Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445675/bmid_porodni-sestra-z-osvetimi-T27-445675.jpg
3
901
901
Anděl naděje v táborech smrti. Příběh ženy, která zachránila tisíce dětí. Další transport vězňů směřuje do Osvětimi. Je mezi nimi i Stanisława Leszczyńská, porodní asistentka z Lodže, která na vlastní žádost začíná pracovat v nelidských podmínkách: bez vody, základních lékařských nástrojů a léků. Porody probíhají na kamnech zakrytých starou dekou. Mnohokrát riskuje svůj život, když vzdoruje nemilosrdným příkazům Josepha Mengeleho. Dělá vše pro ochranu dětí před jeho krutými experimenty. Snaží se být oporou pro matky, kterým byly děti násilně odebrány a poslány do Říše. Nebo na smrt... Porodní sestra z Osvětimi je dramatický příběh inspirovaný hrdinským osudem Stanisławy Leszczyńské. V koncentračním táboře provedla více než 3 000 porodů, během nichž nezemřelo žádné dítě ani žena.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Położna z Auschwitz, 2020
více info...
Přidat komentář
Knihu mam rozectenou a jsem zklamana. Jakysi chaos v textu. Vracim se, nevim, o kom autorka vlastne pise. Je to pro me velmi nectiva kniha a nevim, zda ji doctu. Na druhou stranu je zde popisovano neco noveho, co se tyka tehotnych zen v Osvetimi.
3,5*
Kniha tak úplně nenaplnila má očekávání, ale i tak jsem si její čtení v rámci možností "užila". O polské porodní sestře jsem příliš nevěděla, takže za mě to bylo něco trochu jiného. Avšak na co jsem si příliš nezvykla byl styl vyprávění. Za mě se jednalo o shluk různých myšlenek a asociací, které přeletovaly z jednoho tématu na druhý, vše bylo sice k věci, ale čekala jsem větší zacílení na dějovou složku.
Kdybych to měla shrnout, tak kniha jistě potěší mnohé milovníky knih s válečnou tematikou. Porodní sestra z Osvětimi velmi realisticky a detailně zasvěcuje svého čtenáře do zvěrstev odehrávajících se v Osvětimi, kde zemřelo na tisíce lidí.
Za mě taky zklamání, musela jsem jí odložit ani ne v půlce. Jak už zde bylo psáno...
Silný příběh, ale nečetlo se to nejlépe. Jakoby autorce myšlenky běhaly zběsile jedna za druhou. V postavách jsem se ztrácela.
Od knihy jsem čekala něco jiného.Chvilkama mě až nudila :( Mrzí mě,že musim hodnotit špatně takto smutné téma.Kniha se dle mého názoru moc nepovedla
Jsem taková rozpačitá.
Čekala jsem něco jiného. Tady v té knize to bylo sem tam ,tam sem.
Za mě neurazí, nenadchne...
Uff, přečtení této knihy mi dalo opravdu zabrat. Podle anotace kniha slibuje Příběh inspirovaný porodní sestrou- což splňuje, dále záchranu novorozenců- tady jsem již na pochybách.
Nejedná se o příběh jako spíš o shluk myšlenek. V knize jsem se velmi často ztrácela, nevěděla kdo vlastně příběh vypráví, zda dcera Stanislavy, Stanislava nebo Josef. Dějovou linku Josefa jsem nechápala vůbec. Vůbec nechci pochybovat o důležitosti oné ženy, o odvaze všech žena lidí v koncentračním táboru, ale tohle se opravdu nepovedlo , už jen proto, že než jste si stačili "oblíbit" některé z přítomných protagonistek, tak jejich příběh ihned skončil.
Nevím. Jsem z knihy trošku na rozpacích. Je prezentována jako žena které nezemřelo žádné dítě u porodu. Dobře, to je jen dobře. Akorát bych to pořád tak nestavěla na popředí, kdyby spoustu těch dětí nezabili. Víc se mi v tomto případě lépe četly návraty do minulosti, ačkoliv to v knihách moc nemusím.
Další z mnoha knih o strašně hrůze, která se odehrávala v Osvětimi a opět hrůza v mě duši. Tato kniha už navždy zůstane vmem srdci, protože mě velmi zasáhla. Doporučuji, čtěte ať se na to nikdy nezapomene.
"Doktor také slyšel, že se na štubě dějí neobvyklé věci, že ta malá žena má v rukou prapodivnou moc. Nevěřil. Musel si ji předvolat, zeptat se. Protože jsou přece v táboře. Zařízeném tak, aby tu lidé umírali, ne aby se rodili a žili."
Tento úryvek z knihy přesně vystihuje, to, co se v ní nachází...
Jsem jeden z těch lidí, co o sobě tvrdí, že už ho různé informace z 2 sv. války jen tak nedostanou, že jsem toho už viděla, četla a slyšela dost, ale..
Tuhle knihu jsem musela prokládat jinou, veselejší, bujařejší, protože se mi né jednou stalo, že jsem se rozplakala...
Autorka nám popisuje v knize život v Osvětimi a Březince. Zaměřuje se na ženy, a jak s nimi jakožto s rodičkami bylo zacházeno, a co následně dělo s novorozeňaty.
I když některé informace mi nebyly cizí, autorka stylem psaní dokázala přiblížit tu ledovou, smrtí nasáklou atmosféru!
S tím, co nám v knize předává se zkrátka a dobře nemaže, ale pak, o pár stránek dál vylíčí situace, které nás dokážou dojmout. Vy si povzdechnete, vydechnete, otočíte stránku a tam kapitola s názvem: Josef herr hauptsturmführer.. a vy už víte, že budete mít knedlík v krku úplně z něčeho jiného.
Přiznám se, že jsem byla v knize sem tam trošku zmatená. Asi za to mohlo rozdělení kapitol a jejich název, ale pak jsem pochopila kód a autorka na konci vše krátce vysvětluje.
Za mě kniha, která má v sobě ukryto tolik bolesti nejde moc hodnotit. Chci ji doporučit, ale myslete na to, že vám ze čtení nebude dobře a nerada bych, aby třeba žena, co už nosí pod srdcem poklad měla špatné dny.
4,5*
Jsou knihy, které přečtěte a odložíte, o jiných chvíli přemýšlíte a někdy se k nim vrátíte. Tato kniha zasáhne každého. Hodně o ní přemýšlím, ale nevím jestli budu mít odvahu ji přečíst ještě jednou. Určitě však bude mít v mé knihovně čestné místo.
Je to příběh o neskutečně silné ženě, která se nebála vzdorovat osudu a pomáhat tam, kde mohla nejlépe, v porodní štubě v Osvětimi. Je to ale i příběh všech těch dalších žen a mužů kteří tam museli být. Na tuto část našich dějin nesmíme nikdy zapomenout.
(7. 11. 20 - 26 031 - 60)
Na tuhle knihu jsem se neskutečně těšila, ale ve finále mě vlastně zklamala. Myslím, že by to mohla být skvělá kniha, kdyby byla jinak napsána. Každopádně není pochyb o tom, že „Máma" byla silná žena.
"Porodní sestra z Osvětimi" je jeden z dalších osvětimských příběhů, ale je jiný. Je napsán poeticky, je krásný a dojemný. Je to pohled do světa těhotných žen a porodnictví v podmínkách pekla. Naštěstí s "Mámou" za zády, která jim pomáhá jejich nelehké osudy přežít a stejně tak i jejich dětem. "Mámou" je postava porodní sestry Stanislawy Lesczynské, která je skutečná a román je inspirovaný opravdovými osudy žen, které se s ní v Osvětimi setkaly a kterým pomohla. Sestra, před kterou měl respekt i samotný Mengele. Žena, která byla klidná, vyrovnaná a nebyla schopna nenávidět. Nečekejte příběh nabitý akcí. Čekejte děsivé osudy osvětimských žen a jejich miminek, které jsou neuvěřitelné, hororové a šílené, ale byly to ženy, které, měly v očistci "štěstí", že se dostaly k "Mámě", k ženě, která je kandidátkou na kanonizaci.
A Stanislawa tehdy plakala. Přemítala o síle žen, odvaze a odhodlání, jimiž je vybavila příroda, a zároveň o jejich největší slabosti. Nejcitelněji ženu poraníte, když způsobíte utrpení jejímu dítěti.
Z celého toho příběhu mi bylo smutno. Kolikrát až do breku. Sama jsem máma a ta představa strachu a nejistoty, zoufalství.. Jedna z nejkrásnějších věcí v životě by se nikdy neměla dít na takovém místě. Mámu bych si přála obejmout a poděkovat ji, že v těch chvílích byla oporou, klidem, světlým bodem, mámou..
Je to silný příběh, plný úvah o životě, odvaze a lidské síle. A rozhodně stojí za přečtení.
Porodní sestra z Osvětimi nám odhaluje nové doposud nepoznané zákoutí osvětimských hrůz. Kniha vypráví příběh založený na životě Stanislawy Leszczynské, která v táboře zastávala roli porodní sestry a pracovala pod doktorem Mengelem. Je to příběh silné ženy, která se všem těhotným ženám v Osvětimi stala oporou a kterou všechny oslovovaly "Máma".
Autorka nešetří detailními a drastickými popisy každodenního života na osvětimské porodní štubě, kde kousek čisté buničiny a hrnek čisté vody představoval největší luxus, jaký mohl být rodičkám dopřán.
Porodní sestra je velmi silná kniha, zklamal mě ale trochu styl vyprávění, který autorka použila. Knížka na mě působila poněkud odosobněně a hlavní postava pro mě byla docela vzdálená, nedokázala jsem k ní přilnout tolik, jak jsem očekávala. Asi je to díky dělení knihy na kapitoly z pohledu Stanislawy a ostatních rodiček. Kapitoly z pohledu Stanislawy se mi líbily více, protože byly lépe "správně" surové a takové víc opravdové.
Knížku vám ale určitě doporučuju, je to silný příběh, který by neměl upadnout v zapomnění.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) zdravotní sestry porod Josef Mengele porodní asistentky přirozené porody Lodž
Autorovy další knížky
| 2020 |  Porodní sestra z Osvětimi |
| 2021 | Mé přítelkyně z Ravensbrücku |
| 2022 | Nikdo ti neuvěří |
Čteno spíše z pracovní nutnosti, než proto, že bych opravdu chtěla. Asi jsem nějak podvědomě tušila, proč nechci.
Knih z tematikou zvěrstev druhé světové války mám načteno spoustu a dlouho už jsem je nečetla, protože jsem jimi přesycená. Dávám přednost starším titulům. Většina z toho, co vzniká v současnosti, je pro mě spíše už jen rýžováním profláklé tematiky, která přitahuje pozornost.
Porodní sestra nepřináší nic nového, v zásadě jde o skutečnosti, které již byly popsány v jiných knihách. Pár silných momentů se našlo, ale ne proto, že by to byly novinky, spíše to zkrátka byly situace, které opravdu zasáhly. Na téhle knize mi vlastně ani nevadilo, o čem pojednává, ale jak. Styl, jakým autorka všechno vypráví, mi vůbec nesedl. V jedné části se konečně naladíte na ten chaotický systém, abyste se v dalším oddílu přesunuli zase jinam a tohle mě tak strašně štvalo. Nedokázala jsem se pořádně soustředit a nakonec jsem to i vzdala a dočetla to tak, abych se prostě jen dostala na konec. Nějaká dějová linka tam byla opravdu jen v zárodku, jinak jde spíše o sled myšlenek a úvah. Také mě hrozně vytáčelo, když jsem se na začátku kapitoly musela zorientovat a ujasnit si, že teď je to Paříž po válce. Proč? Abychom se v dalším odstavci vrátili do tábora. Tyhle přeskoky mě strašně vytáčely. Jeden velký chaos.
Jak jsem zmiňovala, dávám přednost starším titulům. Možná je to tím, že byly té válce blíže. Současné taháky typu někdo nebo něco z Osvětimi pro mě nemají tak velkou výpovědní hodnotu, aby mi něco přinesly. Postava porodní sestry byla zajímavá a její zatvrzelost je hodna obdivu. Jako největší přínos této knihy ale vnímám spíš to, že jsem na postavu ženy, matky a její sílu a nezdolnost začala pohlížet zase trochu jinak a více jsem si toho uvědomila. Symbolika ženy jako matky ve spojení s přírodou je zde opravdu krásně popsána.