Sedemnásť zastavení jari
Julian Semjonov (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74167/bmid_sedemnast-zastaveni-jari-EuV-74167.jpg
4
33
33
Politické kroniky série
< 8. díl >
Max Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara a stejnojmenného televizního seriálu, natočeného roku 1973 s Vjačeslavem Tichonovem v hlavní roli. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo bylo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavale Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla.... celý text
Přidat komentář
Solidní špionážní příběh, který už můžeme zařadit mezi klasická díla svého žánru a který lze číst i dnes. Vytkl bych tu dvě věci. Ta první je pozitivní: absence ideologie, příběh je podáván věcně, místy až dokumenárně. Ta druhá je negativní: zdlouhavé a ne moc dobře napsané dialogy. To je slabé místo knihy.
Seriál si příliš nepamatuju, jen některé momenty... měla jsem tenkrát pocit, že těch ruských, vlastně tehdy sovětských válečných filmů či seriálů je v televizi přespříliš... no, dnes bych se v záplavě americké tvorby rozmanité kvality na nějaký ruský/sovětský film ráda podívala a nejsou.
Ale zpět ke knize. Zezačátku jsem se trochu ztrácela v množství postav a jmen, a to i přesto, že kniha vychází ze skutečných událostí – musím říct, že všichni ti nacističtí pohlaváři se mi vždycky pletli a asi to tak už zůstane. Navíc děj probíhá v několika paralelních dějových liniích a zpočátku je to úkol pro zkušeného špióna, aby se v tom všem vyznal :-). Ve 2. polovině kniha nabírá na tempu a dramatičnosti, příběhy postav, které dosud neměly nic společného, se osudově protnou. Konec je vlastně otevřený, to mě v první chvíli zklamalo, chtěla jsem hlavně vědět, jak to dopadne se Stierlitzem – ale pak jsme se zaradovala, že existuje pokračování, které si rozhodně opatřím.
V knize jsou zmiňovány klíčové události 2. světové války, jež byly důležité pro pozdější vývoj Evropy. Zajímavé byly snahy různých protagonistů vyjednat separátní mír. Ani ne tak snaha odvrátit utrpení lidí, jako vypočítavost, co z toho kdo bude mít... Tak to bohužel bylo před válkou (viz Mnichov), po válce (rozdělení sfér vlivu mezi jednotlivé mocnosti) a nic se na tom nezměnilo ani dnes.
Leckdo by asi namítl, že historické události v knize popsané proběhly jinak... Možná. Úplnou pravdu se bohužel nikdy nedozvíme. Naopak, tím, jak se od některých událostí vzdalujeme a jejich pamětníci odcházejí na věčnost, vzniká více prostoru pro spekulace a různé "úžasné objevy". Na internetu jsem si dohledávala informace k některým historickým osobnostem a dostala se tak k další zajímavé knize, tentokrát k literatuře faktu o bratrech Dullesových (Bratři: John Foster Dulles, Allen Dulles a jejich tajná světová válka), z nichž jeden je v závěru knihy Sedmnáct zastavení jara hojně zmiňován. I tuto knihu mám v plánu si opatřit, protože nejspíš nabídne trochu jiný pohled na poválečný vývoj ve světě než současná mainstreamová literatura. Pro zajímavost tato kniha vyšla u nás již v roce 2016, autorem je Američan – ale přesto je jen 3x v přečtených a není k ní napsán žádný komentář
V době svého vydání a samozřejmě i zásluhou dobře zpracovaného televizního seriálu populární hit, na který se braly v knihovnách záznamy.
Naprosto se ztotožňuji s komentářem Atanone, neboť tohle bylo celkem nedostatkové čtivo - a na seriál se tenkrát koukala celá rodina, včetně staré babičky a všechny věkové kategori žen v naší rodině - babička, mamka , ségra a já- jsme Stierlitze ( potažmo Tichonova) milovali. Kniha ale rozhodně lepší nežli seriál. I když pravda, znělka úvodní melodie mi do dnes dokáže navodit pocit , který nedokážu identifikovat- naivita dětství se míchá s tragickými vzpomínkami babičky na válečnou dobu, do toho se ozývala tatínkova recenze ke KGB ( čemuž jsem jako dítě nerozumněla). A právě proto jsem si knihu přečetla teď po letech a musím dát 5*. Na tehdejší dobu naprosto famózní kniha, která má vypovídající schopnost i v dnešní době.
Zcela náhodné čtenářsko-knižní setkání a to díky Čtenářské výzvě. Pořád mi chyběla kniha s názvem ročního období a doma, ani v širém okolí nebyla jiná, jen tahle. Tak jsem se tedy odhodlala, přestože politické romány skutečně nečtu a tématu druhé světové války se celkem úspěšně vyhýbám.
A rozhodně nelituju! Kromě rozšíření historicko-politicko-válečných obzorů jsem v tomhle nenápadném svazku našla napínavý špionážní román (v dnešní hantýrce by se asi řeklo špionážní thriller), bravurně napsaný, bez nadbytečné ruské propagandy, který by bez ztráty písmenka slušně obstál i v současné nemalé konkurenci.
Mimo napínavý příběh ruského špióna lze v knize najít i hodně zajímavé dialogy, ze kterých je patrno, jak lze objektivní skutečnosti upravovat, ohýbat či přetvořit k obrazu svému. Mezi jinými například jeden mezi knězem a příslušníkem SS:
"- Ale když církev vystupovala proti kacířství, které počítalo s násilím, nedopouštěla se také násilí?
- Dopouštěla. Avšak neučinila si z něho svůj cíl a nesouhlasila s ním v zásadě.
- Násilí proti kacířství bylo přípustné, nemýlím-li se, osm devět století, ne? Tedy osm devět století se znásilňovalo ve jménu toho, aby se vymýtilo násilí. My jsme se dostali k moci v třiatřicátém. Co po nás tedy chcete? Za jedenáct let jsme zlikvidovali nezaměstnanost, nasytili jsme všechny Němce - ano, s použitím násilí proti lidem odlišných názorů!"
"Za totáča" kultovní záležitost a na to,co se k nám v té době z východu hrnulo,tohle vůbec nebylo špatné. Takže za 5 Herr von Stierlitz ☺
Velice dobře napsaná kniha. Bože... jak už se mi stýskalo po knize končící normálně a né žádným praštěným " happyendem" . Škoda , že v dnešní době už se takhle nepíše.
Za mě osobně velmi zdařilá kombinace druhoválečného tématu se špionážním románem.
Ústřední postava Maxe von Stierlitze není žádným nadčlověkem, který během několika vět umí přesvědčit kohokoli k čemukoli, nechávajícím za sebou zástupy roztoužených, chtivých žen a spoléhajícím se na hodinky s laserem, auto-ponorko-letadlo, nebo jiný podobný nesmysl.
Za svoje úspěchy vděčí chladné dedukci vycházející ze znalostí poměrů a lidské psychologie. Ne vždy se Stierlitzovi daří podle plánu, o to víc je zajímavé sledovat, jak se musí urychleně přizpůsobovat novým podmínkám, aby pokud možno splnil úkol a zároveň nepřišel o to nejcennější. Trestem za selhání je totiž smrt.
Možná už jsem zkaženej rychlou dobou, ale zdálo se mi to pomalé. Děje bylo tak na novelu a ne na 280 stran románu. I když uznávám autorovu snahu o až dokumentaristické zpracování.
Na druhou stranu je příběh tak zajímavý, že jsem si koupil i pokračování a právě ho čtu.
Jinak rozhodně v dnešní době zajímavý úhel pohledu, kdy autor původem ze SSSR dokázal vyprávět špionážní příběh bez propagandistického bolševického balastu. Slušná kniha.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno ruská literatura špionáž Sovětský svaz rozvědčíci dvojití agenti
Autorovy další knížky
| 1974 |  Sedmnáct zastavení jara |
| 1974 |  Bomba pro šéfa |
| 1990 |  Expanze |
| 1986 | Rozkaz přežít |
| 1985 | TASS je zplnomocněn prohlásit |
Tak jsem konečně díky této knize pochopila film. Tenkrát jsem ten film nemohla pochopit, nyní trochu ano. Špionáž z války jak na východní tak na západní straně, ještě, že jedna země byla neutrální. Mimochodem nyní hledám dokument, který se vysílal na ZOOMU o tomto špionovi Otto von Stierlitz , který měl předobraz několika lidí ve špionážní službě, tak se dokonce zmiňovali o spisovateli Semjonova, který byl syn novináře ze židovské rodiny, dokonce ke konci války žil v Berlíně a tento film byl ohodnocen od CIA. No škoda, že jsem se na to nedodívala.