Polnočné slnko
Stephenie Meyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468192/bmid_polnocne-slnko-aSv-468192.jpeg
3
788
788
Stmívání / Twilight série
< 5. díl
Kultová Twilight sága sa začiatkom milénia stala ópiom pre celú generáciu. Zvodný upír Edward pobláznil nielen vnučky, ale aj mamy a staré mamy. Konečne – takmer po pätnástich rokoch – prichádza prerozprávanie príbehu veľkej lásky z Edwardovho pohľadu. Dlho očakávaný návrat do sveta Twilightu je jednoznačne triumfom. Ikonický príbeh Belly a Edwarda nadobúda nový temný podtón. Pre Edwarda je to najzaujímavejšia udalosť, akú zažil počas svojho dlhého života. Bellin príchod ho znepokojí a fascinuje, s podobným pocitom sa za celé roky v podobe upíra ešte nestretol. V Polnočnom slnku sa dozvieme aj fascinujúce podrobnosti z Edwardovej minulosti, sledujeme jeho vnútorný boj pri pohľade na Bellu, a pochopíme, že je to rozhodujúci zápas jeho života. Edwardov pohľad je zrelší, autorka dotvorila jeho postavu do detailov a zároveň sa viac venuje členom upírskej rodiny, pohnutej histórii Rosalie a jej vzťahu s bratom, Aliciiným víziám a Jasperovmu talentu. Polnočné slnko naplnilo očakávania fanúšikov natoľko, že mnohí volajú po pokračovaní ságy z Edwardovho pohľadu. Twilight zaujal milióny čitateľov, stal sa literárnym fenoménom a stvárnil pre jednu generáciu ideál nesmrteľnej lásky.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Midnight Sun, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Upřímně jsem myslela, že knihu přečtu rychle, přestože má více než 700 stran. To se ale bohužel nestalo. Kniha byla ze začátku příjemným navrácením se do dětských let, kdy jsem poprvé četla Stmívání, ale později už byla v některých částech vyloženě nudná, otravná a zbytečná. Edwardovy se furt opakující pocity či různé nelogičnosti, co mi v ději neseděli mi velice vadily. Kniha by také potřebovala projít nutně znovu korekturou, protože tolik překlepů a chyb na jedné, stránce, kapitole či celé knize jsem snad nikdy v životě neviděla. Chyby se pohybují v rámci desítek ne-li stovek. Edward je na začátku knihy neskutečně protivný a povýšený, stěžuje si na zahořklost některých lidí, přitom sám není ve své mysli žádný svatoušek. Angela a Erik jsou snad jediní dva lidé, kteří jsou podle něj dobří. Neustále tvrdil, jak svoji rodinu miluje, ale já mu to totálně nedokázala uvěřit, protože jeho chování tomu absolutně neodpovídalo. Například Rosalie podle mě vyložene jěnom trpěl a rád ji moc neměl. Některé detaily v příběhu nesedí, Bella má v původní sérii tmavě hnědé vlasy, v Půlnočním slunci se ale zmiňuje, že je má černé a za chvíli zase v knize píší, že jsou tmavě hnědé, tak co teda??? Některé rozhovory, které se objevily již v původním Stmívání, jsou zbytečné a pro čtenáře nudné, jelikož je už dávno celé zná. Edward hmotné věci, z kterých lidi mají radost posměšně označuje ,,hračky", přitom sám vyjadřuje obavy o své nejlepší auto, protože mu ho Rosalie chce zničit (POKRYTEC :)). On sám také neohrne nos nad lidkými ,,hračkami". Knize by slušelo hodně proškrtat. S knihou je to jako na houpačce, jednou člověk otáčí stránky rychlostí blesku a za chvíli se to zase táhne šnečím tempem. Doufám, že už další díly z Edwardova pohledu nevyjdou, protože to by bylo čiré utrpení a pouze by to zkazilo celou původní sérii. Trochu mě překvapilo, jak Edward ze začátku reagoval na Jacobovu mysl a že ji viděl čistě, to jsem nečekala. Edwardovy myšlenky se točí pouze kolem toho, jaký je sobec a má v tom pravdu. Rosalie není připravená na setkání s Bellou u Cullenových doma a on to ví, ale nevadí mu to. I přesto ještě ten den k nim Bellu přiveze. Učiněná empatie, vstřícnost a respekt.:)) Kniha není slowburn romantika, vše se zde odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, kniha je tak dlouhá kvůli úplně zbytečným a otravným myšlenkám Edwarda. Pořád dokola se zde mluví o jeho rozpolcenosti Bellu přeměnit na upíra či s ní úplně utnout kontakt. Ke konci knihy mají na útěku před stopařem na starosti Bellu Jasper a Alice. Když jim ale Bella na letišti uteče za stopařem, tak se za ní nevydajá, protože by ji sami nezvládli ochránit? :D Jaký je tedy pak účel jejího hlídání?
Část rukopisu jsem četla na netu poté co byl zcizen a zveřejněn a přála jsem si aby autorka příběh dopsala... a to se i stalo. Bohužel původní okouzlení je pryč a dnes jen kroutím hlavou nad tím, jak se z poutavého příběhu stala utahaná nuda. Kniha sice doplnila pár informací do příběhu, ale ty snad ani za tu ztrátu času nestojí. Navíc mne velmi překvapilo takové množství chyb a překlepů v textu, díky tomu je občas těžké poznat jak to bylo vlastně myšleno. Nechápu jak to mohl nakladatel pustit do tisku.... ale hold rychlost a zisk jsou asi přednější než kvalita.
Trocha nostalgie, pár informací navíc. Mělo to být zhuštěnější, kratší. Vnitřní monology bych ještě skousla u Belly, ale u Edwarda už ne.
Zaznamenala jsem, že hromada lidí je z toho v rozpacích a já se jim vlastně nedivím.
Čekala jsem nostalgii. S množícími se negativními recenzemi jsem se pak pro jistotu připravovala na nejhorší, ale na tohle mě zkrátka a dobře nemohl připravit snad nikdo. Chvilku jsem se smála, chvilku nevěřícně kroutila hlavou a už od stránky 250 si přála, aby byl prostě konec... Ráda bych řekla, že za to může český překlad, ale ten dodává čtenářskému zážitku jen další rozměr v negativním slova smyslu. Nejen, že jsem kroutila hlavou nad Edwardovou teorii o meteoritu, nebo tím jak se najednou jeho oblíbenou barvou stala hnědá... Byla jsem (asi díky překladu) vlastně i dost zmatená v ohledu jeho nerozhodnosti rozhodnosti xD Jestli je záměr autorky, aby byl Edward tou nejvíc cringe postavou v univerzu fiktivních boyfriendů z žánru komedie/parodie je to na 5/5, ale budu-li střízlivá, dám tomu 1/5 a ta jedna hvězda je za nostalgii... asi? :/
Krásná nostalgie a zavzpominani si na čas, kdy jsem po prvé držela v ruce první díl stmívání... Krásná kniha a dává příběhu ještě větší rozměr. Doporučuji.
Ne tak docela souhlasím s komentáři, které odsuzují knihu jako "nevyspělou", je to kniha pro teenagery, nikoli pro dospělé. Kdyby si ještě předtím přečetli celou sérii, tato kniha pokračuje ve stejném duchu a zapadá do zajetého vzorce. Nicméně jsem ji měla začít číst po prvním dílu, docela mě zklamalo, že je to pohled pouze prvního dílu, nepodívala jsem se a automaticky jsem předpokládala, že to budou všechny čtyři dohromady s ohledem na počet stran.
Tím se dostávám k tomu, co vadilo mě. Samozřejmě chyby, někdy zdánlivě, jak kdyby to hodili do google překladače a víc se tím nezabývali. Dialogy samozřejmě vypůjčené z pohledu Belly, takže bezchybné, docela kontrast. Ale co mi vadí nejvíc je Edwardovo neustále sebeobviňování. Nemám vůbec nic proti sebereflexi, ale tohle už hraničí s psychickou poruchou a možná ne jednou. O kolik stran by pak kniha mohla být kratší a zajímavější.
Příběhy, které vyprávěl nebo dovyprávěl během toho, byly zajímavé, ale proč na konci i na začátku muselo být zdůrazněno, jaké je monstrum? Tohle si autorka mohla odpustit a knihu zkrátit, pak by se určitě dočkala lepšího hodnocení.
I přes to všechno hodnotím čtyřmi hvězdičkami.. Kniha je ve stejném duchu jako předchozí díly, jen z jiného pohledu a dá se předpkládat, s ohledem na hlavní postavu, že bude spíš výpravná, než v přímé řeči.
Moc mě to mrzí, ale bylo to nejvíc ze všeho únavné. Pokud někdo potřebuje dokonalou ilustraci pojmu "overthinking", pusťte se do čtení. Já samozřejmě chápu, že když je příběh vyprávěn z pohledu Edwarda, který slyší hlasy všech, tak lze očekávat, že budeme spolu s ním probírat všechno a z mnoha úhlů, ale čeho je moc, toho je moc. Je však milé vidět, že Bella nebyla jediná postava příběhu, která byla často úplně mimo a zralá "na proplesknutí". :-) Chyb bylo v překladu opravdu hodně, asi to chtělo ještě jednu korekturu. Každopádně dočetla jsem a dozvěděla se i nějaké zajímavé věci, užila jsem si návrat k oblíbenému knižnímu světu a jako bonus mě to naladilo na poslední díl, který jsem si pak přečetla a spravila si chuť.
Tak na tuto knížku jsem se těšila x let, nakonec jsem ráda, že jsem ji četla ale nemyslím, že bych se k ní někdy znovu musela vracet. Příběh jako takový se mi líbil, ale co kazilo dojem, byly ty strašné chyby v překladu =(
Fanouškovské Must Have. Z příběhu je cítit, že autorka postavami žije. Edwardův pohled byl v mnoha ohledech zajímavější a temnější než Bellyn a doplnil spoustu bílých míst. Ačkoliv už dávno nejsem teenager, sága stmívání mě baví dodnes a tento dlouho očekávaný závěr jsem si přečetla s chutí. Co celkový dojem kazilo byla spousta chyb v překladu. Člověk by řekl, že za tu dobu to mohli vychytat, ale hvězdu dolů si za to nezaslouží.
Pro mě naprostá ztráta času, přečíst alespoň půlku knihy jsem se dokopala spíše z nostalgie a velké lásky k celé sérii Stmívání než ze zájmu sáhodlouhých myšlenkových pochodů upíra s OCD.
Prosím, řekněte někdo Edwardovi, ať se jde léčit a vezme s sebou i korektory Egmontu.
Já jsem teda z knihy nadšená. Chyby v textu jsou, to je ostuda, ale jinak jsem si čtení opravdu užila. Příběh z pohledu Edwarda jsem četla společně s prvním dílem Stmívání a měla jsem to teda hned z obou pohledů současně :)
Tady se mi líbí, že jsme se dozvěděli i něco nového o Cullenových, o jejich minulosti a povahách. Také jsme nahlédli do mysli ostatních obyvatel ve Forks, právě díky Edwardově schopnosti číst myšlenky. Uvítala bych klidně i další díly z jeho pohledu.
Řekla bych, že jsem ohledně této knihy rozpolcená. Moc ráda jsem si po dlouhé době svět Stmívání připomněla, ale prostě mě to nepohltilo tak jako tenkrát. Nevím, jestli je to tím, že už jsem jinde nebo tím, že ten příběh už znám a vím co čekat. Nejvíc mě zklamaly chyby v textu. Ano, asi v každé knize se nějaká chyba najde, ale tohle byl extrém. Fanouškům ságy bych knihu doporučila, ale nejsem si jistá, jestli pro ni ostatní čtenáři budou mít pochopení.
3,5/5
Jedna z těch knih, kterou bych asi v plném MHD nevytáhla, se kterou se moc mezi lidmi nechlubím.. ano je to víceméně brak..tak proč to číst? Ve své kategorii je to skvělá kniha, je to NOSTALGIE. Je to skvělý relax a odreagování.
Půlnoční slunce je o nějakých 300 stran delší, oproti stmívání. A co je tam navíc? Nic. Slovy Rosse z přátel: Edward se vykecává ze svých pocitů na 300 stranách! Popsaných z obou stran! :D.
Teď vážně. První třetina je skvělá. Vážně. Prozrazování Edových myšlenek, myšlenek spolužáků a dalších lidí kolem bylo jako slastné prozrazování tajemství a drbů. Příběh tak dostává mnohem hlubší nádech, ne jen uzounký pohled pubertální Belly.
Tento nový pohled nám na druhou stranu ukazuje Edu jako ještě většího závisláka, stalkera a masochistu, který má problém se svou vlastní existencí. Ale dozvídáme se více o ostatních Cullenech a pro tu Edwardovu rozpolcenost příběh krásně ubíhá.
Někde u baseballového zápasu se to ale láme, nudila jsem se, a měla pocit, že čtu zase jen stmívání. Konec knihy zase prozradí něco navíc po záchraně Belly.
Má to cenu číst? Ano! Mít velká očekávání? Ani ne.
Kapitolou samou pro sebe jsou chyby v textu. Mám pocit, že celou knihu opravoval autocorrect. Edward v koupacím křesle mě pobavil na pár stránek dopředu.
Naopak děkuji albatrosmedia za krásnou obálku.
Nebude třeba Nový měsíc z pohledu Jacoba Blacka? To by se mi líbilo určitě mnohem víc než Půlnoční slunce.
Už jsem asi na to moc stará nebo mě prostě a jednoduše irituje chlap, který na 700 stránkách kňourá a občas to proloží informací, že je nejnebezpečnější predátor na planetě... tak určitě... 2* za obal
Stmívání jsem četla už hodně dávno, pod tlakem okolí, kdy jsem chtěla vědět o čem se to lidi baví. Nebavilo mě to. Celá knížka byla o tom, jak "och tak úžasná Bella" fňuká nad tím, jestli ji Edward má a nebo nemá rád.
Tohle ovšem bylo podstatně lepší počtení. Byť tady zase spoustu času fňukal Edward, že on je přece hrozný predátor a vůbec si "och tak úžasnou Bellu" nezaslouží, tak tady byla spousta akce. Knížka byla mnohem stravitelnější, dobře ubíhala. Nečekala jsem, že mě bude tak bavit. Bylo to zajímavé být v Edwardově hlavě a slyšet myšlenky postav okolo. Rozhodně to stálo za to a mám tak na Stmívání trošku lepší názor, než jsem měla předtím.
Za sebe ale musím říct, že jsem četla pouze anglický originál, protože český překlad je naprosto zbabraný a divím se, že si za to někdo troufl říct o peníze.
Předpokládám, že každý kdo četl ságu Stmívání si nenechá ujít ani tuto nadstavbu. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že tento prostý fakt, byl jediným důvodem, proč paní Meyerová Půlnoční slunce dopsala a vydala. Ta záruka prodejnosti... (bez ohledu na to, jaké je její oficiální vyjádření).
700 stránek !! Tolik prostoru pro nové nápady, příběhy, drobnosti a popis nočního života. Wouu. Mohla to být úplně jiná-nová kniha a přitom mohla dobře převyprávět známý příběh. Jenže téma je už očividně vyčerpané. Takže se v podstatě nic nového nedovíme a to považuji za hlavní mínus. To málo nového co nám autorka poskytne, je na tolik stránek vážně málo. Další nelichotivý pocit, který jsem při čtení měla byl fakt, že kniha sama o sobě nedává vlastně moc smysl. Bez informací z přechozích knih byste byli ztraceni. To je svým způsobem pochopitelné, pokud je zahrnutá do "ságy", ale z literárního hlediska je to "paskvil".
Hlavní změna příběhu není v tom jiném úhlu pohledu, ale v tom, že místo otravné Belly a jejího věčného rozporu "E. vs. J." se celou dobu zabýváme stejně otravným rozporem Edwarda "zůstanu nebo uteču". Jeho obdivuhodná oddanost Belle z původních knih se zde úplně vytratila a nahradila ji osobní schíza, která ale nebyla milá.
No, najde se i něco legračního a zajímavého :-) Třeba jízda ve vytuněném Subaru nebo myšlenky Mika Newtona. Rozhodně zajímavá byla sonda do soužití rodiny Cullenových. Jejich sounáležitost a vzájemná oddanost byla velmi inspirativní. A jako vždy tu byl naprosto okouzlující Jasper (mimochodem, jeho chování v Novém měsíci je v kontextu nových informací dost nepochopitelné a těžko uvěřitelné).
V konečném součtu je to tak 50/50. Neumím si představit, že bych si tuto knihu nepřečetla, ale na druhou stranu se k ní nemám důvod vracet.
Smíšené pocity, tak bych to nespíš nazvala. Tolik let čekání na druhý pohled velkého příběhu... Nemůžu si pomoct ale já jsem prostě čekala víc. Nejlepší na knize je dle mého názoru začátek. Tam je krásně vidět jak Edvard bojuje proti přitažlivosti k Belle, je to nádherně popsána část. A pak to jde jen z kopce. . A co se týká pravopisu a překlepů, tak to jednomu vážně trhá oči.
Štítky knihy
upíři první láska pro dívky nesmrtelnost krev pro dospívající mládež (young adult) pohled jiné postavy na původní příběh
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stmívání |
| 2009 |  Hostitel |
| 2009 | Rozbřesk |
| 2008 | Nový měsíc |
| 2021 | Půlnoční slunce |
(SPOILER) Když kdysi unikla část knihy na net, nečetla jsem to. Chtěla jsem si počkat na komplet. Udělala jsem tehdy chybu, protože bych věděla, že nemá cenu to číst.
Příběh jsem četla hlavně proto, abych poznala druhou stranu příběhu. Chtěla jsem vědět o tom jak Edward bojuje sám se sebou a nejvíc jsem se těšila na část se smečkou Denali. A co jsem dostala? Edward uteče z Forks a na začátku další kapitoly už se v Denali loučí, že se musí vrátit. Ze smečky se objeví na vteřinu jedna postava a to je celé.
O tom, že je to vlastně devadesátiletý chlap, kterému zůstalo přemýšlení puberťáka už ani nemluvím.
Prostě a jednoduše. Dávno nejsem cílová skupina a tímto svět Edwarda a Belly navždy opouštím.