Pomiluj smrt
Veronika Fiedlerová
Rakousko-Uhersko, počátek dvacátého století. Ve městě Mährischfurt řádí psychopatický vrah, porcující lehké děvy. Právě sem přijíždí hledat službu Aloisie Margetzin, obyčejné děvče z horské vísky. Místo nadějných vyhlídek ji však hned první noc čekají potíže. Smrt se jí lepí na patu protézy a doprovází na každém kroku. Možná proto, že to není Luisa, kdo by se měl bát. Má totiž tajemství, s nímž se nikomu nesvěřila, a neví, jestli ji samotnou nezničí dřív, než to udělá Řezník.... celý text
Přidat komentář
"Smrt je fascinující chemický proces. Tělo se mění na směs kapalin, plynů a solí. Náš skon dává život jiným organismům."
Ještě teď přemýšlím, jestli to byl horor nebo bizar. Tento temný příběh zavání smrtí, město čpí zdechlinou a železitou vůní krve. Ale příběh Louisy dnes a Luisy tenkrát je směsice něčeho děsivého a přitom naprosto vzrušujícího, alespoň teda pro mě.
"Zlobím se sama na sebe tak jako vždycky. Za to, že jsem, co jsem. Za to, že moje touha po hříchu je větší než má vůle."
Každý v sobě skrýváme démony, stejně jako Luisa, v každém z nás spí, ale co pak, když je probudíme? Jsou naší součástí. Malými zrnky, které tvoří temnou část naší duše. A já s každou další knihou od Nakladatelství Golden Dog zjišťuji, že pokaždé tam najdu něco dalšího, co nosím v sobě. A že mi nevadí, když někdo ubližuje lidem, tam mám práh hodně vysoko, ale jakmile někdo sáhne na psa, tak se mi dělá zle. No jo, to jsme my, co doma máme mazlíčky a máme je raději než lidi.
Po skvělých zkušenostech s trilogií Pozdravy záhrobí od stejné autorky, kterou považuji za absolutně nádherný hororový příběh, jsem se s velkým očekáváním vrhl na knihu Pomiluj smrt. A musím říct, že jsem nebyl zklamán – naopak jsem z příběhu absolutně nadšený!
"Pomiluj smrt" nás zavádí do temného a mrazivého prostředí Rakouska-Uherska, kde se odehrává příběh mladé dívky, která je vlkodlakem. Autorka opět ukázala svůj talent pro vytváření atmosféry, která vás vtáhne a nepustí. Její schopnost oživit prostředí a postavy tak, že máte pocit, jako byste tam byli s nimi, je fascinující.
Tento příběh mě zaujal svou hloubkou a temnotou. Není to jen horor o nadpřirozených bytostech, ale také hluboký příběh o identitě, osamělosti a boji s vlastními démony. Autorka výborně pracuje s tématy strachu, lidské zranitelnosti a osudu, což z tohoto příběhu dělá mnohem více než jen další hororový román.
Atmosféra knihy je skutečně mrazivá a temná, a přestože je příběh zasazen do historického prostředí, působí velmi aktuálně a živě. Pokud máte rádi horory, které vás zaujmou nejen dějem, ale i propracovanými postavami a silným příběhem, Pomiluj smrt je kniha, kterou byste si neměli nechat ujít.
Celkově jsem z knihy nadšený a rozhodně ji doporučuji všem, kteří mají rádi kvalitní hororovou literaturu.
Další knížka z edice Zrnka temnoty. Poslední dobou se mi s nimi ve štafetách roztrhl pytel. A tuhle knihu jsem si fakt užila.
Aloisie to vůbec ale vůbec nemá jednoduché. Chvilkami mi jí bylo fakt líto a právě lítost a její tajemství vás nutí číst dál. Chcete se dozvědět jak to vlastně s tou Aloisií je. Tenhle příběh má všechno, aby vás držel až do konce..
Celkově všechny postavy mají dobře propracované charaktery a ani jednoho člověka v knize neberu jako 100% záporáka.
Ač má být kniha jako horor, já se teda u hodně věcí ze srdce zasmála a pousmála jsem se nad tím, jaká někdy karma dokáže být sviňa.
Jediné co mě trochu zklamalo, bylo, že na začátku knihy máme upozornění na strašlivé čtení, a ve finále to zase takový extrém nebyl. Asi už jsem zdegenerovaná z toho všeho co jsem za svůj život přečetla, že už mě jen tak něco nepřekvapí.
Každopádně i tak to byla skvělá kniha kterou jsem si náramně užila a momentálně patří mezi mé oblíbené z této edice.
A ta obálka, ta je topka.
„Že to byla sebeobrana?
To přece nemění nic na tom,
že před tebou
leží kus masa,
z něhož vyprchal život tvojí vinou.“
„Obyčejně ženy mužům neukusují penisy.“
Desátý příběh ze série Zrnka temnoty mě mile překvapil. Příběh má zajímavou postavu, temné prostředí a velmi povedený konec. Všichni účastnící tohoto thrilleru nejsou normální. Každá postava má svou temnou minulost a někteří i hodně krvavou přítomnost. Veronika Fiedlerová mě mile hrůzně překvapila. Zjistil jsem, že napsala tři mysteriozní detektivní příběhy a určitě si je nenechám ujít. Pomilovat smrt má temný prostředí a smutnou hlavní postavu.
Malá ochutnávka:
Máš pravdu. Život je utrpení. Je to cesta ke smrti. Konec je vysvobozením z útrap existence. Mezistupeň k rozkladu. Zní to tak . . . klidně, bezpečně. Proč se tedy rovnou neutopit v těch hlubokých světlech, zaplavená teplem. Neboj se, vůbec to nebude bolet. . .
Dívka se jménem Aloisie Margetzin by si podle mého zasloužila větší pozornost a vůbec bych se nebál knižního zpracování. Příjemnou věcí je i fakt, že svůj příběh si vypráví v ich formě. Její proměna-kletba-osud je sice celosvětové klišé, ale je to opět z jiného pohledu, spíš takového romantického. Zpracování se velmi povedlo. A protože je to knížečka o 130 stranách, nenudí a rychle se to čte. A ačkoliv je to krvavé, hlavní hrdince stejně fandíte. Opět povedený příběh v této edici.
Citát: I když jsem poznala, jaká je zrůda, bylo mi ho nakonec líto.
Veronika Fiedlerová - Pomiluj smrt
Počet strán: 128
Vydavateľstvo: Nakladatelství Golden Dog
Žáner: #fantasy #horor #erotika
Veľmi zaujímavá knižka s drsným, brutalnym a bizarným príbehom.
Luisa, ktorá si ide privyrobiť do mesta k sesternici, sa hneď v úvode stretne zo sériovým vrahom... ale ..
Aký je jej príbeh?
Veľmi sa mi páčilo jej vyrozpravanie sa, čo bolo pred a čo bolo popri.
A oboje bolo brutálne.
Určite by som jej odporučila nejaky psychoterapiu, fakt, dievča, to, že ťa niekto odmietne neznamená, že máš po ňom skočiť
Kniha sa čítala veľmi dobre, Luisine myšlienkové pochody ma veľmi bavili a boli naozaj vtipne.
Dielo ako celok bol tiez dobrý, až na ten koniec ten by som očakávala iný ale proti gustu ..
A som rada, že táto štafeta išla ako #autorskastafeta , preto ďalujem všetkým stafetarom, ktorý knihu prečítali a ďakujem autorje Veronika Fiedlerová , že nám knihu poskytla
Kniha č. 102/2024
Štafeta č. 170
#recenzieTerka #kniznastafeta #kniznarecenzia #ctuhoror #zrnkatemnoty #goldendog #veronikafiedlerova #pomilujsmrt #skbookstagram #podporujemeceskeautory
Obsah:
#vraždeniežien #brutálnavražda
Rakousko-Uhersko, počátek dvacátého století.
Ve městě Mährischfurt řádí psychopatický vrah, porcující lehké děvy. Právě sem přijíždí hledat službu Aloisie Margetzin, obyčejné děvče z horské vísky.
Místo nadějných vyhlídek ji však hned první noc čekají potíže. Smrt se jí lepí na patu protézy a doprovází na každém kroku. Možná proto, že to není Luisa, kdo by se měl bát. Má totiž tajemství, s nímž se nikomu nesvěřila, a neví, jestli ji samotnou nezničí dřív, než to udělá Řezník.
Ač to moc hezky sub/žánrově lavíruje, tohle mě utáhlo hlavně na skvěle vedeném a podaném příběhu a parádních charakterech. V okamžiku, kdy je mi díky tomu vlastně úplně jedno, jestli čtu klasický horror, historické erotické drama či mysteriózní thriller ve steampunkovém oparu, je prostě radost držet tu knihu v ruce. Z jedenácti mnou dosud přečtených knih edice je tohle druhé nejlepší Zrnko temnoty.
Toto bola moja prvá knižočka z edície Zrnká temnoty. Táto 128 stranová jednohubka sa čítala doslova sama.
Popravde som netušila čo od príbehu očakávať.
Páčilo sa mi, že autorka vložila do samotného deja časové línie, kde sa prelínala minulosť s prítomnosťou....
Za mňa bol samotný príbeh plný morbídnosti, zvráteností...
Ale napriek tomu som veľmi rada že som mala možnosť si knihu prečítať.
Autorke sa podaril napísať teda riadny skvost...
Určite si prečítam aj ostatné knihy, ktoré autorka napísala...
Skvělá novela, popisující nešťastný osud jedné neobyčejné dívky. Každá strana, každý řádek dává dokonalý smysl a vytváří oprávněný dojem krátkého, ale velmi hutného a kompaktního díla. Bezútěšná, melancholická atmosféra je výborně doprovázena útržky z minulosti hlavní hrdinky a náznaky jejího tajemství. Ačkoliv lze její tajemství správně odhadnout po prvních dvou vodítkách... Vřele doporučuji všem.
Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy
Poslední třetina byla skvělá, do té doby bohužel průměr. Každopádně autorka ukázala, že umí psát víc než dobře. 7/10.
Co na tuto knihu říct? Bomba! Byla jsem víc než skvěle překvapená! Po přečtení anotace a prohlédnutí obálky jsem si udělala představu, jaký asi může být obsah knihy, ale byla jsem příjemně v šoku, jak moc se děj vyvinul a co jsem se dočetla!
Je to opravdu taková jednohubka ke kafíčku, ale s ohledem na děj bych doporučila raději šálek čaje a tmavý zimní pozdní večer ;)
Musím říct, že se to četlo vážně samo a moc jsem si to užila!
Kniha je krásně čtivá a má svižné tempo. Moc se mi líbí popis jednotlivých událostí máte pocit, že jste hned vedle a vše sledujete na vlastní oči.
Děj se odehrává v Rakousku Uhersku kde řádí vrah porcujici lehké dívky.Sem přijíždí Luisa místo práce jí čekají jen trable. Smůla se jí lepí na protézu a skrývá velké tajemství.
Erotický román s prvky fantasy a thrilleru. Byla jsem moc ráda, že mi autorka knihu nabídla do štafety a po přečtení, jsem byla ještě radši. Moje první setkání s prací autorky dopadlo úžasně. Děkuji @veronikafiedlerova za poskytnutí knihy
Po přečtení anotace jsem čekala, že se minimálně 3/4 knihy budeme honit za vrahem, ale opak je pravdou. Vrah se odkryje hned na začátku příběhu. Prvky hororu jsem také moc nenašla, ale bizár? Bizár je to teda pořádný! Ale to mě na tom asi nejvíce bavilo, i když jsem několikrát proklínala svoji hlavu. Mám až moc dobrou představivost.
Příběh poukazuje na to, že nejvíce netvorů se skrývá v lidské kůži schovaných za penězi, prací a hlavně umění mluvit a chovat se.
Co se mi vážně líbilo bylo to popisování pachů, pocitů postav a hlavně odvážná a neotřelá erotika.
Kniha o prosté dívce z vesnice, která od prvních stran nabere spád a do konce ani na chvíli neubere. Kvalitní autory nemusíme hledat daleko, protože tady u nás se jich nachází nespočet. A právě nakladatelství @goldendogbooks a edice Zrnka temnoty to dokazují! Další šikovný autor, který dokáže dokonale udržet pozornost čtenáře. Těším se, co dalšího si přečtu!
"Šplíchanec krve přistane doktorovi na obličeji, vypadá jako rudoch s válečným pomalováním. Otře ji rukávem pláště a pokračuje v porcování. Červená, vazká tekutina chlístá všude kolem. Vidím chladná, úzká očka za skly kulatých brýlí, v jeho výrazu je dychtivost nenasyty, horlivost řezníka, nadšení vraha. Čtvrtí mě jako podsvinče a já mám hrůznou předtuchu...."
POMILUJ SMRT od Veroniky Fiedlerové. Další z něžně a poeticky tvářících se knížeček Goldendogu, ale čeká vás všechno, jen ne výše zmíněné... Počátek 20. století v Rakousko-Uhersku. Luisa chce zkusit štěstí ve městě, chudé děvče z hor. Jenže smůla se jí lepí na paty jak somrák na dědka s cigárem v hubě. Hned první noc se dozvídá, že ve městě řádí bestiální vrah a vybírá si především děvky z vykřičeného domu. Tu se najde v řece nožka, tu v kanále ručka, ale hlavinka nikdy....
Jenže co když nevinně vyhlížející Luisa, pajdající díky nekvalitní protéze, není ta, která by se měla bát? Jaké tajemství by mohlo mladé děvče skrývat? Tahle knížečka má všechno! Ponurou atmosféru, smrad města, kdy při barvitém líčení zapáchajících uliček jsem měla pocit, jako bych se tam na chvíli ocitla. Stupňující se násilí, prolínání minulosti a přítomnosti, kdy zcela atypicky pro minulost je použit přítomný čas a pro přítomnost minulý čas, což dílko obzvlášťnuje.
Je zde vše, co od Zrnek temnoty očekávám a musím říct, že i pravidelným přísunem dostávám - bizár, originální zápletka, brutální a šílené vraždění, nečekané rozuzlení. Netradičně je hlavní zápletka vyřešena hned na prvních stránkách a příběh se ubírá jinak, než čekáte...
Musím říct, že Luisa mi i navzdory krátkému času, který jsem s ní strávila, přirostla k srdci a klidně bych si její příběh někdy přečetla znovu. Hodnotím 4,5/5, posledních pár stránek pro mě bylo trochu nadbytečných...
Dej se odehrává v Rakousku Uhersku na počátku dvacátého století. Aloisie přijíždí z venkova do města za svoji sestřenicí Berdnardinou. Aby zde našla práci a mohla tak zaplatit operaci svému nemocnému otci. Místo snů ji ale hned první noc čeká doslova noční můra. Ve městě rádi sériový vrah, který zabíjí prostitutky tak, že jim odřezává za živa údy. Berdnardina a Aloisie potkávají v hospodě dva muže Karla a Šebestiána. Luise se ale tahle společnost nelíbí a chce odejít. Šebestián se vydá za ní a když zjistí, že má místo jedné nohy protézu pozve ji k sobě do bytu.
Co všechno se tu noc udá? Kdo je nakonec vrah a kdo lovná zvěř? A jaké tajemství Aloisie skrývá?
Na to jak je to malá, útlá knížečka, tak je teda pořádně nadupaná... Je plná zvratů, akce a napětí.
Děj je svižný. A zároveň je vše dobře vysvětleno a popsáno. I díky prolínání minulosti a přítomnosti.
Na mne byla místy až moc surová a plná násilí. Jelikož jsem zabredla do jiných vod než obvykle. Já horory, detektivky ani thrillery nečtu. Takže věřím, že pro vas, co jste zvyklí, to bude naprosto v pohodě.
Jediné, co mi trochu vadilo byl ten konec. Klidně bych vynechala poslední dvě stránky a nechala konec víc otevřený.
Jinak ale chválím. Taková jednohubka na jednu noc.
Trochu mě překvapilo, s jakou rychlostí se „vyřešila“ zápletka nastíněná v anotaci. Nicméně toto zrnko hovoří o něčem hlubším, než pouhém kriminálním motivu. Ve skutečnosti se zde vypráví o jinakosti - o jejím původu, vnímání v rámci sebe sama a snaze někam zapadnout. Myslím, že tyto a podobné myšlenky jsou lidem pohybujícím se ve fantastice blízké a snadno se s nimi ztotožní. Krásné a smutné čtení.
Knize v podstatě nemám co vytknout, protože skrze atmosféru, dialogy i erotično si po celou dobu drží velmi dobrou úroveň. Svazek je na svůj rozsah inteligentně poskládaný a snad jediná výchylka je v rozvinutosti některých částí pro příběh (málo cirkusu), což ale nelze autorce zazlívat. Četlo se to samo a Pomiluj smrt považuji za jedno z výraznějších Zrnek.
Slečna Luisa mi bude chybět a čtenáři by se s ní rozhodně měli seznámit...
Díky edici Zrnka temnoty si začínám uvědomovat, že se vyplatí věnovat pozornost i českým autorům a nesázet jen "na jistotu" u těch zahraničních. V této knize se mi nejvíce líbily myšlenkové pochody hlavní hrdinky a to, že některá místa v příběhu otevírala více možností a nechala pracovat čtenářovu fantazii (např. osud Luisiny matky). Knihou se prolíná násilí, erotika, temná atmosféra a soucit s těmi, co jsou odlišní. V knize se objevují zajímavé a dobře vykreslené postavy. Má navíc hodně nosných témat, takže bych si příběh dokázala představit klidně jako rozsáhlejší román. S autorkou jsem si příjemně popovídala na Comic Conu a knihu mám s milým věnováním. Její styl mě zaujal a ráda si časem přečtu i další její knihy.
Po přečtení knihy jsem měl dva převažující dojmy. Zaprvé, že mě nadchlo, jak je Veronika Fiedlerová dobrou spisovatelkou. Přinejmenším po technické stránce. Píše plyně, má hezký sloh a příběh má spád i v pomalejších dějových linkách. Je vážně dobrá. Druhý dojem byl, že je hrozná škoda, že autorka nevytěžila z příběhu více. Celé dílo mi přišlo jako skvělý start a byl jsem zvědav co dále. Hlavní hrdinka nejednoznačná, motiv jejího konání trochu zahalen, mozaika skvělých vedlejších postav...ale nakonec mi to přišlo nevyužité.
Četlo se to hezky, ale hororem bych to nenazval. Přišlo mi zvláštní, že vrah byl zkraje vyřešen. Příběh se pak nesl trochu jiným směrem, než bych čekal.
Jednohubka, která neurazí ani nenadchne. Témata knížečky klouzala jen tak lehce po povrchu.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Pozdravy záhrobí |
| 2022 | Ozvěny záhrobí |
| 2023 | Pomiluj smrt |
| 2024 | Steny záhrobí |
Moje druhá kniha ze Zrnek temnoty a naprosto skvělá. Ta atmosféra byla prostě neskutečná. Přesně taková, kterou na knihách miluju. Anotace byla slibná, ale kniha sama o sobě byla prostě dechberoucí. O obálce ani nemluvím, ta je famózní.