Steny záhrobí přehled

11.01.2025

Závěrečný díl záhrobní trilogie Steny záhrobí je prosycený bolestí, hledáním vlastní podstaty a uvědomováním si svých možností. Ale také překračováním vlastního stínu a obětováním se.
Veronika Fiedlerová se neskutečně vypsala a ukázala, že je z ní opravdová nestorka duchařského žánru.
Invokace, evokace, vše tu působí tak realisticky, až se čtenář bojí přečíst zaříkadla v mrtvém jazyce nahlas, aby náhodou nevyvolal nějakého toho démona.
Děj předchozích knih se tu uzavírá, jednoltivé linky se splétají a čtenář se tak dozvídá vše, co bylo v předchozích dílech jen naznačeno.
S tím, jak neuvěřitelně vyrostla autorka, se pojí i růst jejích postav. Zvážněly, zesmutněly. S některými z nich se musíme rozloučit. A některé zase vyrostly tak, až je to málem zahubilo.
Epický konec je makabrózním vyústěním této trilogie a nedovedu si představit lepší.
Smekám pomyslný klobouk, a už teď vím, až se mi po Benediktovi zasteskne, vezmu do rukou opět Steny záhrobí a budu číst znovu a znovu. Protože skvělé knížky jsou jako skvělí přátelé. Chcete s nimi být, i když už znáte všechna jejich tajemství.

Treti a záverečný diel trilógie bol temný.

Sledujeme viac postáv aby sme videli a vedeli o všetkých krokoch, ktoré viedli ku koncu.

Zuzana bola v tejto časti veľmi odvážna ale aj hlúpa.
Filip bol hlúpy, naozaj nerozumiem jeho rozumu, chápem ho ale nerozumiem .
Benedikt hľadal.
A konečne sme zistili čo sa stalo Ester.

Konečný boj bol ohromujúci a zároveň veľmi smutný a ja pevne verím, že sa zbavili všetkého zla.

Dej sa opäť čítal veľmi rychlo.

Celá trilógia bola výborná, nekromancia, magia, veľa postáv s magickými schopnosťami, ich životy, duchovia, jednoducho všetko čo ma mať výborné fantasy a prvky hororu tu boli tiež výborné.