Polnočná knižnica
Matt Haig
Nora má tridsaťpäť a život plný premárnených príležitostí. Cíti, že všetkých sklamala. Otca, pretože sa nestala úspešnou plavkyňou; brata Joea, keď sa rozhodla opustiť čoraz populárnejšiu hudobnú skupinu a tiež snúbenca, s ktorým sa rozišla dva dni pred sobášom. V depresii, pohltená ľútosťou a pocitmi viny sa rozhodne spáchať samovraždu. Ocitá sa však v akomsi medzisvete zvanom Polnočná knižnica. Knihy tu nie sú obyčajné – každá predstavuje inú verziu Norinho života, ak by sa kedysi rozhodla inak. Dostáva možnosť prežiť jednotlivé príbehy a napraviť minulé chyby. No pátranie po dokonalej alternatíve má vždy nejaké „ale“ a Nore sa nedarí získať všetko, čo by chcela. Čas sa kráti a kým sa knižnica medzi životom a smrťou nadobro rozpadne, musí vybrať. Rezignuje alebo sa vráti do pôvodného života a pokúsi sa veci napraviť?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Knížka se mi líbila, téma je zajímavé a roztomile vybízí k zamyšlení se nad vlastním životem a takovým tím "co by kdyby"...? Závěr byl předvídatelný, ale byla to moc milá jednoduchá oddychovka, která se čte velmi rychle a s chutí.
Kniha se četla dobře, plynule a téma mne velmi zajímalo. Ale nějak jsem nedokázala soucítit s hlavní postavou. Prostě tam chybělo nějaké pouto. Knížku jsem dočetla, ale podruhé se o tomu nechystám.
(SPOILER) Pročítám si komentáře a marně přemýšlím nad tím proč je jich tu tolik negativních? Já se tedy budu vymykat. Kniha se mi moc líbila. Možná to bude i tím, že s hlavní hrdinkou soucítím, že jí i chápu, že jsem také byla na prahu rozhodovaní zda život který žiju, mi stojí za to žít... Ano ze začátku to je životní příběh, nespokojené depresivní Nory, které se uchýlí k ne zrovna šťastnému řešení, jak vyřešit svůj beznadějný život. Ale pak následuje zajímavá myšlenka, co je mezi životem a smrtí? Proč by to nemohla být knihovna, videopůjčovna plná dalších životů a možností? Celkově se mi líbila myšlenka celé knihy, že každý máme v životě možnost se rozhodnout, každý sám máme volbu, jak budeme žít a tím si určujeme i směr a života jaký budeme žít. Že i když máte pocit, že tohle není život, jaký jste si představovali, je jen na vás jak bude vypadat. Že pořád je naděje na lepší zítřky. Knížka i pěkně poukazuje na zamyšlení, co je šťastný život? Jsou to peníze, rodina, láska, úspěch, vzdělání, kariéra? Nora si zkusila snad všechny možné životy, aby zjistila, že pouze tento jeden stojí za toho ho žít. Je to kniha, kterou si myslím nečtu na posledy, po které sáhnu vždy, když si budu myslet že je život k ničemu. Knížka mě nezklamala, našla jsem tam to co jsem čekala a kvůli čemu jsem si jí koupila :-)
Osobní cesta Nory za poznáním sebe sama a života. Ano, kniha byla tak trochu předvídatelná, ale na druhou stranu řeší témata, se kterými se čas od času potkává každý a je fajn se nad tím občas zamyslet. Ruku na srdce, kdo si neříká, že se měl před lety rozhodnout jinak...a nejeden člověk by si to klidně i vyzkoušel
jak už zde výstižněji popsali Chesterton, LaCucaracha, haannyys, Booka a další, na jejichž hodnocení jsem se proklikal: naprostá ztráta času, pokud zrovna nehledáte motivační knihu pro soudobé "princezny na hrášku"
příběh je od prvních stran předvídatelný, ukrutně kýčovitý a šablonovitý; místo dialogů postavy pronášejí teatrálně afektované repliky nabušené frázemi, ontologickými moudry ala "Žena a život" a podobnými "motivačními" výroky o životě, smrti, lásce, naději, víře atd., nezbytný happyend přepjatý a strojený
očekával jsem, že hrdinka bude třeba prožívat příběhy z vyprávění světových romanopisců, ale v tomto je titul až zavádějící - vůbec nejde o knihovnu, jen o vyčpělé podobenství
jistě to Haig myslel dobře a cílového čtenáře přesvědčí, že si nemusí rvát žíly při každém bebíčku, ale vplétat do děje laicky a spíš ezotericky pochopenou teorii strun (zřejmě za účelem dodání věrohodnosti výkladu), to už si mohl v té záplatě klišé odpustit
Půlnoční knihovna mne znechutila podobně jako Sofiin svět, dobrý nápad, ale to provedení...
(SPOILER)
Nora nakonec zjistí, že její původní život je stejně dobrý jako všechny ostatní, navíc je lepší v tom, že je doopravdy její, nenastoupila do něj někde v půlce a nemusela se spoustu věcí domýšlet, spoustu věcí neprožít, jako třeba porod vlastního dítěte. Myšlenka je skvělá, stejně jako cestování po životech. Haig se snažil propojit několik žánrů, aby si každý přišel na své, udělal z toho i motivační knihu, což bylo zjevné po celou dobu, ale tento žánr závěrem úplně převzal kormidlo, spisovatel všechno strašně vysvětluje a doříkává, kdyby se snad čtenář náhodou nedovtípil. Nora najednou naprosto všechno vidí z lepší stránky, z jiného úhlu pohledu, to, co vypadalo jako katastrofa, se vyjeví být tím nejlepším, co se jí mohlo přihodit, vše zalito sluncem, Haig zaplul i do žánru červené knihovny. Opravdu škoda toho závěru, nápad i ztvárnění se mi celou dobu moc líbily.
Někdo si stěžuje, že je tu spousta filosofických mouder, ale proč to nepřijmout, když to moudra skutečně jsou? Podle Života v lesích, který autor hojně cituje, se sama řídím, je to moje krédo. Filosofové se k něčemu po zkušenostech a dlouhém bádání skutečně dobrali, tak proč si o tom neříct, namísto pseudofilosofických keců motivačních knih (které hltám)?
Několik lidí psalo, že téma je hodně podobné knihám Veronika se rozhodla zemřít a Poslední kabriolet. Mimochodem, věděli jste, že Poslední kabriolet čte Dulava v reklamě na tu sekačku či co? Ale ty se mýlíš, lásko! :-D
Určitě jste si někdy ve svém životě položili otázku "Co by ... kdyby ...?" A pak jste přemýšleli nad tím, jakým směrem mohl Váš život ubíhat, kdybyste se tehdy rozhodli jinak. Byli byste tam, kde jste teď? Měli byste kolem sebe stejné blízké, které máte teď? Byli byste šťastnější, než jste teď? Tato kniha Vám určité odpovědi může dát.
Hlavní hrdinkou příběhu je Nora, která se dostává do momentu, kdy má pocit, že je v životě ztracená. Že ji nic, co dělá, nenaplňuje a že kdyby nebyla, nikomu vlastně nebude chybět. Proto se rozhodne spáchat sebevraždu. Jenže v té chvíli se dostává do Půlnoční knihovny. Do místa, kde má díky staré známé a knihám možnost prožít své jiné životy a najít tak ten, který by pro ni mohl být ten pravý. Ale existuje takový život vůbec?
Nora prochází různými životy, ve kterých mění povolání, zažívá úspěchy i neúspěchy a postupně přichází na to, že i když se někdy rozhodla udělat něco jinak a něco/někoho tím zachránila, něco/někoho jiného tím zase ztratila. A když už se zdá, že našla ten pravý život, ve kterém by chtěla zůstat, pokládá si další otázku. Může v něm zůstat, když jí ve skutečnosti nepatří?
Námět knihy se mi už podle anotace líbil. Četlo se to dobře, hezky to plynulo, ale o závěru tak nějak nevím, co si myslet. Vlastně ani nevím, jaký přesně závěr jsem čekala, jen mi tam na konci chybělo takové to wau.
Každopádně jako knihu k zamyšlení, když někdy nevíte kudy a říkáte si, že ten Váš život mohl dopadnout jinak, kdyby ..., tak ji můžu doporučit.
Vlastně se mi kniha zase tak nelíbila. Čekala jsem víc. Vyústění je až příliš předvídatelné. Pěkné čtení, ale bez dopadu.
Nelíbila se mi tolik, jak jsem si myslela že by mohla. Možná to ale prostě jen nepadlo na úrodnou půdu, protože v životě nejsem v nějaké takové zoufalé situaci, věřím, že lidé, kteří potřebují povzbudit a přesvědčit o tom, že vše v životě není až tak zlé a že by neměli litovat věcí, které neudělali, je pro ně vhodná. Je pozitivní i když začátek naopak velmi depslresivni. Je v ní spousta vět a myšlenek k zamyšlení a ani nemohu říct, že jsem si z ní nic neodeslala.
Určitě stojí za přečtení a doporučuji lidem, kteří mají pocit, že se ztratili a potřebují otevřít trošku oči...
Nepřidám se k úplně nadšeným čtenářům, ale nakonec se mi Půlnoční knihovna líbila. Bohužel jsem tušila asi od 1/3, k čemu příběh směřuje a kluzácké výlety mě postupně přestávaly bavit. Ale závěr (i když tušený) to u mě zachránil. Četla se hezky a líbily se mi všechny vedlejší postavičky od paní Elmové, přes Molly až po Lea a pana souseda. Autor má fantazii, umí psát a jeho postavy mi ožily. Nakonec za 3 a můžu doporučit.
Tak tohle je pecka. Na začátku jsem si říkala, že to napsala sama paní Depka, ale jakým směrem se to pak ubírá, to bylo nečekané, zajímavé a napínavé. Donutilo mě se zamyslet nad mojema rozhodnutíma v životě. No prostě to chcete číst.
Krásný, za mě až téměř poetický, příběh o životě, zklamání ze života s uvědoměním si, že ups and downs ke každému životu patří. A že i ten "snový" život nemusí být tím nejlepším. Žijme tady a teď :)
Čtení této knihy bylo takové milé pohlazení po duši, které vás donutí k zamyšlení. Proč mají lidé tendenci být ve svém životě nespokojení a myslet si, že kdyby měli to nebo tamto, byli by šťastnější? Hlavní hrdinka Nora dostane možnost vyzkoušet si, jaký by byl její život, kdyby změnila některá rozhodnutí, kterých v životě lituje. K jakému dojde poznání, to už je na každém z nás.
Mé hodnocení je ovlivněné tím, že jsem se ke knize dostala ve chvíli, kdy jsem ji potřebovala a nejen pro sebe. Má nějaké ty mušky a já je vidím hlavně uprostřed, kdy musí zákonitě nastat moment přesycení jak pro hlavní postavu, tak pro čtenáře. Ale celkové vyznění bylo právě to, co jsem potřebovala slyšet, třebaže to není nic tak neobvyklého a objevného, Je to terapeutická kniha, která hlavně říká, že se nemáme nechat převálcovat výčitkami, co jsme kdy měli udělat jinak, protože to není vždy uděláno lépe, a za to si ty čtyři hvězdy zaslouží.
"Není totiž možné navštívit všechna místa ani se seznámit se všemi lidmi a vyzkoušet si všechny práce, ale všechno, co bychom v ostatních životech cítili, máme stále na dosah. Nemusíte si totiž zahrát každou hru na světě, abyste věděli, jaký je to pocit něco vyhrát."
"... Buďme laskaví k lidem v našem životě. A z místa, kde jsme, občas vzhlédněme, protože ať už stojíme kdekoli, obloha nad námi se táhne do nekonečna."
Začátek se mi líbil. Myšlenka originální. Pak se mi zdálo, že se autor snažil čtenáře unavit tak, jak Nora byla bezradná a stejně unavená jako čtenář najít pro sebe nejvhodnější život. Závěr se opět rozjel a Nora plná nových zkušenosti a ponaučení byla připravena dát svůj původní život dohromady.
Těšil jsem se dlouho a hodně. Nakonec se ale z knihovny vyklubalo podobné "zklamání" jako z Neviditelného života Addie". Tohle není tak teen, ikdyž někdy ... každopádně se mi ale dlouho nestalo, že by mě kniha donutila po přečtení takhle popřemýšlet nad životem. Tímhle asi svůj kol splnila. 6.5/10
To bylo jako s čokoládou. Vrhnete se na ni, chvilku vám chutná a pak je prostě too much. Chcete odložit, ale nejde. Dojdete na konec a nemáte dobrý pocit. Zájem jsem ztratila u života na Špicberkách a nedokázala jsem se znovu začíst. Nehledě na to, že mě konec neuspokojil stejně, jako pohled na kalorickou tabulku po spořádání 120 g čokolády.
Štítky knihy
sebevražda naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realitaAutorovy další knížky
2022 | Půlnoční knihovna |
2018 | Vězeň času |
2011 | Radleyovi – Upíři odvedle |
2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
2022 | Kniha útěchy |
Čtivá knížka. Noře,možná trochu zavidim. Myslím, že každý si alespoň jednou životě řekl "co by bylo, kdybych to udělala jinak"....