.Ch.
Detektívky nikdy neboli môj "go-to" žáner, no zopár som ich už predsa len prečítala, veď človek občas potrebuje zmenu. Aj tentokrát som siahla po christieovke, no prvýkrát to nebola poirotovka, ale záhadné vraždy v inak pokojnom mestečku si pod palec vzal bývalý policajt Luke Fitzwilliam. Nezvyknutá na iného vyšetrovateľa som si nebola istá, čo môžem od knihy očakávať, no dostalo sa mi zmesi známeho, typicky christieovského, aj trochu nového o čosi nevšednejšieho, čo spolu vytváralo príjemný celok. Z hľadiska deja bola kniha mimoriadne uspokojivá a odlišným prístupom riešenia vraždy, ktorý Fitzwilliam predstavoval, na mňa pôsobila dynamickejšie a energickejšie - kým z poirotoviek cítiť akýsi pokoj Angličana a rezervovanosť, pričom čitateľ je viac-menej len pozorovateľom deja, ktorý si súvislosti môže len domýšľať, Fitzwilliamov otvorený prístup čitateľa vťahuje priamo do chodu udalostí a pri jeho "premýšľacích pasážach" má pocit, akoby to boli práve oni, komu vyšetrovateľ odhaľoval úvahu za úvahou. Na jednej strane má človek pocit, akoby mu odpovede servíroval na striebornom podnose (čo môže byť otravné), no zároveň je to od autorky mimoriadne rafinované - nenápadne (resp. absolútne nápadne) nám podsúva (možno klamlivé) informácie, ktoré naše vlastné pátranie môžu zmiasť. I keď štýlovo bolo rozprávanie dynamickejšie, Fitzwilliam na mňa pôsobil ako neohrabaný amatér, ktorý si odhryzol väčšie sústo, aké bol schopný požuť - kým Poirot čitateľov upokojuje serióznosťou, profesionálnym odstupom i galantnosťou a nenápadne získava informáciu za informáciou, Fitzwilliamovi totálne unikali súvislosti, nespájal si pojmy s dojmami a riadil sa skôr pocitom ako do očí bijúcimi faktami. Ale naozaj - s detektívkami mám minimálne skúsenosti, no i mne sa vraha podarilo odhaliť, pretože som "počúvala", čo svedkovia nevedomky prezradili, a dávala si dokopy dve a dve. Každopádne, aj keď mi vyšetrovateľ nepripadal ako bohvieaký profesionál, kniha samotná bola dobrá - iná, ako tie, s ktorými som sa doteraz stretla, no zároveň si udržiavala charakteristický christieovsky pútavý štýl, vďaka čomu som ju "zhltla" za okamih.
Malé, zdanlivo pokojné mestečko plné svojráznych obyvateľov, zaujímavé vzťahy medzi nimi, užší okruh podozrivých... K tomu aj celkom sympatický hlavný vyšetrovateľ (maskujúci sa za spisovateľa), jeho očarujúca pomocníčka... A ďalšia milá „christiovka“ je na svete. Len tie odkazy na okultizmus ma znepokojovali – našťastie, autorka to nejako ubalansovala a moje svedomie si vydýchlo. A hoci záver (a páchateľa) som od istého času tušila, aj tak ma z neho príjemne mrazilo.
Tak tady mě Lady Agatha opět zcela dostala! Excelentní, i když překvapivě nikdo ze známých postav zde není. Možná mohla bývalého policistu Luka trochu víc vykreslit, ale to už jsou detaily. Musela jsem se podívat, kdo je vrah! Prostě to nešlo vydržet...
Štítky knihy
sérioví vrazi anglický venkov okultismus pátrající amatér maloměsto Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Půjčeno v knihobudce na Zbraslavi. Tyhle knihy se mi čtou pořád hezky, i když někdy je vyprávění docela táhlé. Rozluštění záhady ale vždy překvapí.