Pomohli jsme sestřelit Powerse
Věroslav Sobek
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136904/pomohli-jsme-sestrel-136904.jpg
3
4
4
V uplynulých dvaceti letech bylo mnoho napsáno o období, kterému se říkalo reálný socialismus. Výstižněji by ho charakterizovalo pojmenování socialismus studené války, která výrazným způsobem ovlivňovala jednání účastníků. Ve válce jde vždy o vítězství a obě strany vynakládaly nesmírné prostředky k jeho dosažení. Je přirozené, že v publikacích, článcích a na internetu se hovoří o činnosti československé rozvědky. Jsou v nich věci pravdivé, jsou tam však také polopravdy, nepravdy i nepodložené dedukce. Dvě nedávné události byly příčinou toho, že několik z nás, bývalých rozvědčíků – pamětníků, kteří v rozvědce dlouhá léta pracovali a od své minulosti se nedistancují, jak se u některých povolání dnes stalo zvykem, se rozhodlo že přeruší své mlčení a doplní publicitu o vědeckotechnické rozvědce svým vyprávěním. Vyprávíme o tom, co vědeckotechnická rozvědka byla, jak byla úkolována, jak své příslušníky na jejich práci připravovala i jak pracovala. Jsme si vědomi toho, že i když československá rozvědka již neexistuje, nelze porušit zákon zpravodajců utajovat zdroje informací. Proto se ve vyprávění neobjevují jména aktérů dění, ani jména ústavů a závodů, které rozvědkou získané informace použily. Všichni existovali.... celý text
Přidat komentář
Zajímavá kniha. Je znát, že je napsána členem KSČ, který je hrdý, že mohl straně sloužit. Myslí si, že před rokem 1989 bylo líp. Ale i přesto kniha obsahuje spoustu zajímavých informací o rozvědce všeobecně a nejen o vědeckotechnické části.
Já jsem spokojen. Trochu více mě navnadil název, ale chápu, že ten prodává knihu. Nakonec je tak událost s pomocí "sestřelení Powerse" takovou minoritou v knize. Ale informace jsou o VTR poměrně zajímavé, trochu úsměvné jsou i různé popisy, jak VTR pomohla se zdokonalením výroby např. pneumatik atd. A i poněkud zábavné je popsání autorovy cesty s jeptiškami ve vlaku. Celkově určitě zajímavá kniha a stojí za přečtení pro toho, kdo o to bude stát.
Nahlédnutí pod pokličku Vědeckotechnické rozvědky, která fungovala v Československu od padesátých let do devadesátých let dvacátého století. Původně jsem si myslel, že jde o jakousi literaturu faktu, tedy přinejmenším sumář poznatků o VTR. Jedná se však o neúplné vzpomínky jednoho z vedoucích pracovníků VTR, lidí, kteří ji přímo budovali. V knize popisuje v obecné rovině hierarchii, různá zadání, principy, za kterých pracovali i některé z výsledků jejich práce. Jedná se o takový první nástin, po kterém by měl následovat hlubší rozbor s konkrétními fakty o činnosti rozvědky. Čtení to není špatné, ale odrazující je ona obecnost. Chápu, že od konce VTR neuběhlo příliš let, ale stát, který ji zřizoval, již zanikl. A jména firem i jednotlivých spolupracovníků lze změnit. Jinak je kniha dobře vypravena.
Pomohli jsme sestřelit Powerse
Oddaní komouši se tu chlubí, jak uměli jazyky, pomohli Sovětům sestřelit amerického letce a kští síru na "nový režim" ČR, který nedoceňuje jejich zásluhy pro úspěšnou budoucnost Východního bloku. Samozřejmě v jejich vidění byli slušnými lidmi, kteří konali v rámci daného geopolitického rozložení sil dobře svou náročnou práci a nezřídka pomohli československému centrálně řízenému hospodářství získat nějaký poznatek či vynález ukradený z technologicky pokročilejších západních zemí. Kniha je psaná stylem vyprávění, přičemž některé části lze se zájem číst jako zdroj informací o tehdejším fungování rezidentur a metodách průmyslové špionáže. Jiné části jsou však vyloženě otravné, ať už citelnou samolibostí a vychloubáním se bývalých pracovníků VTR ("jak jsem dostal pozvánku k templářům") nebo unavující nezáživností rádoby humorných příhod ("jak jsem cestoval ve vlaku s nesmělými jeptiškami"). Lze tedy doporučit jako studijní materiál, i když autory bylo zamýšleno spíš jako ex-post ocenění sebe samých, když jim je dnes nikdo jiný nedá. Kniha vyšla s podporou Obvodního výboru KSČM Prahy 6.