Pomalý oheň
Paula Hawkins
Tri ženy a jedna brutálna vražda. Telo zavraždeného mladého muža na obytnom člne v Londýne vyvoláva mnohé otázky. Laura strávila s mladíkom iba jednu noc, no po boku obete ju videli poslednú. Zvedavá suseda Miriam z vlastnej skúsenosti vie, ako ľahko sa človek ocitne v nesprávnom čase na nesprávnom mieste a že krv na šatách nutne neusvedčuje vraha. Carla ešte vždy oplakáva smrť jedného člena rodiny, keď sa dozvie o vražde druhého - svojho synovca. Všetky tri ženy v sebe z rozličných dôvodov dusia pocit trpkosti za krivdy, ktoré ich postretli v minulosti, a hoci si to neuvedomujú, túžia ich napraviť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
A Slow Fire Burning, 2021
více info...
Přidat komentář
Zajímavý námět. Ke konci knihy do sebe cely příběh zapadá, přesto mi trvalo, než jsem se skutečně začetla. A bohužel ani nepřišel takový ten wow efekt.
Mé první setkání s autorkou. Není to ten nejlepší thriller, který jsem kdy četla a bohužel se ani k těm top neřadí. Ale čtivé a zajímavé to bylo.
.
Tohle je ten typ thrilleru, u kterého máte každým otočením stránky další a další otázky. “Jak spolu tyto situace souvisí?” “Jaký měla tato postava motiv?” “Kdo ho zabil?” “Kam se poděla vražedná zbraň?” “Jaký mají tyto postavy vztah?” “Říká pravdu?”
.
Máte spoustu otázek, které přibývají a vy čekáte, až na ně dostanete odpověď. Bystřejší a zkušenější čtenáři určité věci odhalí a na otázky si odpoví sami. Ale stejně si chcete být jisti a čekáte, až pravda vyjde najevo. Pak se poplácáte po rameni. Jindy jste překvapeni, protože zrovna tohle jste nečekali.
.
V příběhu se objevilo docela dost postav, vražd a nepříjemných situací. Ale na konci příběhu do sebe všechno zacvakne a dává smysl. A to se mi líbilo.
.
Číst tuhle knihu je jako skládat puzzle. Na začátku před sebou máte nepořádek, několik malých puzzlíků, které se snažíte dát dohromady. Přemýšlíte a zkoušíte, jak k sobě pasují. Postupně je skládáte k sobě, až máte nakonec krásný obraz.
Prostě celkově smutné.
Jsem poněkud zklamaná. Těšila jsem se.
Na Dívku ve vlaku - perfektní - tohle určitě nemá, Do vody jsem vůbec nedočetla.
Hrdinové knihy byly hrozní, téma asi celkem běžné.
Jsem na rozpacích, moc se mi kniha nelíbila.
V jedné lodi je nalezen mrtvý mladý muž. Kniha však není vyprávěna z pohledu hledání vraha, ale formou odhalování střípků života mrtvého Daniela a lidí kolem něj, možných vrahů. A nic moc veselého to není....
Autorka píše kapitoly z pohledu různých postav. První třetina byla pro mě hodně zmatená a často jsem se vracela, abych pochopila, kdo to je.
Skoro všechny postavy mě něčím rozčilovaly, styl vyprávění mě taky občas zlobil. Ale jinak by to asi nedalo dohromady právě takhle vystavěný příběh. A jako celek vlastně celkem fajn.
Prostě mi to nedalo, abych po této třetí knize nesáhla. Styl P.H. mi není nikterak blízký, ale reklama a publicita má holt sílu. Spisovatelčiny postavy jsou vesměs "poškozené" ženy, které se mohou setkat pouze v jejich románech. Děj se točí kolem ukradeného příběhu, vraždy mladého muže a mínění čtyř protagonistek. Miriam, která žije na hausbótu bez manžela, peněz, nosí šaty z charity a sama si stříhá vlasy, prostě divný pavouk. Laura s nízkou sebeúctou, impulzivní, trpící výbuchy agresivity a mizerným sebeovládáním. Clara, která se motá ve svém životě, je stále zasažená ztrátou, která se udála před patnácti lety i nevyřešeným vztahem se sestrou. Irene, ovdovělá osmdesátiletá sousedka, přítelkyně Clařiny sestry Angely, která chápe osamělou poraněnou Lauru.....
Neurazí,ani nenadchne. Děj mi přišel, že se táhnul,ale konec do sebe skvěle zapadl a překvapil.
Nebylo to špatné, kniha mě bavila. Líbila se mi určitě více než Dívka ve vlaku. Za přečtení stojí a je pravda, že se stále něco děje. Pořád máte o čem přemýšlet. Ale na plný počet hvězdiček to nebylo, jsou thrillery, které mě dokázaly pohltit mnohem více.
Dívku ve vlaku skoro všichni milovali, mě příliš nezaujala. Do vody skoro všichni pohanili, mně se knížka moc líbila. Nyní vychází třetí autorčina kniha a bude se zřejmě líbit těm, kteří měli rádi Dívku ve vlaku. Je to zamotaný psychologický thriller se spoustou postav, které jsou leckdy tak trochu na pěst, a u něhož dost dlouho (asi) neodhadnete, kdo je vrah. Místy mi román připadal až příliš překombinovaný, což mi však nezabránilo v tom, abych ho za tři dny "slupla", protože se čte opravdu rychle a jste přes všechny výhrady stejně zvědaví, jak to dopadne.
Mám ráda , když se v knize pořád něco děje. Takový průměr. Četlo se to dobře , vše na konci do sebe zapadlo......
Laura, Miriam, Carla, Angela, Irene, támhleta a tenhleten, kurzíva a příběh číslo tři se prolíná s minulostí paní odnaproti… Jó, tak to se nebude číst dobře. A dost mě to zprudilo od začátku. A ejhle, ono to do sebe ale zapadlo jak nic!
Autorka je to fakt skvělá. Její psaní je na jednu stranu strašně precizní až řemeslný, jede jako podle osnovy comedie dell arte. Na druhou stranu jsou tam strašně jemný nuance, který tohle oddělujou a je tam narozdíl od ostatních moderních thrillerů taková lidská přidaná hodnota. Postavy jsou uvěřitelný všechny, navíc mají plný hlavy svých problémů, žádné vyumělkování. To jsem zase jednou chytrá.
Ba ne, fakt je to dobrý čtení.
Jak už jsem v jednom komentáři konstatovala, Paula Hawkins píše výborně, její příběhy mají promyšlené zápletky, jsou perfektně vystavěné a napsané příjemným literárním stylem. V knize Do vody se někteří čtenáři těžko orientovali, protože příběh byl podán pohledem mnoha postav. V této knize se čtenáři něčeho podobného obávat nemusí. Postav je tu dost, je to však přehledné. Zklamaní ale mohou být ti, kteří čekají jednoduchý rychlý děj.
Svojí zápletkou a dějem příběh trochu připomíná rodinnou ságu, kde hned zkraje je jeden člen rodiny nalezený zavražděný. Postupně se ukáže, jak moc důležité jsou vztahy mezi těmito příbuznými a události z dávné minulosti. V této rodině nejde totiž o první nečekané úmrtí za zvláštních okolností. V příběhu vystupují i další postavy - přátelé, známí, sousedé. Předivo vztahů je tady celkem složité, ale pro rozuzlení zápletky je zásadní.
Autorka má výborně vykreslené postavy, řeč a chování každé z nich přesně odpovídá jejich povaze i výši intelektu. Tady přiznávám, že jsem si užívala některé scény s Laurou, ta mě hodně bavila, obzvlášť její nadání pro ironické průpovídky.
Pomalu hořící oheň přináší výborný příběh, perfektně propracovaný po psychologické stránce. Pokud jde o žánr, řekla bych, že toto je brilantně napsaný román s detektivní zápletkou.
Dá se čekat, že hodnocení budou jako v předchozích knihách autorky hodně rozdílná. Tato kniha je pro ty, kteří čekají něco víc než jednoduchou detektivku, naopak není pro ty, které zaujme jen rychlá jízda bez čehokoli navíc.
Já jsem moc spokojená, mně úžasný literární styl a skvěle vystavěné příběhy Pauly Hawkins sedí.
Ještě nejsem úplně na konci a už vím, že je to za mne docela průměrná kniha, bestseller tedy ne. Mnohem slabší než Dívka ve vlaku. Postavy nepříliš sympatické , děj se vleče… nějak mi bylo jedno, kdo je pachatel - a taky mě to nepřekvapilo . Průměrná detektivka…
Mě moc nenadchla. Jeden velký chaos.