Polnočná knižnica
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479402/bmid_polnocna-kniznica-onV-479402.jpg
4
3842
3842
Nora má tridsaťpäť a život plný premárnených príležitostí. Cíti, že všetkých sklamala. Otca, pretože sa nestala úspešnou plavkyňou; brata Joea, keď sa rozhodla opustiť čoraz populárnejšiu hudobnú skupinu a tiež snúbenca, s ktorým sa rozišla dva dni pred sobášom. V depresii, pohltená ľútosťou a pocitmi viny sa rozhodne spáchať samovraždu. Ocitá sa však v akomsi medzisvete zvanom Polnočná knižnica. Knihy tu nie sú obyčajné – každá predstavuje inú verziu Norinho života, ak by sa kedysi rozhodla inak. Dostáva možnosť prežiť jednotlivé príbehy a napraviť minulé chyby. No pátranie po dokonalej alternatíve má vždy nejaké „ale“ a Nore sa nedarí získať všetko, čo by chcela. Čas sa kráti a kým sa knižnica medzi životom a smrťou nadobro rozpadne, musí vybrať. Rezignuje alebo sa vráti do pôvodného života a pokúsi sa veci napraviť?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Midnight Library, 2020
více info...
Přidat komentář
Hned ze začátku mě velice zaujala ta hra se slovy a svižné inteligentní rozhovory postav, díky kterým utíkal děj neuvěřitelně rychle. Hned během prvních stránek jsem měla pocit, že hlavní hrdinku dokonale znám a nesmím opomenout ani Nořin suchý humor, který mě bavil od začátku až do konce knížky.
Kolem knížky byl od začátku neuvěřitelný hype a já se tak trochu obávala, že u mě kvůli velkým očekáváním knížka moc neobstojí. Ale jak jsem se spletla! Příběh hlavní hrdinky mě moc bavil a milovala jsem i vedlejší postavy (i všechny jejich paralelní verze). Líbilo se mi i, že knížka nezapomínala na logiku a celé téma půlnoční knihovny bylo vlastně chytře fyzikálně vyvedené. Celá knížka byla navíc propletená filozofickými citáty. Co víc si přát.
Celkovým dojmem na mě kniha působila jako balzám na duši a myslím, že nejen mně, ale i jiným čtenářům odhalila nový pohled, kterým se lze dívat na svět. Pohled, díky kterému si člověk uvědomí, jak moc záleží na maličkostech.
více na mém bookstagramu: https://www.instagram.com/recbook_cz/
Na knížku jsem narazila náhodou, šťastnou náhodou. Zajímavé téma, nutící vás přemýšlet o vás samotných. Přečteno během dvou dnů - zlepšila náladu, nalila optimismus do žil. Hlavní myšlenka mi ulevila v mém aktuálním rozhodování a pomohla psychicky i synovi, který si ji přečetl v ne zrovne lehkém období. Nešlo přestat číst (takové knihy miluji) a bonusem byly citáty a myšlenky, ke kterým se dá vract. I když "lehké" čtivo, pro mě je mezi řádky hodně témat k přemýšlení.
Mám v knihách či filmech ráda určitý přesah. Nemusí to být nic extra, ale pro mě je důležité, že mi příběh předá něco navíc, co mi do srdce dá pocit blaha a nebo že mi po těle běhá mráz po zádech, při kterém mi je ale moc dobře a nebojím se.
Půlnoční knihovna ve své anotaci prozrazovala, o co tady půjde a tudíž svůj přesah dopředu prozradila. Ale šlo o to, jak to autor uchopil a vypracoval.
A nutno dodat, že za mě osobně se mu to povedlo opravdu bravurně. Nic nevynechal, vše bylo propojeno a v každém dalším životě, který Nora vyzkoušela, byl vidět její duševní posun a o to tady přesně šlo. A navíc byl ten posun nenásilný, ukazoval i to, jak člověk chybuje, jak váhá, jak uvažuje, jak se bojí či jak se nemůže dočkat.
Autor ukazuje, že žádný z životů, který bychom mohli prožít, není tak dokonalý, jak bychom si mohli myslet a zároveň ukazuje, že žádný život není tak marný, abychom se v něm nemohli zabydlet. To mi opravdu učarovalo a dalo sílu.
A ten závěr? Netušila jsem, jak to dopadne. Hodně čtenářů se tady kasá, že to tušili, ale mě se to nepovedlo.
A o to víc jsem byla naprosto spokojená s ukončením putování po Půlnoční knihovně a tleskám autorovi i za to, že nepodlehl prvoplánové myšlence, která se nabízela.
Rozhodně tuto knihu doporučuji. Je to romantické, ale ne hloupé a ne přeslazené.
Za mě dokonalost.
(SPOILER)
Kniha se mi velmi líbila. Hlavně se mi líbily citáty, které kniha obsahuje. Pro ty kteří přemýšlí o životě určitě doporučuji, myslím ,že má právo být bestsellerem, nikdy jsem nebyla na hodnocení hvězdičkami tak doufám, že tento popis vám bude stačit.
Jediné co mě možná trochu zklamalo, bylo to, že příběh nekončí romantickým happyendem. Ale svým způsobem to bude vše dobré.
Na knihu jsem slyšela plno pozitivních recenzí a když ji pak měla mamka půjčenou, tak jsem si ji musela přečíst taky a musím říct, že nezklamala. Původně jsem tedy čekala trochu jiný příběh ale o to víc mě pak chytil. Je fakt, že jsem po celou dobu knížky měla tušení, jak to asi dopadne, ale to ničemu nevadilo. Fandila jsem jí. Hvězda dolů za to, že mi chybělo od autora detailnější popisy míst, přišlo mi všechno rychle nahrnuté, že se člověk do těch jednotlivých příběhů nemohl pořádně ponořit, ale i tak mohu doporučit. 4*
Tahle kniha mě velmi zklamala, byla hodně nudná někdy až moc na samotný příběh filozofická. Nápad to nebyl vůbec špatný, jenže pouze málo kapitol z této knihy byl pro mně čtivých.
(SPOILER)
Uf. Tady jsem si musela dát docela dlouhý oddech na napsání recenze.
Od knihy jsem neměla velká očekávání a její četbu odkládala pro “zajímavější” tituly. Pak jsem si ale řekla, že uzrál čas na nějaké to sci-fi s filozofickou myšlenkou.
Co se týká námětu, tak ten je opravdu zajímavý, mrknout na to, jak by se život odvíjel, kdybychom se kdysi rozhodli jinak. Ale nesmíme zapomenout, že naše rozhodnutí může ovlivnit, a to velmi výrazně, i životy ostatních, našich nebližších.
Začátek knihy se rozjížděl velmi pomalu, některé Nořiny životy pak byly velmi čtivé, nemohla jsem se odtrhnout. Některé mě ale strašně nebavily a přišly mi zbytečné. Stejně jako skoro dvoustránkový výpis toho, čím vším byla. Nemluvě o tom, že něco z toho mi přišlo trochu moc (ale to už bychom fakt filozofovali).
V půlce jsem si říkala, že určitě v jednom z nich zůstane, pak už mi ale bylo víceméně jasné, kde skončí.
Konec jsem ale stejně čekala trochu happyendovější (nevim, to slovo se mi nějak vedralo na povrch samo :D)
Každopádně - za přečtení to stojí, i když převážně relaxujete nad detektivkama, thrillerama, červenou knihovnou, literaturou faktu nebo holocaustem
Příběh o dívce, která už nechce žít, ale dostane šanci vyzkoušet si, jak by její jiné verze života vypadaly. Poměrně filozofické dílo, ale vlastně fantasy kniha o životě. Můžu doporučit.
Půlnoční knihovna jistě mnohé čtenáře potěší nebo už potěšila, ale mezi ně se bohužel nezařadím. Námět zajímavý, zpracování rozvláčné, nudné, predikovatelné a třeba pro mne toto ne že by byla silná káva, ale je to slabý čajový odvar, který se svou rozvláčností stává jedovatým. Čtenářům sci-fi bych spíš doporučila Temnou hmotu od Crouche, která má alespoň nějaký drive, ten tomuto příběhu zatraceně chybí. Půlnoční knihovna by možná vyzněla mnohem lépe jako povídka, řada pasáží je naprosto zbytečná (nemám problém číst knížky o 1000 stranách, ale děj musí přinášet něco víc než být pouhou vycpávkou. Mimochodem tentokrát bych se zmýlila v autorovi, vsadila bych se, že Půlnoční knihovnu psala žena, protože z mé čtecí zkušenosti mám vysledované tendence k rozvláčnosti u spisovatelek, ale vida, umí to i chlapi)
Nora žije bez lásky, rodiny, práce, ve výčitkách, co mohla nebo měla udělat jinak. Rozhodne se zabít. A náhle se objevuje v Půlnoční knihovně plné knih jejích paralelních životů. Nora se tak může podívat, jak by žila, kdyby se ve skutečném životě zachovala jinak, než jak se zachovala.
Námět zajímavý, pak už mi ale kniha připadala poněkud zdlouhavá. Možná ještě pod vlivem marketingového tlaku na tuhle knížku jsem čekala víc, za mě průměrné dílo.
(SPOILER) Ze začátku to vypadalo slibně, ale pak to nějak ztratilo grády. Děj byl velmi předvídatelný, hned mi bylo jasné s kým Nora bude chtít být a v jakém životě nakonec skončí. Pro mě tedy trochu zklamání.
Tuhle knihu jsem chtěla tak moc, až jsem si ji objednala 2x. Asi jsem věděla proč. Už od první stránky mi bylo jasné, že bude skvělá. Tolik nádherných myšlenek a velmi citlivý příběh, naprosto předčilo moje očekávání. Je opravdu sen každého knihomola projít si tolik životů. Musím přehodnotit svůj žebříček nejoblíbenějších knih a zařadit Půlnoční knihovnu na první místo. Byla zo opravdu nádhera!
Fakt jsem byla od začátku až do konce přesvědčená o tom, že tohle je knížka snů každého knihomola. Co si přát víc, než mít možnost ponořit se do nekonečného množství knih s nekonečným množstvím alternativních životů? Co si přát víc než skvěle a citlivě napsanou knihu s originálním a atraktivním námětem?
Ale jak mi postupem času ukazují zdejší komentáře, není tomu tak. Už zase se ukázalo, že ani takové lákavé téma, jaké Matt Haig v této knize předestřel, se neobejde bez člověka-čtenáře, se kterým se život příliš nemazlí. A je to škoda. Ale co naplat, je to prostě tak, jak se říká: Kdo nezažije, nepochopí. Takže s lítostí se i já přidávám k těm, kteří ji nedoporučují lidem, kterým jde život jako po másle. Na vás to bude asi vážně příliš silné kafe.
Krásná kniha s velice zajímavými myšlenkami. Hned po dočtení jsem měla chuť se vrátit na první stránku a přečíst ji ještě jednou.
Nečekaně krásná oddychovka s velkým přesahem.Něco,co by si měl člověk připomínat častěji,úctu a vášeň k životu,k tomu,že jsme naživu a jak tímto (nesamozřejmým) darem nemrhat. Čte se sama.Pokud se vám líbil námět,doporučuju i Život za životem od Kate Atkinsonové,byť tam v historickém hávu Anglie 20.-40.let.
Hodně hluboká myšlenka. Knihu jsem nejdříve otevřela s tím, že jsem čekala fantasy příběh o paralelních světech, u které se moc nezapotím, ovšem skrytou myšlenku knihy úplně miluju.
Každý z nás si aspoň jednou za život řekne, co by kdyby...
A Nora má to štěstí to kdyby zažít...
Závidím :-)
Líbí se mi hravost a čtivost vážného tématu. Čtenář cítí tu beznaděj, ale nestáhne ho zkusit to taky. "Noro počkej, taky si cvaknu pár prášků..."
Napsal nikdo, kdo se stal někým, a pak každým.
Tak tohle mi přišlo, jako milý, jednoduchý příběh, který by měl mít ,,hloubku’’. Ja to nakonec brala spis jako oddechovku, některé odstavce me moc neoslovily. Samotný námět se mi líbil, ale velice (Kez by to takhle skutecne fungovalo). Ale zpracovani pro mě bylo trochu slabší. Nicméně určitě stojí za přečtení.
Tak já si myslím, že Nora vůbec neví co od života chce. Proto se ubírá k různým možnostem a vždy co se jí přestane líbit, skončí opět v knihovně. Vždyť svůj život si utváříme sami, to co jsme , co cítíme, kam se vydáme, vždy jen sami máme na výběr a jako ona se mi zdá, že to nějak nechápala. Vlastně bych řekla, že v sobě měla prázdno, snažila se to něčím vyplnit, ale bohužel neměla čím, jelikož ji nic nebavilo, jen jako by hledala cestu nicoty. Příběh byl takovým zamyšlením nad sebou samým. Jednou mi jedna žena řekla, že mám dvě cesty, když se vydám po té cestě co mám, tak to nedopadne moc dobře. Když překonám strach a půjdu tou druhou cestou, budu se mít lépe a to se taky stalo. Dodnes musím na to myslet, že jsem měla opravdu na výběr a já to využila. (podrobnosti si nechám samozřejmě pro sebe.) Měla pravdu a to přesně i vystihuje příběh půlnoční knihovny, máme všichni na výběr. I když je to někdy zoufalé, smutné, prostě vždy se nějaká ta cesta najde, jak žít dál a naplnit život něčím, co ve vás nechá skvělý pocit, radost a štěstí, vždyť život máme jen jeden a plno možností jak ho využít.
Štítky knihy
sebevražda smrt naděje deprese psychoterapie zklamání knihovny život alternativní vesmír fantasy britská literatura alternativní realitaAutorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Jako milovnice nadpřirozena, Stephena Hawkinga a vesmíru vůbec jsem se nemohla dočkat, co nového, jaký nový pohled na věc mi kniha přinese. Jenže se tak nestalo. Ze začátku se příběh četl dobře, jenže s přibývajícími “životy” jsem se začala lehce nudit a nepřišlo ani žádné neočekávatelné finále. Na konci jsem si řekla ok, fajn, dobré, ale nic víc.