Policisté od Mlýnského náhonu
Vlastimil Novák
Málokdo z dnešních Mostečanů tušil, k čemu v jejich historickém městě sloužil a kudy tekl Mlýnský náhon. Jak sám jeho název napovídá, sloužil k pohonu vodního mlýna, který se nazýval Jezerním a nacházel se přibližně v místech, kde byla roku 1911 otevřena budova Městského divadla. Mlýnský náhon tvořil jedno ze dvou ramen řeky Bíliny, starým Mostem protékající. Na jeho pravém břehu stával měšťanský činžák z konce 19. století, v němž v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého sídlilo okresní oddělení Veřejné bezpečnosti. Na tomto oddělení sloužili v té době kriminalisté, jejichž prožité příběhy přináší novinka z mosteckého nakladatelství Hněvín. Pod titulem Policisté od Mlýnského náhonu se skrývají čtyři z nich, nazvané Snídaně pro pajdavého pejska, Záliba starého samotáře, Všechno je vůle boží a Záhada tajně pohřbeného muže. Autory jsou Antonín Nachtman a Vlastimil Novák. Ilustrační černobílé snímky pocházejí převážně od fotografů působících na Mostecku ve druhé polovině minulého století – Jiřího Baláže, Jiřího Dobřemysla, Oldřicha Kopty, Ladislava Šeinera a také ze sbírek Státního okresního archivu v Mostě. Výtvarnou podobu knížky vytvořil grafik Antonín Votroubek a jejím redaktorem je Bohuslav Helešic. Novinka z nakladatelství Hněvín tak kromě autentických kriminálních příběhů přibližuje podobu dnes již většinou neexistujících míst, kde se odehrály, ale také atmosféru historického Mostu před jeho zánikem.... celý text
Přidat komentář
Jednohubka krátce a jednoduše popsaných kriminálních případů, které jsou smíchané se vzpomínkami policisty a fotografiemi starého Mostu (velmi rozmazaných…). Myslím, že kniha mnohem víc osloví pamětníky tohoto krásného města, já si bohužel pod názvy ulic a podniků toho moc nepředstavila.
Autorovy další knížky
1983 | Pohádky ze Stříbrného dolu |
2003 | Zmizelý Most |
2012 | Most - nedokončené město |
2005 | Magický Most |
2004 | Pohádky z Hor |
Jak píše haWranka, kniha osloví především pamětníky královského města Most, a tím já jsem. Pamatuju všechna ta místa, o kterých se píše, i ta na rozmazaných fotografiích (myslím, že to byl autorův úmysl). Pamatuju i dispečerku Jiřinu. Bylo fajn si zavzpomínat a k tomu si přečíst pár krátkých krimi povídek.