Pomněnka v nesnázích
Ivana Tereza Konečná
Pomněnka v nesnázích je příběhem Terezy, ženy středního věku, která čelí různým nástrahám, prochází životními zkouškami a hledá sama sebe a své místo v životě. Po nevydařeném manželství se ocitne v područí manipulativního přítele a vztah s ním jí stále více ukazuje cestu, kterou by se měla vydat a nebezpečí, které jí hrozí, pokud ve špatném vztahu zůstane...... celý text
Přidat komentář
Takže, důvody s trochou SPOILERů:
"Šéf nezvládal to, že někoho mám a žiju pro sebe a pro něj, že mám osobní život." WTF, cože? Výpověď proto, že má chlapa?!
Ubíjely mě ty její zas...aný zdrobnělinky na každé stránce: s červenými TVÁŘIČKAMI od studu...kolegyňka...jsi moje zlobivé kuřátko, klučík s krátkýma nožičkama a ručičkama a velkým bříškem (ONA)
(ON):Zajdeme na ZÁKUSEČEK?...bolí mě bříško, je mi ziminka... TERINEČKO...VÁZIČKO...
Takhle spolu mluvěj lidi před padesátkou?!
Ona trapná s tou nezbedností malý holky, jak je jakože sladká mladistvě: "Poskakovala jsem si do práce jako malá rozverná holčička a on byl uchvácen..." Tak určitě, poskakující stařešina twl...
Taky ty scény, kde ji on happy "nosí v náruči po Staromáku" jsou trapný - jako proč ??
Nesmyslný scény - sedí hodinu a půl ve sněhu na lavce, zase fňuká jak k*áva a pak se zvedne a v pohodě s tou mokrou ři*í sedí v kavárně a drží horkej hrnek??
Štvalo mě neustále používané UŽ TO TU PRO MĚ NENÍ KOMFORTNÍ a místo ho JEJ.
..."čekal, že kadeřnici OŠARMÍ"... he?!!!!!!!!!
Když si rejpnu: Nesnáší ho, ale vždy s ním jde, otevře mu, vždy mu nohy roztahne a NIKDY si nezmění telef. číslo, aby už neprudil. Prostě k*áva.
To se tu pak autorka může rozčilovat jak chce. Ta kniha je otřesná.
A to holD tomu nasadilo korunu :)
V první řadě se mi vůbec nelíbila forma, jakou je kniha psaná. Příběh (dá-li se vůbec o nějakém příběhu mluvit, spíš jsou to neustále dokola opakující se stejné situace), tedy příběh - není vůbec nijak strukturován do kapitol nebo jiných ucelených statí...
Nevím, kdo je v knize větší hlupák, jestli Libor, kterého Tereza nakonec na základě zhlédnutého televizního dokumentu diagnostikovala jako psychopata (a co čtenářům bylo jasné již po několika stránkách), nebo je hloupější Tereza, která v jedné chvíli říká, že Libora už nikdy nechce vidět, ale i přes veškeré špatné zkušenosti se k němu zas a znovu stěhuje, chodí s ním do restaurací, pouští si ho domů... Navíc miluje a v představách si plánuje svatbu s Hanzem, kterého zná jen po internetu, důvěřuje ve finančních záležitostech lidem, které zná jen povrchně... A to její zázračné prozření na konci... Nevěřím, spíš bych to viděla tak, že ten ON, který se jí na konci zjevil u dveří, jí připraví jen další životní anabázi. No, možná se dočkáme pokračování...
Hlavní hrdinka Tereza v této knize mě šla neskutečné na nervy,její naivita byla až neskutečná.Až na konci knihy jsem ji docela chápala-tedy pouze v něčem.Tereza trpěla syndromem prázdného hnízda,její dvě dcery se věnovaly studiu a nezbýval na matku čas.Tereza po nepodařeném manželství velice toužila po lásce,ale bohužel narazila na neskutečného psyhopata,stále jsem až do konce knihy nevěřila,že se po tom všem co ji prováděl ještě s ním stýká. I v dalším jejím životě byla pro svou dobrotu-/až blbost/zneužívána.Sice až po dlouhé době přehodnotila svůj život a začala si vážit skutečných hodnot a končně se také začala bránit.Zavřou se jedny dveře a otevřou se nové ,ale cesta k tomu je dlouhá.Kniha že života se mi četla dobře.
Styl psaní mi nevyhovoval, po pár stránkách jsem to odložila, jde spíš o vyprávění, o její pocity, do toho se vloudí, co si myslí on.
Stále stejná situace. Tereza ke konci knihy najednou zcela neuvěřitelně začne jednat a chvat se jako normální vyzrálá žena.
Pořád dokola se tam opakovaly stejné situace... děj by stačil na 100 stran a bylo by to stejné... dočetla jsem, ale žádný velký přínos...
Nechápu jak se hlavní hrdinka Tereza (dospělá žena a matka dvou dospívajících dcer) může chovat tak jak se v knize chová. Tereza je podle mně blbka, která se pokaždé nechá zmanipulovat. Při čtení jsem Tereze často nadávala a někdy (k pobavení manžela) i nahlas.
Autorovy další knížky
2019 | Pomněnka v nesnázích |
2016 | Dívka z kraje růžových čekanek |
2014 | Láska v proměnách času |
Pozor SPOILER.
Námět dobrý, ale zpracování za mě chabé a to nejsem náročný čtenář.
Knihu jsem přečetla, protože mne zajímalo, jestli se z toho začarovaného kruhu dokáže nějak vymanit. Souhlasím se všemi, co píší, že kniha by mohla být třetinová, kdyby se to neopakovalo tzv. furt dokola. Co mne neskutečně vytáčelo, bylo neustálé opakování stejných, a to naprosto! např. s telefonem, situací. To jako opravdu někoho 2x potrestám úplně stejným způsobem, že mu rozbiju telefon? To přece ne. Mně by došly nervy po prvním odstěhování :D Intuice vyvinutá, že by člověk záviděl a tolik opakovaných chyb?