Parta z Tiché strany
Pavel Jedlička
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421107/bmid_parta-z-tiche-strany-0Vy-421107.jpg
4
12
12
Pomalé kulky série
1. díl
Parta kluků se rozhodla vydat do sousední čtvrti vypátrat tajemství jakéhosi tajemného hrnce. Do Sténadel však mají Tichostraníci vstup zakázán. Chlapci tam však chtějí stůj co stůj. Proto musí jít tajně, v přestrojení. Hned po vstupu do Sténadel zjišťují chlapci, že se ocitli v úplně jiném světe. Sténadelští chlapci jsou velice odlišní a podivní. Podaří se hochům z Tiché strany oklamat Sténadelské hlídky? Dokáží odhalit tajemství podivného hrnce? Nebo budou odhaleni, uvězněni a surově mučeni?... celý text
Přidat komentář
Zpočátku mi to přišlo jako násilná parodie Rychlých šípů a rádoby-sranda za každou cenu. To, že jsem vydržela a nakonec se na knihu zvládla dívat s nadhledem, mi připravilo příjemný čtenářský zážitek někde, kde jsem to zpočátku vůbec nečekala. Bavily mě autorovy nápady, a ač něco zpočátku vypadalo, jako u pokus o srandu za každou cenu, později to zapadlo do příběhu a do celkového vyznění knihy. Takže nakonec - ano, líbila se mi a vůbec mě jako nadšeného Foglarovce ta parodie neuráží. :-)
Moderní a humorné pojetí české klasiky. Foglar by asi nadšen nebyl, ale pro současné čtenáře je tato verze mnohem stravitelnější a čtivější. Zápletka se naštěstí od originálu dostatečně odlišuje, takže odhadnout jak se bude děj dále vyvíjet je prakticky nemožné. Kdo vydrží, bude odměněn neočekávaným závěrem.
Zpočátku jsem se bál, že půjde jen o bezduchou parodii na Rychlé šípy. Ale jakmile se Pomalé kulky dostanou do Sténadel, začíná mít příběh šťávu. Asi nejlepší částí je Přecpálkův deníček. Závěr knihy mě překvapil. To jsem něčekal.
Zpočátku mi připadalo, že je těch vtípků až moc. Ale chápu, že bylo potřeba pojmenovat všechny postavy a místa atd. Když se koncentrace vtipů snížila, začalo mi to připadat už i vtipné a bavily mě všechny paralely s Rychlými šípy.
Nevím, jestli se do této knížky bude pouštět někdo, kdo nečetl Záhadu hlavolamu, ale kdyby náhodou, tak to ani nezkoušejte začínat a nejdřív si dejte toho Foglara, je to potřeba pro pochopení.
Bavili mě různé slovní hříčky, popisy technických vynálezů jak z Barona Prášila nebo charakter Mirka Dlužína.
Parta z Tiché strany
těšila jsem se, ale dostavilo se velké zklamání: pokus o nadsázku a ironii se prostě nepovedl, bylo to strašně upocené a násilné, "přednes" Martina Čevory to nijak nevylepšil (posloucháno jako audiokniha);