Politické ideologie a teorie: Od starověku po rok 1848
Vladimír Prorok , Milan Lupták
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231793/mid_politicke-ideologie-a-teorie-od-sta-231793.jpg
3
2
2
Kniha je jedním z literárních pokusů vyhnout se teoretickým a praktickým úskalím ideje evropocentrismu z hlediska výkladu dějin politického myšlení. Byla obsahově rozdělena do dvou částí: obsahem první části je problematika příčin vzniku politických ideologií, pravdivosti a povahy ideologického poznání, kontinuity a diskontinuity ve vývoji ideologií, typologie politického myšlení a struktury a funkcí politických ideologií. Ve druhé časti knihy se skoumá fragment dějin politických učení od starověku po r. 1848 - kromě politického myšlení antiky, ranného a vrcholného středověku, Renesance, Reformace, Osvícenství a rodící se společnosti „omezené liberální modernity“ v západní Evropě a také ve Spojených státech - analyzují se také opomíjené politické názory civilizací starověké Indie, Číny, Izraele, arabského Orientu a jejich nástupnických států, Byzantské říše, Kyjevské a Moskevské Rusi a carského Ruska) podpořené důkazy rozhodující role jednotlivých náboženských věroučení (konfuciánství, hinduismu, buddhismu, judaismu, starořeckého pohanství, ortodoxního křesťanství – pravoslaví, katolicismu, islámu, protestantismu) na rozvoj myšlení epochy a civilizace.Dotisk v roce 2011.... celý text
Přidat komentář
Ano, jako všeobecný přehled to stačí. Naneštěstí, autoři zcela zjevně selhávají v jakémkoli pokusu o objektivitu. Deklarovaná snaha o vyhnutí se europocentrismu se nám mění v absolutně nekritické přejímání ruských autorů a jejich postojů (více jak polovina zdrojové literatury, možná dokonce 2/3, je ruskojazyčná). Určitě není potřeba se vůči ruské historii nějak primitivně vymezovat, a zajisté je potřebné se mu zasvěceně věnovat, ale ve vyvážené, odborné politologické vědecké práci by určitě neměl být relativně podrobně popisován vývoj ruského pravoslaví, zatímco katolicismu je zde věnováno nepoměrně méně prostoru, navíc dosti negativně (viz zjevně jednostranná prezentace Velkého schizma). A ostatní civilizační kruhy jsou upozaděny ještě více.
Knihu hodnotím vcelku pozitívne i keď čakal som od nej trochu viac. Snaží sa síce vyhnúť teoretickým a praktickým úskaliam ideje europocentrizmu z hľadiska výkladu dejín politického, filozofického a náboženského myslenia ale v kontexte z akého vychádza sa jej to veľmi nedarí. Ako základ je však dobrá.
Prezentuje súčasné hľadisko výkladu aký môžeš získať od viacerých liberálne a neomarxisticky orientovaných vedátorov. Teda určité témy, filozofie a náboženské systémy sú v nej uprednostnené na úkor tých, ktoré nie sú až tak v súlade s ich videním. Niektoré témy sú veľmi skratkovité až úplne vypustené.
Chápem, že rozsah knihy neumožnil maximálnu sumu informácií o problematike, ale niektoré témy mohli byť viac či menej redukované, aby sa tých informácií do knihy dostalo viac. Napriek svojim výhradám, ju hodnotím kladne pre základnú orientáciu o problematike i keď...